Kniha Českého ráje je soukromé knihkupectví v Turnově, které letos slaví 30. narozeniny. Jeho majitelka Alena Radoušová dělá vše pro to, aby nebyly poslední. Kvůli administrativní náročnosti však nedosáhla na program Antivirus za březen, takže přišla o 18 tisíc korun na mzdy svých dvou prodavaček.

„To pro mě není malá částka. Manuál k žádosti byl složitý, přehlédla jsem podmínku dvouměsíční lhůty, takže jsem termín nestihla o tři dny. Cítím se podvedená,“ uvedla knihkupkyně na včerejší tiskové konferenci iniciativy Rekonstrukce státu.

Jako seniorku ji zaskočilo i to, že Úřad práce přijímal žádosti jen v elektronické podobě. „Datovou schránku nemám, proto jsem v době pandemie musela na poštu, abych si zařídila elektronický podpis, to mě také zaskočilo,“ dodává Alena Radoušová, která musela vzít ze svých úspor 100 tisíc korun, aby živnost udržela. „Použila jsem tu vatu, o které mluvila paní ministryně Benešová, ale víc už opravdu nemám,“ povzdechla si.

Páteř ekonomiky

Vládní pomoc - InfografikaZdroj: DeníkJejí příběh je z pohledu 1,2 bilionu korun, které vláda hodlá nalít do ekonomiky v podobě půjček, garancí a přímé pomoci, nicotný. Jenomže ve skutečnosti takový není ani trochu. V České republice je 1,5 milionu živnostníků, malých a středních firem. Právě ony tvoří páteř ekonomiky. Každý hospodský, pekař, knihkupec nebo kadeřnice jsou těmi, na nichž stojí hospodářství a k nimž se měla pomoc dostat co nejdříve. „Mělo jít o rychlou distribuci stovek miliard, ale to se nepovedlo,“ míní vedoucí týmu iniciativy Rekonstrukce státu Josef Karlický. Platforma spustila 12. května veřejné počítadlo pomoci, podle něhož stát slíbil podporu ve výši 857 miliard korun, z toho na přímou podporu 141 miliard. Velkou část, 665 miliard korun, tvoří záruky na úvěr a zbytek nepřímá podpora typu odpouštění daní nebo sociálního pojištění. Nevratná pomoc představuje částku 51 miliard.

„Doposud vláda reálně vyplatila pouze 87 miliard korun. Je to dáno tím, že stát nedůvěřuje občanovi a nechává ho při žádosti prokazovat mnoho skutečností, které už zná,“ uvedl Michal Bláha, zakladatel projektu Hlídač státu.

Šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek připomněl, že v Dánsku stát spustil první podpůrné programy už 1. března, zatímco v ČR ministryně financí Alena Schillerová ještě v dubnu odmítala odložení 3. a 4. vlny EET s tím, že zákon se změnit nedá. Nakonec to ale udělala. Zdaleka nešlo o jediný krok, který po ní požadovala opozice už dávno. Jde například o zrušení čtyřprocentní daně z převodu nemovitosti nebo zavedení paušální daně pro živnostníky s příjmem do 800 tisíc korun ročně. Bábek soudí, že vláda jde na ruku hlavně velkým firmám s více než 250 zaměstnanci, jichž je 17 tisíc. „Na ty malé se dívá jako na nepřítele, kterého lze skřípnout, protože si stejně nějak pomůže sám,“ je přesvědčen.

Předseda Asociace rodinných firem Jan Pavelka potvrzuje, že většina jejích členů na podpůrné programy nedosáhla a nic od státu ani nečekala: „Pravidla byla příliš složitá, takže jsme se většinou spoléhali sami na sebe. Vládě jsme ale adresovali otevřený dopis, kde ji žádáme o přípravu pandemického zákona, přijetí flexibilní úpravy zákoníku práce, změnu zákona o veřejných zakázkách, digitalizaci státní správy a podporu sektorů s vyšší přidanou hodnotou.“

Pokles investic

Vládní kroky musejí být v budoucnu promyšlené, transparentní a efektivní. Čísla za 1. čtvrtletí totiž nejsou povzbudivá. Ekonomika klesla meziročně o dvě procenta, proti předchozímu čtvrtletí byl HDP nižší o 3,4 procenta. Český statistický úřad potvrdil, že jde o největší pokles od začátku roku 2010. Míra investic mezi-čtvrtletně poklesla o 3,9 procentního bodu, což je nejvíc v historii měření.