Vedle hovězího masa a zvěřiny v nich budou nabízet i ryby. Farmářský dům vzniká v prostorách Car Clubu na příjezdu do Vrchlabí od Trutnova v místě, kde byli vystavení automobiloví veteráni. "Je to nenásilná forma a přímá cesta, jak farmář může dostat kvalitní české výrobky k českým zákazníkům," říká farmář Jan Basař z Prosečného.

Pokud dostanete pozdě večer chuť na pořádný kus masa, nemusíte litovat, že mají u řezníka zavřeno. Můžete si zajet na farmu v Prosečném nedaleko Hostinného. Na dvoře tam stojí automat, který vydává maso 24 hodin denně. Stačí zvolit jeden z 26 druhů masa, vložit peníze v hotovosti nebo zaplatit kartou a vypadne vám požadovaný sortiment v zataveném obalu. Ve speciálně vyrobeném automatu zraje maso z vlastního farmářského odchovu. Nabídka je pestrá: pravá i falešná svíčková, roštěná, hovězí přední, hovězí zadní, mleté maso, tatarák, žebra, játra, ledviny, líčka, dršťky. Většinou jde o kilové porce.

"Nejvíce jdou na odbyt steaková masa," říká Jan Basař, který vymyslel a zrealizoval první automat na maso v ČR společně s Jaroslavem Hamplem z Lánova z Ekofarmy 88. Založili také společnost Farmářský dům, která bude mít svoji novou bourárnu na zpracování hovězí masa, zvěřiny a ryb v Lánově a speciální místo se samoobslužnými automaty ve Vrchlabí.

"S panem Hamplem jsme se sešli na akci Asociace soukromého zemědělství, kde jsme řešili odbyt farmářských produktů. Tam se na podzim 2019 zrodil nápad na automaty na maso. Od té doby úřadujeme, papírujeme, vyřizujeme. První automat jsme si pořídili tak trochu na zkoušku, abychom si ho otestovali a vychytali případné nedostatky," vysvětluje Jan Basař.

První automat stál kolem 350 tisíc korun, vyroben byl v Evropské unii. Na jeho sestavení a dodávce se podílela firma Sixta z Hostinného, která se zabývá nápojovými a potravinovými automaty.

Automat má pevné zabezpečení a zajištění proti vandalům, chrání ho plexisklo, disponuje speciálním LED osvětlením určeným pro maso, má přizpůsobený kapacitní výtah produktů, vyhřívané přední sklo proti rosení, kvalitní chlazení až na 0 stupňů. "Nejdůležitější je chlazení, které máme nastavené na necelé dva stupně. S masem v automatu je to obráceně než třeba s bagetou. Ta když je v automatu déle, tak je horší, maso naopak zraje a je lepší," tvrdí farmář z Prosečného.

Celková společná investice do vybudování Farmářského domu ve Vrchlabí v Car Clubu a dalších automatů se pohybuje kolem pěti milionů korun.

V prostorách, které patřily automobilovým veteránům, budou figurovat vedle dvou automatů na maso tři automaty s průhlednými okénky ve stylu výdejních boxů. Farmáři tam umístí větší porce lepšího masa, třeba celou pravou svíčkovou za 2,5 tisíce. "Chceme poskytnout prostor i dalším zemědělcům a vytvořit farmářskou tržnici pod střechou s širším sortimentem. Samozřejmě, až to půjde a povolí současná opatření," přibližuje plány.

Automaty na maso chce Farmářský dům nabídnout i dalším zemědělcům v Česku. "Je to nenásilná forma a přímá cesta, jak farmář může dostat kvalitní české výrobky k českým zákazníkům," říká Jan Basař.

Rodinná farma

Rodinná farma Basařovi v Prosečném v současnosti chová přes 200 kusů hovězího dobytka, převážně plemene Aberdeen Angus. Krávy s telaty a jalovicemi pobývají od jara do podzimu na pastvinách a na zimní období jsou stahovány do stáje. Farmáři obhospodařují více jak 500 hektarů zemědělské půdy, poskytují zemědělské služby, provozují penzion a vyrábí elektřinu a teplo v bioplynové stanici. V roce 2013 se také stali uživateli honitby Malé Labe Prosečné.

Energie získávaná spalováním bioplynu pochází z obnovitelného zdroje, čímž se snižuje naše závislost na omezeně dostupných fosilních palivech. Díky zpracování biomasy v bioplynových stanicích může být účelně zužitkováno velké množství odpadu, který by jinak neznamenal žádný přínos. Výroba bioplynu navíc neprodukuje vlastní odpad, protože zbylou hmotu lze úspěšně využít jako hnojivo.

Novodobá historie Farmy Basařovi se píše od roku 1993. V tomto roce rodina po 40 letech navázala na hospodaření rodu Basařových v Prosečném, kterým soukromé sedlačení bylo násilně znemožněno v roce 1953 po nástupu komunistického režimu k moci. V roce 1993 začali hospodařit s 23 hektary půdy a 16 kusy krav. Postupně se farma rozrůstala v počtu obhospodařovaných hektarů i v počtu dojnic až do roku 2005, kdy bylo prodáno celé mléčné stádo a ihned koupeno stádo březích masných krav převážně plemene Aberdeen Angus.