„V běžné nabídce máme stálý sortiment od staročeských a Honzových buchet s náplněmi, ovocných táčů, bublanin, závinů až po máslové trubičky, bramborové placky či bezlepkové pečivo,“ přibližuje nabídku Božena Kreičy, která k výrobě využívá staré recepty po českých babičkách a suroviny od českých farmářů a osvědčených regionálních výrobců. 

Přiznává, že v souvislosti s koronavirovými omezeními se musejí nyní otáčet dvojnásob. „V první koronavirové vlně jsme přišli o hodně. Měli jsme sedm týdnů zavřeno a přišli jsme hlavně o velikonoční tržby. Spoustu surovin jsme museli vyhodit,“ poznamenala Kreičy s tím, že současná situace je ještě složitější.

„Tím, že rekonstruují hlavní třebíčské náměstí, odkud mizí veškerý ruch, se situace s jakýmkoliv podnikáním na náměstí a v jeho okolí dostává do úzkých. Je to boj o přežití,“ míní podnikatelka. Nelíbí se jí, že malí čeští podnikatelé a živnostníci doplatí na současnou situaci, zatímco tržby v supermarketech vzkvétají. 

Police zaplňuje svými marmeládami

Kromě širokého sortimentu pečiva mohou zákazníciv jejím obchůdku Dobroty
od farmářky nakoupit také produkty nesoucí označení Regionální potravina – od uzenin, sýrů až po jogurty. 

„Spolupracuji s farmáři, kteří mají ocenění značkou Regionální potravina. Řada jich k nám pravidelně dodává své výrobky,“ vysvětlila paní Božena. 

V regálech jsou i domácí ovocné marmelády – ostružinové, malinové, mirabelkové a jiné. „Tyto jsou z mojí dílny. Do výroby marmeláda pečených čajů jsem zapálená,“ nastínila s úsměvem svoji vášeň maminka dvou dětí. Do svého krámku v Třebíči dojíždí pravidelně z Rakouska, kde bydlí a má stálou práci v oblasti zdravotnictví, neboť je vystudovanou zdravotní sestrou. 

Do rodné Třebíče se ráda vrací

Krámek s buchtami provozuje Božena Kreičy v Třebíči od roku 2014, kdy jej převzala po kamarádce Olze.

„Tehdy byl ve špatném stavu. Odkoupila jsem ho a pustila se do kompletní proměny. Stálo to mnoho sil i peněz. Nakoupila jsem nové regály, investovala do úprav, podařilo se mi získat dotaci na regionální značku. Minimálně tři roky jsem se tomu aktivně věnovala, než se z toho stal zavedený obchod,“ s potěchou konstatovala sympatická blondýnka. 

Do Třebíče se ráda vrací i proto, že je to její rodné město. Bydlela zde s rodiči do svých tří let, než se přestěhovali do Moravského Krumlova, později v Třebíči vystudovala obor zdravotní sestra.

ŽIVNOSTNÍCI TO NEVZDÁVAJÍ. Deník se příběhům živnostníků a tomu jak (ne)zvládají současnou situaci pozorně věnuje na svých stránkách i na webu denik.cz/podnikani. Pište nám na e-mail zivnostnici@denik.cz své příběhy a zkušenosti se současnou situací.