Pro vstup do on-line Portálu občana bude stačit použít své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví.

Díky projektu BankID, na kterém spolupracují tři největší tuzemské banky spolu s Ministerstvem vnitra, se tak občanům výrazně zjednoduší přístup ke všem elektronickým službám státu.

Projekt BankID v budoucnu počítá i s možností elektronického podepisování dokumentů. Občané by tak měli získat jednotný a jednoduchý přístup nejen do on-line prostředí státní správy, ale obecně k širokému spektru digitálních služeb.

Předpokladem intenzivnější a rychlejší digitalizace státních služeb je větší zájem a zapojení ze strany občanů. Navzdory zavedení občanských průkazů s elektronickým čipem, jejichž prostřednictvím lze vstupovat do online Portálu občana, se ukazuje, že tuto možnost aktivně využívá jen několik málo statisíců lidí.

Projekt BankID má ambici ihned po jeho spuštění otevřít brány digitálního světa cca 5 milionům občanů České republiky, kteří získají jednoduchou možnost se přihlásit použitím svých přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví.

Hlavními hybateli projektu BankID jsou tři největší členové České bankovní asociace – Československá obchodní banka, Komerční banka a Česká spořitelna. Tyto tři bankovní domy poskytují své služby zhruba polovině Čechů.

Díky jejich zapojení tak získají miliony nových potenciálních uživatelů jednoduchý přístup k digitálním službám státu. Banky svým klientům umožní využívat jejich přihlašovací údaje jako jednotného elektronického přístupu do Portálu občana.

„Nabídka služeb začleněných do Portálu občana se postupně rozšiřuje. Usilujeme o to, aby většinu obvyklých agend mohli občané vyřešit z pohodlí domova. Nutné návštěvy úřadů by se tak měly omezit na minimum. Současná pandemická situace jasně ukazuje naléhavost přenesení maximální šíře služeb státu do on-line prostředí, to potvrzuje i zvýšený zájem občanů o zřizování datových schránek“ připomíná hlavní poslání Portálu občana náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Jaroslav Strouhal.

Od koordinované spolupráce ministerstva s bankami si slibuje zacílení na nové uživatele.

„Bankovní identita představuje unikátní nástroj v tom smyslu, že valná většina obyvatelstva už teď využívá služeb internetového bankovnictví a má tedy nějaký bankovní identitní prostředek. Vstupem bank do prostředí e-governmentu bude občanovi pomocí stejného identitního prostředku umožněno podat daňové přiznání nebo uzavřít smlouvu s dodavatelem elektrické energie,“ vysvětluje.

Projekt BankID už teď těží z významné strategické výhody. Tuzemské banky mají totiž z role specifických subjektů, definovaných zákonem o bankách, umožněn přístup do některých registrů státní správy. Konkrétně k Národní identitní autoritě (NIA) a Systému základních registrů (SZR). Napojení na NIA bankám ulehčí proces párování identit klientů s jejich identifikačními údaji. SZR zase bankám zaručuje přístup k dílčím registrům obsahujícím databáze obyvatel, osob, adres a nemovitostí, či práv a povinností.

Vzhledem k rozsahu přístupu k informacím o klientovi je jasné, že banky budou muset postupovat v souladu s přísnými pravidly na ochranu osobních údajů „Naprosto klíčové je, že veškeré identifikační služby mohou být poskytovány výhradně na pokyn klienta,“ zdůrazňuje Josef Donát, partner v advokátní kanceláři ROWAN LEGAL.

„Aktivace BankID musí vždy proběhnout s vědomím klienta a každé použití musí klient odsouhlasit. V praxi by to mělo probíhat tak, že banky o tato ustanovení doplní své obchodní podmínky a s novou podobou podmínek podrobně seznámí své klienty. Banky také získají omezený přístup k vybraným systémům státu. Ten však bude podléhat přísnému dohledu jak na straně bank, tak na straně státu. Banka totiž může získávat pouze takové údaje, které jsou nezbytné pro plnění jejích povinností ze zákona, jako je předcházení praní špinavých peněz,“ vyzdvihuje klíčové body, na které musí bankovní instituce pamatovat, Josef Donát z ROWAN LEGAL.

Donátem vzpomínaný elektronický podpis bychom bez nadsázky mohli označit za alfa omegu intenzivnější digitalizace českého veřejného i soukromého prostoru. Samotný online přístup ke službám státních institucí i jiných subjektů sice zaručuje větší pohodlí, bez vhodného autentizačního nástroje jde ale o poměrně bezzubý nástroj. Bankovní identita s certifikovanými podpisy počítá, příslušná legislativa už prošla patřičnou novelizací.

„Přesto v nejbližších měsících neočekávejme, že elektronický podpis v rámci služeb bankovní identity plně nahradí ten úředně ověřený. Pro některé z významnějších úkonů, jako např. prodej nemovitosti, bude i nadále nezbytné využít tzv. úředně ověřený podpis či uznávaný elektronický podpis, ale i tam se dá očekávat v budoucnu významná změna v souvislosti se Zákonem o právu na digitální služby. BankID ale už nyní může sehrát revoluční roli v oblasti soukromoprávních vztahů. Podpis při využití bankovní identity poslouží jako dostatečná autorita při uzavírání naprosté většiny smluv,“ podotýká Josef Donát.

Projekt BankID vnáší do procesů digitalizace české společnosti slibnou perspektivu masovějšího zapojení občanů. Jednotný přístup, využitelný pro komunikaci s úřady i soukromými osobami navzájem, má potenciál oslovit váhající uživatele.

Dá se předpokládat, že když se bude portfolio služeb rozšiřovat, podaří se oslovit víc Čechů. Panuje všeobecně přesvědčení, že systém musí být důkladně právně ošetřen – zejména z pohledu ochrany osobních údajů, kyberbezpečnosti, a opatření proti praní špinavých peněz. Jinak se jeho ambiciózní cíle lehce minou účinkem.