Podle dat z pokladního systému Dotykačka hospodám v místech do 5000 obyvatel jako jediným ve srovnání s rokem 2019 klesly tržby. Zatímco třeba restauracím v krajských městech vzrostly tržby za čtyři roky o 64 procent, na vesnicích jsou hospodští za stejné období v minusu tři procenta. A údaje největšího domácího pivovaru, Plzeňského Prazdroje, navíc potvrzují, že přes veškerou snahu právě na vesnicích hospody nejrychleji mizí.

Zmizelo 1300 hospod

Restauratéři na vesnicích se ze všech sil snaží své provozy držet, přesto muselo hodně z nich skončit. Podle údajů Prazdroje za poslední 4 roky z gastronomické mapy českého venkova zmizelo více než 1300 zařízení, tedy 15 procent vesnických hospod. To je o polovinu více, než kolik ubylo provozoven v městech nad 100 tisíc obyvatel. A nešlo jen o covidové roky, hospody mizely i loni.

V orlovské restauraci Silvie obsluhuje hosty robot. Srpen 2021
K pronájmu. Lokály plní inzertní servery, vesnický výčep může zachránit robot

„Zatímco ve větších městech často končící hospodu převezme nový nájemce a její provoz třeba s nějakou obměnou znovu rozjede, na vesnicích je to mnohem těžší. Uzavření hospody většinou znamená její definitivní konec,“ varuje agrární analytik a ekonom Petr Havel.

Přechod do garáží

Za snížením počtu podniků stojí i to, že lidí chodí do hospod stále méně. V roce 2019 navštívilo vesnickou hospodu alespoň jednou za čtrnáct dní 67 procent lidí, loni už to bylo jen 62 procent. A snižuje se také frekvence návštěv, což je nejmarkantnější právě v obcích do 5000 obyvatel.

„Proto zvláště hospodští na vesnicích musí velmi citlivě zvažovat koncové ceny pro spotřebitele, protože ti jsou na jakékoliv navýšení výrazně senzitivní. Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech v posledních měsících přešlo na pití piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ uvedl Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Doma si pivo vaří tisíce lidí. Mezi nimi i Jan Zikl ze Lhoty pod Libčany
Je libo domácí pivo? Stále více Čechů se pouští do vlastnoručně uvařeného moku

Podle průzkumu Prazdroje mezi 856 hospodami více než sedmnáct procent restauratérů zvažuje, zda bude v provozování svého podniku pokračovat. Nejpesimističtější jsou právě hospodští z vesnic.

Optimistický přitom není ani výhled do budoucna, protože pivo a stravovací služby zařadila vláda mezi adepty na zvýšení sazby DPH. „Rostoucí ceny a ekonomická nejistota přitom již nyní drží lidi více doma, což má negativní dopad na gastronomii zejména v menších sídlech, kde jsou hospody až z poloviny závislé právě na tržbách z prodeje piva,“ soudí výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Hospodám a podnikům na malých obcích dlouhodobě klesají tržby. Vesnické hospůdky tak postupně mizí.Hospodám a podnikům na malých obcích dlouhodobě klesají tržby. Vesnické hospůdky tak postupně mizíZdroj: Deník/Martin Pleva

Její slova potvrzuje například Zdeněk Novák, který provozuje Hospůdku TJ Semanín. „Pracujeme s minimálními maržemi a růst cen vstupů do našich cen nemůžeme plně promítnout. Další růst DPH bychom asi museli řešit tím, že bychom museli zvýšit ceny u doplňkového sortimentu,“ uvedl Zdeněk Novák. Zároveň dodává, že kvůli odlivu hostů již musel omezit provozní dobu a jeho restaurace má nyní dva dny v týdnu zavřeno.

Místo setkávání

Plzeňský Prazdroj se snaží hospodským na vsích maximálně pomáhat. Už šest let provozuje program pro podporu venkovských hospod s názvem Vesnice. Investoval do něj již téměř 28 milionů korun. Do projektu může vstoupit jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje a zároveň je situovaná v obci do 5 000 obyvatel. Celkem se již zapojila tisícovka hospod a pivnic, což je více než 13 procent všech vesnických hospod v Česku.

Pivo by mohlo opět podražit. Majitelé hospod se bojí, že kvůli vyšším cenám k nim už nikdo nepřijde.
Vláda pod palbou. Hospodské a pivovarníky vyděsil Stanjurův plán zdražit pivo

„V rámci programu spolufinancujeme třeba nový vzhled fasády nebo venkovní zahrádky. Zároveň spolu s hospodami pořádáme speciální akce, třeba oslavu dožínek, aby měli lidi další důvod k návštěvě,“ říká Tomáš Mráz.

Ekonom Havel zároveň připomíná, že hospoda má na venkově rozměr nejen ekonomický, ale i sociální. „Vesnická hospoda je často jediným místem, kde najdete skutečně pestrou směsici lidí nejrůznějších povolání a názorů. Hospodští tak často drží podnik, aby zachovali místo setkávání pro místní i přespolní,“ doplňuje Havel.