Česko potřebuje novou vizi na dalších dvacet až třicet let. Podnikatelé upozorňují, že se země ocitla v pasti středních příjmů. Do ní se mohou dostat země, které dohánějí úroveň ekonomicky vyspělých států. Následovat může stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně.

Firmy podle vládního návrhu nebudou platit koncesionářské poplatky podle počtu zařízení, ale podle počtu zaměstnanců
Další skrytá daň, vadí firmám změna výpočtu poplatků. Ušetříte, oponuje vláda

„Je potřeba investovat do strategických investic a musí to být vidět víc, než je to vidět teď,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Právě pro komoru vypracovala agentura Ipsos rozsáhlý průzkum, z něhož Zajíček vyvozuje, že mezi podnikateli panuje „blbá nálada“. „Vidím to na konkrétních případech podnikatelů. Ti, kteří se vracejí z Ameriky, Asie nebo Evropy, říkají, že se opravdu obávají toho, že nám ujel vlak,“ varoval.

Kde chybí peníze

Z průzkumu vychází, že za naprosto klíčové podnikatelé považují investice do vzdělávání, a to v padesáti procentech. S tím souvisí i investice do vědy, výzkumu a inovací. Byznysmeni se proto pozastavují nad tím, že vláda investice do těchto oblastí seškrtala.

Zároveň je podle nich nutné nalít peníze do energetiky a dopravy. Za o něco méně důležitou považují podnikatelé digitalizaci, což si ovšem prezident komory vysvětluje tím, že firmy do této oblasti samy investují už delší dobu.

Nejsou lidi 

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj podotkl, že byznysmeny v současné době asi nejvíce pálí situace na pracovním trhu.

„Před covidovou krizí a válkou na Ukrajině jsme upozorňovali na to, že demografická struktura je tak špatná, že nám významní čeští investoři, kteří tady vybudovali z ničeho velké firmy, říkají, že v Česku nebudou dále expandovat, protože tu nemají žádnou pracovní sílu,“ popsal Rafaj.

Premiér Petr Fiala (vlevo) a ministr financí Zbyněk Stanjura během debat o konsolidačním balíčku
Fialova vláda shání peníze. Podívejte se, kam si pro ně chce sáhnout

Za velký problém firmy považují také energetiku, kdy poukazují na to, že by se Česko mohlo v budoucnu mohlo změnit z exportní země na stát, který nebude mít energie dostatek. To bude potíž zejména pro energeticky náročný průmysl. Zároveň bude nutné investovat do modernizace státní správy.

„Není přeci možné, aby stavební úřady nesdílely informace s katastrálními úřady,“ uvedl příklad Rafaj.

Český premiér Petr Fiala.Český premiér Petr FialaZdroj: Deník/Martin Divíšek

Česku prostě chybí vize a celospolečenská shoda na tom, kudy se má země v příštích desetiletích ubírat.

Připustil to i premiér Petr Fiala (ODS), podle něhož země už delší dobu stojí na křižovatce a nedokáže si vybrat směr, i když svítí zelená, která ale za chvíli může zhasnout. „Má-li se Česká republika stát světovou špičkou, musí se sama stát křižovatkou,“ řekl.

Šest hlavních oblastí

Nastínil proto svoji představu, ve kterých oblastech má Česko v příštích letech nejvíce utrácet svoje peníze: doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích. „To je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit naši zemi. Právě do těchto oblastí musí směřovat velká část strategických investic,“ zdůraznil Fiala.

Podle předsedy vlády by tak do deseti let měla být dokončena základní dálniční infrastruktura a zahájena výstavba vysokorychlostních železničních tratí. Masivní investice by měly jít do obnovitelných zdrojů a v dohledné době by se měly začít stavět reaktory v Dukovanech a Temelíně. V ideálním případě by v roce 2026 chtěl Fialův kabinet zahájit těžbu lithia v severních Čechách. Tuto surovinu totiž považuje za klíčovou při výrobě elektromobilů a úložišť energie.

Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala při jednání Poslanecké sněmovny
Stát nedokáže těžit z nízké nezaměstnanosti. Zadlužuje se nejrychleji z celé EU

Fiala předpokládá, že tento plán si v příštích letech vyžádá biliony korun. „Investice nejsou dotace, musí splňovat ekonomické návratnosti,“ podotkl.

Kvůli tomu se jeho kabinet chystá oddělit strategický investiční rozpočet od běžného mandatorního státního účtu. Po tom volají právě podnikatelé. Šéf Hospodářské komory Zajíček totiž varoval, že případná neexistence strategických investic právě do dopravy, energetiky nebo vzdělání bude znamenat i odchod některých firem z České republiky.

Odejdou z Česka? 

„Ten trend je u firem všech velikostí. Některé menší firmy uvádějí, že pokud infrastruktura nebude, jsou připraveny skončit se svým podnikáním. Ty větší, jsou to třeba nadnárodní společnosti, zvažují, jestli mají pokračovat v České republice. To je obrovská hrozba, která může ohrozit státní provozní a mandatorní rozpočet,“ upozornil Zajíček.

Každá dvacátá firma je už více méně rozhodnuta z České republiky odejít.