Poznamenala pandemie i vaše služby?

Jistě, nejsme výjimka, ale myslím, že jsme tuto specifickou dobu dokázali maximálně využít.

Můžete být konkrétnější?

Zejména jsme se značně posunuli v digitalizaci služeb. Byť si obecně myslím, že banky prozatím brány digitálního světa teprve otevřely, za několik posledních měsíců došlo k obrovskému posunu. Naši klienti již standardně využívají např. úvěrové výpisy dostupné online a mají také možnost elektronicky podepisovat smluvní dokumentaci. Postupně digitalizujeme čerpání provozních úvěrů a vystavování bankovních záruk. Chceme, aby do konce roku byla více než třetina všech žádostí o čerpání úvěrů, vystavení nebo změnu bankovní záruky vyřízena elektronicky. Dále připravujeme plně digitální proces zakládání a správy firemních účtů.

A pokud jde o produktovou oblast?

Zde uvedu alespoň jeden příklad. Zákazníkům z řad malých a středních podniků jsme nabídli tři nové typy běžných účtů, které nabízejí možnost spravovat více měn na jednom účtu a které se zároveň chlubí atraktivními cenovými podmínkami. Lze je propojit i s účetnictvím.

Podle čeho se řídíte v úvěrové oblasti?

Vytyčili jsme si několik směrů postupu. Úvěrové produkty postupně zjednodušujeme tak, aby smluvní podmínky byly co nejsrozumitelnější. Představili jsme také – a vybraným klientům nabídli – možnost akceptovat předem schválené kontokorentní úvěry. A v neposlední řadě, což považujeme za zásadní, jsme se zapojili do všech podpůrných covidových programů ČMZRB a EGAP.

Jaké jsou nejčastější důvody neposkytnutí úvěru z těchto rozvojových programů?

Je potřeba si uvědomit, že stát podporu poskytuje na bázi dodatečných úvěrových zdrojů, a tedy dluhu, byť do určité části zaručeného těmito institucemi. Musí však být v možnostech žadatele dluh splatit. Principiálně se tedy jedná hlavně o neprokázanou schopnost uhradit poskytnutý úvěr.

Asi nejrizikovější skupinou jsou podniky z oboru veřejného stravování a cestovního ruchu. Mají vůbec šanci získat podporu?

Přistupujeme k nim selektivně. Pokud někdo našel alternativní způsob, jak alespoň částečně vytvářet příjmy, a u něhož zároveň existuje předpoklad návratu do plného provozu, tak ani tento obor není automaticky bez šance na podporu. Jde však o garanční program, navíc s daným limitem ručení, tudíž banka má povinnost posoudit reálnou návratnost poskytnutých financí.

Pomáháte i s odkladem nebo rozložením splátek?

Jsme v roli věřitele a je v našem zájmu, aby se nám poskytnuté peníze vrátily. Pokud se žadatel dostane do potíží, snažíme se s majitelem nebo řídícími pracovníky situaci řešit a nalézt řešení vyhovující oběma stranám.

Posuzujete teď žadatele přísněji?

V zásadě platí, že nabídku reguluje poptávka. Když klesá, banky vylepšují své nabídky těm subjektům, které současnou situací procházejí bez větších negativních dopadů. To může mnohdy znamenat i lepší podmínky než před pandemií. Nemám však pocit, že by banky slevovaly ze standardů týkajících se struktury financování a požadavků na zajištění – pouze důkladněji vyhodnocují dopady na dané odvětví i na konkrétní podnik či instituci.

Sledujete za poslední rok zásadnější změny v chování malých a středních podniků?

Ano, jde především o vytváření rezerv. Zřejmá je vyšší obezřetnost při startu nových projektů – pokud k nim investor přistoupí, pak jen po důkladném zvážení efektivnosti. Mám velký respekt k majitelům firem, kteří v předchozích měsících bojovali o své místo na slunci. Osobně jsem očekával, že dopad na malé a střední firmy bude větší. Díky pružnosti a schopnosti reagovat na krizi však manažeři provádějí své firmy tímto obdobím více než úspěšně.

Vizitka
Václav Štětina zahájil kariéru v Komerční bance, kde pracoval do roku 2002. Poté byl zaměstnaný v eBance. 
V Raiffeisenbank působí od roku 2007, nyní jako ředitel firemního bankovnictví.