V okolí dnešní rušné křižovatky se kdysi rozléhaly jen pole, sady a vinice. Své hospodářství tady měl řád Benediktinů. I přesto se jednalo o prestižní lokalitu, vedla tudy totiž cesta do Karlových Varů. Není divu, že zde už na začátku 19. století – přesný rok je neznámý – vznikl zájezdní hostinec.
Hostinská s dobrým srdcem
Kořeny samotné budovy však sahají ještě hlouběji. V roce 1808 koupili benediktinský statek manželé Josef a Anna Bartošovi, aby si zde postavili luxusní patrový dům. Tíživá finanční situace je však donutila ho už o čtrnáct let později prodat.
Majitelé se tu potom rychle střídali. Jedním z nich byla hostinská Marie Zemanová, provdaná Černá, která byla v širokém okolí známá svou dobrosrdečností. Právě na její počest se zařízení začalo říkat Na Marjánce.
Rozkvět za starosty
V roce 1870 ho koupil Jan Tellinger, který se později stal břevnovským starostou. Už zavedený podnik za éry Tellingra a jeho syna dále vzkvétal. Nacházela se tu restaurace, hotel, pobočka spořitelny (neboli tehdy záložny), bufet, řeznický krám a kulečník.
V roce 1883 k němu starosta přistavěl velký sál s jevištěm a galerií, kde se konaly vyhlášené tancovačky. Častým hostem tu byl písničkář Karel Hašler, který Marjánku zvěčnil v jedné ze svých písní, a básník Jaroslav Seifert. Oblíbená byla i pravidelná vystoupení Dělnického divadla.
Marjánka opět plní svůj účel
S vypuknutím druhé světové války nastaly oblíbenému hostinci krušné časy. V jedné části vznikly kanceláře, v druhé sklad uhlí. V roce 1949 byl znárodněn a stal se součástí národního podniku Restaurace a jídelny. Restaurace byla zrušena v roce 1957 a k občerstvení tak zbyl pouze bufet. Objekt nově převzal Elektropodnik, který tu měl skladiště.
V roce 1991 se Marjánka vrátila potomkům původních majitelů, nacházela se však v dezolátním stavu a nutně potřebovala rekonstrukci. Ta byla dokončena roku 2007 a podnik tak zase plní svůj původní účel, včetně gastronomie a tanečních zábav.