Že se jednalo o krok správným směrem, už dnes ví. Rodinná farma totiž nyní prodává výrobky do řady vyhlášených restaurací, a to včetně jedné michelinské. „Všechno jen díky tomu, že jsme měli možnost představit naše zboží přímo na ulici. Důležitý je osobní kontakt se zákazníky, zboží přestalo být anonymní,“ vysvětlil Kolman.

)Právě farmářské trhy jsou v posledních letech ze strany zákazníků žádanou platformou, kde nakoupit čerstvé potraviny lokální výroby od „souseda“ z vesnice. Pořadatelé se však potýkají s mizivou podporou. Hlavně od politiků.

Asociace farmářských tržišť ČR jako příklad uvádí omezení v době pandemie. Zatímco v Česku bylo konání farmářských trhů zakázalo, západní sousedé vymýšleli, jak je ponechat otevřené. V Berlíně místo uzavírání povolilo vedení městské části rozšíření plochy tržiště. Mohly tak být dodržené bezpečné hygienické vzdálenosti mezi stánky a trh fungoval.

„Jde nám vždy o to, abychom trhy udrželi. Nemusíme na nich jako město vydělávat. Na trzích panuje pestrost nabízeného zboží. V naší části Berlína se například prodává osmdesát druhů rajčat,“ popsala Christiane Heissová, radní z berlínské čtvrti Tempelhof.

O takovém přístupu si mohli čeští farmáři nechat jen zdát. „Řetězce v Česku mohly zůstat otevřené, ty politici neuzavírali. Udělali z nich ekonomické vítěze pandemie. Naopak trhy hned uzavřeli. Bez jakékoliv hlubší diskuze. Přitom pro farmáře jsou to nejlepší odbytiště,“ vytýká politikům předseda Asociace farmářských tržišť ČR Jiří Sedláček a doufá, že při dalším možném lockdownu už politici nechají tržiště existovat.

Vedení Asociace v současné době vyhlíží sestavení vlády. Po novém ministru zemědělství bude požadovat přehodnocení podpory českého zemědělství a zásadní obrat, aby stát začal upřednostňovat malé chovatele, výrobce, pěstitele před velkými holdingy. „Vrcholní politici, jejich náměstci a další podporují pouze veliké agrooligarchy. Ukázalo se to naplno v době pandemie koronaviru. Nechceme žádné peníze. Chceme být jen vnímáni jako plnohodnotná součást zásobování obyvatel potravinami. Jako alternativa vedle řetězců. Nic více. Ukazuje se, že lidé mají o lokální a čerstvé a potraviny zájem,“ zdůraznil Sedláček.

Ekologické chování zákazníků

První „vlaštovky“ podpory se již objevují. Například v Praze, kde radnice sedmého městského obvodu bude podporovat farmářský trh Heřmaňák. Ten je unikátní v tom, že organizátoři kladou důraz i na ekologické chování zákazníků: kupující jsou motivováni nosit své obaly, donést sedlákovi například zpět suché skořápky od vajec nebo recyklovat prázdné obaly. Navíc trh není jen o farmářích, ale i o místních umělcích, tvůrcích či podnikatelích.

„Velikou inspirací je pro nás Berlín, kde se snoubí kultura a spolupráce s městskou částí,“ popsala místostarostka Prahy 7 a radní hlavního města Prahy Hana Třeštíková.  

Trhy farmářů jsou pod pravidelnou kontrolou Státní veterinární správy. Jen v prvním pololetí letošního roku provedli veterinární inspektoři celkem 170 kontrol prodejců na trzích. Závadu zjistili u sedmnácti procent z nich. Nejčastějším prohřeškem je porušení takzvaných zásad výrobní a hygienické praxe.

„Mezi ně patří zejména nedodržování teplot nabízených výrobků či jejich nedostatečná ochrana před vnější kontaminací. Dalším frekventovaným porušením jsou chyby v označování nabízených potravin, porušení předpisů při manipulaci s produkty a také neznámý či nejasný původ zboží,“ dodal  mluvčí Petr Vorlíček.