Firmy reagují na dohodu vládních stran z konce srpna. Vláda se shodla na některých úpravách ozdravného balíčku. Koalice se podle premiéra Petra Fialy dohodla, že zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období.

„Benefity zůstanou. Budou do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období,“ uvedl premiér Fiala.

Proti záměru omezit zvýhodnění benefitů na jedné polovině měsíční mzdy, tedy zhruba 20 tisícíchkorunách, se před několika dny ozvala i Škoda Auto, největší firma v zemi. Mnoho větších firem, i menších podniků zaměstnancům poskytuje benefity ve vyšších částkách. Často takzaměstnanci mohou přijít o polovinu hodnoty benefitů, někde dokonce zvažují jejich úplnézrušení.

Zástupci IT firem jsou znepokojeni

„Limit pro daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů nepřispěje ke konsolidaci veřejných financí, ani ke zjednodušení daňového systému. Naopak zasáhne všechny zaměstnance, kteří benefity využívají především v souvislosti s péčí o zdraví, všechny zaměstnavatele, kteří budou nuceni kvůli vyšším nákladům a administrativním nárokům benefity omezit a bude mít negativní dopad na českou ekonomiku a konkurenceschopnost,“ napsali v dopise premiérovi předseda představenstva Škoda Auto Klaus Zellmer, člen představenstva Martin Jahn a předseda Odborů KOVO Jaroslav Povšík.

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Stanjura: Daň na tiché víno v balíčku nebude. K debatě je ale možné se vrátit

Jen zaměstnanci Škoda Auto v loňském roce utratili prostřednictvím cafeterie benefitů přes 330 milionů korun.

Silné znepokojení vyjadřují také zástupci firem z oblasti informačních technologií, které na pracovním trhu soutěží nejen v rámci České republiky, ale i se zahraničními zaměstnavateli. Omezování zvýhodnění benefitů dávají do souvislosti s vysokými náklady na pracovní sílu - zdravotním a sociálním pojištěním - které patří k nejvyšším na světě.

Ohrožení konkurenceschopnosti 

„Dobrých IT expertů není a nikdy nebude dost a náš benefitní program je jednou z možností, jak konkurovat velkým nadnárodním korporacím. Po zavedení limitu si nebudeme moci dovolit držet program v celé jeho aktuální šíři a dost možná budeme přicházet o talentované potenciální kolegy,” prohlásil Radovan Jelen, generální ředitel společnosti FG Forrest, která zaměstnává na padesátku IT specialistů.

Podobný názor sdílí i Jaromír Staroba, prezident ABSL – přední členské organizace zastupující sektor podnikových služeb v České republice. Ten zdůrazňuje, jak důležité jsou benefity pro zaměstnance. Podle Staroby jsou totiž klíčovým nástrojem zaměstnavatelů, kterým se pokoušejí pro své zaměstnance kompenzovat vysoké zdanění práce v Česku.

Aby Česku v zahraniční konkurenci neujel vlak a neskončilo jako skanzen někde uprostřed Evropy, bude muset v příštích letech investovat biliony korun. Ilustrační snímek
Skanzen jménem Česko. Chybí mu vize, tvrdí firmy a některé už zvažují odchod

„Jejich zdaněním by se omezila tato výhoda a klesla konkurenceschopnost Česka ve srovnání se zeměmi jako je Polsko, Rumunsko nebo Irsko, o kterých uvažují investoři z oboru IT a podnikových služeb jako o vhodné destinaci pro založení a provozování svých poboček,“ vysvětluje své obavy Staroba.

Skutečnost, že navrhovaná změna je nepraktická a neefektivní pro většinu zaměstnanců, je evidentní i podle Martina Mala, ředitele personální agentury Grafton Recruitment.

„Aktuální návrh na omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů ve výši 20 162 korun zaměstnavatelům nijak nepomůže. Z našich průzkumů zaměstnaneckých benefitů totiž vyplývá, že hodnota poskytovaných benefitů je ve většině případů vyšší, a to i v případě standardních zaměstnanců,“ uvádí Malo.

Vrásky na čele mají ale i menší podniky.

„Jsme jednoznačně pro zachování současného nastavenísystému benefitů i v dalších letech, které využíváme jako motivaci a péči o naše pracovníky,“ říkánapříklad Vladimír Matějka, ředitel společnosti Zevera z Horní Radouně.

Zdanění benefitů je krokem vedle

Firmy se podivují i nad tím, že strop ve výši poloviny měsíční mzdy pro daňovou výhodu benefitů vznikl bez jakékoli expertízy. Zaměstnavatelé, ale i další sociální a ekonomičtí partneři vlády se snažili kabinet přesvědčit, že zdanění benefitů je krokem vedle. Nicméně na konci srpna se zástupci koalice na návrh vládní Pirátské strany rozhodli zavést roční limit daňového osvobození benefitů na polovinu průměrné mzdy. Poslanci nyní budou tento návrh projednávat v rámci třetího čtení, které začíná ve sněmovně tento pátek. Podle květnového vyjádření vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy.

Svůj tým pravidelně školí a zdokonalují se.
Ve Francii padl na dno a žebral. Teď má vysněnou restauraci v Karlových Varech

Balíček v původní podobě měnil 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Balíček chce kabinet schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.