"Aby byla pomoc státu kvůli vládou zavedeným opatřením proti šíření koronaviru skutečně efektivní, měla by se přizpůsobit reálným potřebám podnikatelů. Vzhledem k tomu, že současná situace znamená pro firmy větší nároky na likviditu, mohlo by se zdát, že podnikatelé budou upřednostňovat výhodné úvěry COVID, jaké byly nabízeny Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve spolupráci s komerčními bankami. Představa firem o formě pomoci státu se ale od této obecné domněnky výrazně liší," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

ON-LINE zpravodajství
ke koronaviru

Dočasné zrušení placení pojistných odvodů nebo daní by pomohlo dvěma třetinám podniků ustát současnou krizi. Podnikatelé už dříve uvedli, že vládou navržené pouhé posunutí plateb na podzim, navíc nadále penalizované úrokem, je jen odkládáním problému. Více než třetině podniků by zároveň vedle zrušení plateb pojistného pomohlo, kdyby se stát přihlásil ke kompenzaci škod, které jim vláda způsobila v souvislosti s preventivními opatřeními proti šíření koronaviru.

Drtivé většině podnikatelů nejde podle komory o náhradu ušlého zisku, ale o alespoň částečnou náhradu škody, kterou jim způsobila vládou zavedená preventivní opatření. Přišli o svůj příjem, ale nadále měli výdaje, povinnost zaměstnancům vyplácet mzdy, státu odvádět odvody a jiné zálohy daní, hradit nájemné, splácet úvěry, v některých případech museli vyhodit nakoupený materiál, například restaurace vyhodily nakoupené suroviny. Škodu neměly jen ty podniky, které musely okamžitě zavřít. Ale ne všechny mají dnes nárok na nějakou podporu, poznamenal Dlouhý.

Podnikatelé mohou poslat tisíce žalob

Podnikatelé mohou podle odhadů komory podat až stovky tisíc žalob. Řada z nich by mohla přistoupit na dohodu, že pokud jim bude uhrazena alespoň půlka nákladů prokazatelně vzniklých během krize, přistoupí na mimosoudní vyrovnání a nebudou mít další nároky. Po náhradě škod volají hlavně nejpostiženější odvětví, tedy restaurační služby a cestovní ruch.

Velké firmy také chtějí rozšíření programu Antivirus o další režimy, například pro firmy, které musí udržovat trvalý provoz, i když je pro ně ztrátový. Další režim programu by mohl pomoct třetině firem ze zpracovatelského průmyslu. Pokračování nějaké formy programu Antivirus by uvítaly i tři pětiny firem z cestovního ruchu.

Pětina podniků by uvítala především snížení administrativní zátěže, častěji jde o právnické osoby a subjekty působící ve stavebnictví. Výhodné úvěry preferuje před ostatními formami pomoci jen 16 procent firem, a to především ve stavebnictví a v cestovním ruchu. Pomoc v podobě grantů preferuje okrajový počet podnikatelů.