Mezi takové spadá i La Macumba, vyhlášený taneční klub se zaměřením na latinsko-americké tance na Andělu. Při klasickém stavu má podnik od pondělí do čtvrtka otevřeno do tří hodin ráno, v pátek a sobotu ještě o dvě hodiny déle. Nyní strádá.

„Zájem veřejnosti je minimální. Tržby jsou nízké. Normálně o víkendech máme tři barmany, a ještě jim občas vypomáhám. Teď je provoz jen na jednoho,“ popisuje situaci majitel podniku Robert Šmítek. Ve snaze uhnat si pár hodin k dobru začal podnik otevírat dříve.

„Pátky normálně začínáme v devět hodin, ale to by se mi vůbec nevyplatilo otevírat. Takže v nouzovém režimu otevírám v šest hodin, ale je to taky o ničem. Lidé začnou stejně chodit až kolem osmé hodiny a v jedenáct jsou v nejlepším. A to jim musím natvrdo vypnout hudbu a říct dobrou.“

Roušky znemožnily tanec

Klub je zaměřený na latinskoamerické tance, v běžné situaci je parket naplněný atmosférou salsy, merenque či reggaetonu. I kvůli nepohodlí z tance v rouškách funguje teď podnik jako klasický bar. „Ti lidé, co konzumují u stolů, roušky mít nemusejí, ti, co tančí, musí. Ale teď to o tanci moc není, spíš o setkávání.“

Obdobně je na tom i Prague Fear House, první dům hrůzy ve střední Evropě. Mimo klasického baru nabízí třeba i hororovou uličku. Ta slouží jako hlavní tahák hlavně na cizince, kterých je nyní v ulicích Prahy málo.

„Co jsme otevřeli, vidíme zájem, ale je menší než před koronavirem. Samozřejmě všichni, jak barmani, tak herci, musejí mít ochranné prostředky. Ale herci u nás mají tu výhodu, že jsou sami o sobě hodně maskovaní, takže roušky u nich nejsou vidět,“ líčí provozní Martin.

S odlivem zahraničních turistů i v tomto podniku zaznamenali výrazný pokles tržeb. „Současná nařízení nejsou dobrá pro žádný bar v Praze, který nemá zahrádku. Uděláme vše pro to, abychom situaci zvládli, ale není dobrá. Je to hodně o tom, komu z majitelů se ještě chce bojovat a kdo už na to nemá mentální energii.“

Pomoci měly vouchery

Většina podniků se během krize snažila „držet nad vodou“ prodejem voucherů. Prague Fear House nebyl výjimkou. „Zákazníci si můžou koupit cokoli. Od show přes drinky na baru až po naše předměty prodávané v rámci podpory fanouškovství. Ale není to spásonosné, spíš to bereme jako reklamu. Aby lidi věděli, že pořád žijeme.“

Ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek 18. června oznámilo, že už brzy zruší omezení otevírací doby restauračních zařízení. Od července by měly začít fungovat i v noci. „Dokud to nenastane, tak tomu nebudu věřit. Jsem člověk, co se nerad zklamává,“ usměje se trpce Šmítek.

„Je tam totiž samozřejmě větička o tom, že nevědí, jestli se to bude týkat i Prahy. Teď se hlavně spoléhám na dotaci na nájmy. To je stěžejní věc, bez které nepřežije spousta podniků. V nouzovém stavu měly restaurace určitý příjem, ale taneční bary jako náš byly na nule,“ dodává.