Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají. Větu, která je neodmyslitelně spjata s pražským metrem, si nově mohou vyslechnout i hráči počítačového simulátoru Back in Service. Hra s podzemní dráhou, zejména se soupravou EČS, však nevzešla z lůna velkých vývojářských týmů, ale doslova na koleně ji vytvořil Dominik Vojta z Prahy.

Devětadvacetiletý vývojář pracuje na hře ve svém volném čase. A jak už to u podobných nadšenců bývá, inspirace k vytvoření simulátoru metra se s ním táhne odmala. „Už jako malý jsem se vždy těšil na jízdu metrem a chtěl jej řídit. Když jsem byl větší, tak mě vždy na počítači bavilo hrát simulátory. A asi před třemi lety jsem se rozhodl, že si jeden takový vytvořím sám. A vlastně hned jsem věděl, že to bude simulátor metra,“ říká u svého počítače v malém pražském bytě vývojář. Při prvotní myšlence ho vůbec nenapadlo, že první verze jeho hry spatří světlo světa v roce, kdy si pražské metro připomíná 50 let své existence.

Jak se stavělo pražské metro?

Mechanizovaný štít, 1975.
Jak se stavělo pražské metro? V hlavní roli byly provázek i sklepy

„Že metro slaví 50 let, jsem se dozvěděl až před několika týdny. To je spíš náhoda. Už od začátku jsem však věděl, že podobné hry již ve světě jsou, ale nikde není simulátor právě pražského metra a žádné studio se do toho nehrne, tak jsem se rozhodl, že to udělám sám,“ dodává Vojta.

Sám si od začátku nepřipouštěl, že by to mělo být něco těžkého. „Ale to jsem se trošku spletl. Byly doby, kdy jsem s tím chtěl seknout. Některé soupravy jsem třeba předělával třikrát. Nicméně jsem rád, že jsem vždy ty špatné myšlenky zahnal a pokračoval dál,“ doplňuje vývojář, který si jako první cíl simulátoru vybral trasu A se soupravou EČS, tedy sovětským vozem metra pocházejícího z Mytiščinského strojírenského závodu.

Projeďte se historickým metrem ve svém počítači ve hře Back in Service.Projeďte se historickým metrem ve svém počítači ve hře Back in Service.Zdroj: Se svolením Dominika Vojty

Kromě samotné modelace vozu bylo podle vývojáře velmi složité dát reálnou podobu ovládacím panelům soupravy. „To bylo hodně náročné, stejně jako podvozkové díly a celkově správné proporce a tvary. To je na tom nejtěžší. Stanice jsou oproti tomu relativně snadné,“ líčí Vojta.

Chce pokračovat

Zatím je ve hře pět stanic. Vojta však doufá, že jednou by mohla být hotova nejenom celá trasa A se svými 17 stanicemi, ale i první část pražské podzemky, tedy linka C. Víru vývojáři vlévá do žil fakt, že jeho počin zaujal i lidi, kteří na tento projekt přispívali v rámci crowdfundingové kampaně na serveru Startovač. Původní požadavek byl 74 tisíc korun. „Výsledná částka však překročila 600 tisíc korun. To je pro mě nejenom překvapením, ale i závazkem,“ tvrdí vývojář.

Cesta do míst, kde se razí tunely pro linku metra D:

Zdroj: Milan Holakovský

Samotná hra je podle Vojty určena všem fanouškům vlaků. „Snažím se ji dělat přístupnou všem, protože vím, že po takové hře jsem toužil, hlavně když jsem byl malý. Takže se snažím, aby ovládání nebylo zbytečně složité a aby si v ní každý našel to své,“ nastiňuje na závěr Vojta a dodává, že hra nenabízí jen samotné řízení metra.

„Pracuji i na příběhu strojvůdce. Ve hře jsou ale zatím úkoly, které s řízením metra nemají tolik společného. Je tam hledání předmětů, které jsou pod zámkem, a člověk musí najít kód, který je někde skrytý. A budou tam přibývat další úkoly. Kromě klasické soupravy metra tam přibude i motorová jednotka, která tam dřív jezdila v tunelech na inspekční cesty,“ říká vývojář.

Podívejte se na dobové fotografie z výstavby pražského metra:

Pokud půjde vše podle plánu, měla by finální verze hry vyjít příští rok. Velkým snem Dominika Vojty je rozšířit hru nejen o vozy metra 81-71M a vozidlo MUV69 , ale rád by do budoucna oživil i zašlapaný projekt Tatry R1.

Dějiny pražského metra sahají až do 19. století, kdy se začalo hovořit o potřebě podzemní dráhy.

Mechanizovaný štít, 1975.Mechanizovaný štít, 1975.Zdroj: Metrostav

Další plány vznikaly za první republiky a počátkem druhé světové války už probíhaly přípravné práce. Válka ovšem stavbu ukončila a myšlenka opět ožila až v 60. letech 20. století, kdy se počítalo nejprve se stavbou podpovrchové tramvaje. Projekt byl však změněn na metro nezávislé na tramvajích.

První část linky C byla uvedena do provozu 9. května 1974, nejstarší část trasy A zahájila provoz v roce 1978, linka B byla spuštěna roku 1985. Všechny trasy pak byly postupně prodlužovány a modernizovány. Budovalo se v náročných geologických podmínkách a celý systém bývá označován i jako stavba století. Kritickou zatěžkávací zkouškou pro metro byly povodně roku 2002, kdy byla velká část podzemí zaplavena a poničena vodou.