Proč je energetika v současnosti tak důležitým tématem?
Na energiích, zejména elektřině, je dnes závislé prakticky úplně všechno, samozřejmě včetně podnikání. Proto je naprosto nezbytné, abychom měli energií dostatek, a to ve dne v noci po celý rok. Dlouhá léta jsme byli zvyklí, že to tak je. Navíc byly energie poměrně levné, takže nikdo neměl potřebu nic řešit. Teprve energetická krize, drastické zdražení energií a obavy z nedostatku mnohým otevřely oči. Stále ale ne všem a dostatečně. Vidíte to například na tom, že nyní všichni řeší situaci velkých a energeticky náročných firem. Ale ceny energií trápí i malé podnikatele, každou kadeřnici i hostinského. A pochopitelně i domácnosti.
Jaký je postoj Hospodářské komory ke kroku vlády, která vrátila poplatky za OZE a zvýšené distribuční poplatky na odběratele, což povede ke zvýšení regulované složky ceny elektřiny?
Postoji vlády rozumíme. Systematicky z pohledu původního nastavení je i logický. Upozorňujeme však na celkový kontext v oblasti cen energií. Ty jsou jednak v dříve netušené výši, neméně důležité je i srovnání s jinými zeměmi. Například v Německu se vede diskuse o ceně za kilowatthodinu mezi 5 a 6 eurocenty. Naši podnikatelé naproti tomu čelí hrozbě dalšího růstu cen. To by bylo pochopitelně pro jejich hospodaření a konkurenceschopnost fatální. Usilovně na toto riziko upozorňujeme a věřím, že vláda učiní vše pro to, aby se černé scénáře nenaplnily.

Pokud budou u nás ceny energií vyšší než v okolních zemích, jak velký problém to pro firmy bude?
Záleží pochopitelně na výsledných cenách i rozdílech oproti konkurenci. Obecně ale hrozí, že pro řadu firem půjde o základní překážku pro jejich konkurenceschopnost. Je nutné si uvědomit, že nejde pouze o okolní země. Spousta firem soutěží v konkurenčním prostředí na globálních trzích, jejich konkurenty jsou nejen evropské, ale i asijské či americké firmy. V Asii a Americe jsou ceny energií oproti Evropě zásadně nižší. Tyto firmy se můžou dostat do situace, že budou nuceny přesunout výrobu do jiných zemí, nebo dokonce na jiné kontinenty. Zkrátka tam, kde se chovají pragmatičtěji. To už nyní pozorujeme v Německu, odkud už některé firmy odešly, mnoho jiných to velmi silně zvažuje. Česko navíc na rozdíl od Německa nemá k dispozici masivní finanční zdroje na kompenzace. To riziko je opravdu velké i pro zaměstnanost a celou českou ekonomiku.
Jaká opatření Hospodářská komora navrhuje?
V časech energetické krize jsme logicky volali po větších kompenzacích pro průmysl. Touto cestou šlo a stále jde třeba Německo, které vydává na kompenzacích pro firmy stovky miliard eur. To je ale hašení požáru. Dlouhodobě je třeba udělat maximum, abychom hasit vůbec nemuseli. Proto voláme po koncepčních krocích. Více a více se totiž potvrzuje, že tempo dekarbonizace je příliš překotné a jeho dopady nejen na české firmy můžou být velmi negativní. Já například již několik let upozorňuji, že není důležitý termín odchodu od uhlí, který pořád všichni řeší. Mnohem důležitější je, abychom přesně věděli, kdy a čím zavírané zdroje nahradíme. Proto jsem navrhl strategii řízení odchodu od uhlí událostmi, tedy konkrétními kroky při přípravě, výstavbě a spouštění jiných zdrojů do provozu. Doma přece také nevyhodíte stále funkční ledničku, když víte, že novou z jakýchkoli důvodů ještě dlouho mít nebudete. Stačí se podívat po světě. Třeba Čína v současnosti staví či připravuje výstavbu tolika uhelných elektráren, že budou mít větší výkon, než 100 Temelínů.
Co průmysl a podnikatelé obecně od vlády v oblasti energií požadují?
Pro úspěšné podnikání je nezbytné stabilní a předvídatelné prostředí, zajištění energetické bezpečnosti, stability dodávek energií, a to za ceny, které nebudou podkopávat konkurenceschopnost, ale naopak umožní prosperitu. Firmám je úplně jedno, jestli se u nás bude vyrábět elektřina z jádra, slunce, větru, vody, uhlí či plynu. Klíčové je, aby elektřina byla dostupná fakticky i finančně.

Vláda má ještě letos představit aktualizovanou Státní energetickou koncepci. Co od ní očekáváte?
Snažíme se důrazně upozorňovat na to, že prioritou Státní energetické koncepce nemůže být dekarbonizace. Její potřebu nezpochybňujeme, ale zároveň říkáme, že k ní nelze směřovat na úkor energetické bezpečnosti, soběstačnosti a konkurenceschopnosti firem. To zkrátka nedává smysl. Koncepce by měla zajistit takový mix zdrojů, který nám zajistí stabilní a bezpečné dodávky za dostupné ceny. Voláme po analýzách, prokazatelných číslech, a v neposlední řadě po ekonomické efektivitě při podpoře výstavby nových zdrojů. Stačí se podívat, kolik peněz nás všech se každoročně vydává na podporu zejména solárních elektráren. Jejich přínos v podobě vyrobené elektřiny ale vynaloženým sumám absolutně neodpovídá. Všichni si uvědomujeme, že peněz není nazbyt. Proto je nezbytné pečlivě vážit, jestli dávat peníze na podporu solárů, plynu či jádra. Za důležité hledisko považujeme vyhodnocení celkové uhlíkové stopy každého z nově volených řešení. Všechny změny se dělají kvůli dekarbonizaci, vynakládají se na to obrovské finanční prostředky, takže by bylo smutné, kdybychom zjistili, že výsledkem kroků není snížení uhlíkové stopy, ale v nejhorším případě dokonce její zvýšení.
Vaše domácí složka Hospodářské komory sídlí v Praze 1. Jaká témata aktuálně trápí podnikatele v centru hlavního města?
Pokud jde o ceny energií, inflaci apod., je to stejné jako všude jinde. Máme ale v centru Prahy i specifické problémy. Nyní se například řeší nápady na zpoplatnění vjezdu do centra či navrhované změny v systému parkování. Vadí nám, že média přetékají nápady, ale žádný konkrétní návrh nebyl předložen. Tento postup podnikatele zneklidňuje. Nechápou, co je a není realita, nevědí, čemu můžou věřit. Očekáváme, že konkrétní návrhy budou podloženy komplexními analýzami dopadů na život v centru Prahy, ke kterému patří obyvatelé i podnikatelé. Nechci se dožít toho, aby kvůli nedomyšleným opatřením nahradila automobily rezidentů kolečka kufrů zákazníků Airbnb. Jde i o přístup části politické scény k podnikání. Někteří politici si bohužel neuvědomují, že právě podnikatelé jsou motorem české ekonomiky, zaměstnávají lidi, platí daně. Za to od státu či radnic většinou nečekají víc, než že jim nebudou házet klacky pod nohy a neustále měnit pravidla. Bohužel občas je spíše opak pravdou. Proto musíme za stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání stále aktivně bojovat.