Podle ředitelky Okresní agrární komory Kutná Hora a Územní organizace Zemědělského svazu ČR Kutná Hora Veroniky Vrané někteří chovatelé zvažují, zda dále s chovem pokračovat.

„Situace v chovu prasat je už delší dobu problematická kvůli problémům s odbytem a nízké výkupní ceně. Tenhle stav je pro chovatele prasat dlouhodobě neudržitelný. Dovozy levnějšího masa z EU a dalších koutů světa likvidují naše chovy. Přitom u nás jsou chovy pravidelně veterinárně kontrolované a zvířata jsou chována v lepších podmínkách. Pokud spotřebitel chce zdravé české maso, měl by se obrátit přímo na chovatele,“ uvedl ředitel ZOD Úmonín Jan Sixta. 

Výrazný propad cen masa podle něj způsobuje přebytek masa a masných výrobků v celé EU. Velkou část masa v České republice navíc prodávají obchodní řetězce, které jsou v rukách zahraničních majitelů a jejich politika upřednostňuje prodej výrobků z mateřských zemí. 

„Je prokázáno, že v současné době je cena vepřového masa v ČR o 30 procent nižší než v období minulého roku. Také jsem obdržel informaci, že v Německu díky všem těmto událostem je k dispozici přes 1 milionů kusů prasat ve váze 120 kilogramů a nikdo o ně nejeví zájem. Dokonce je možné, že nejsou ani kde porazit. Před svátky (i jindy) je obecně zájem především o levnější druhy masa nebo o maso v akcích. Bohužel jen malá část nakupujících řeší při nákupu původ masa a preferuje české maso,“ uvedl ředitel ZOD Potěhy Josef Hlava.

Výkupní cena prasat v živém v České republice již přitom spadla pod 25 korun za kilogram. Oproti jarním měsícům je to pokles o více než deset korun. Výrobní náklady se přitom pohybují průměrně okolo 34 korun za kilogram. Českým chovatelům tak před koncem roku přibývají vrásky na čele. 

„Je-li odesláno zvíře na porážku v pozdějším termínu, nabírá tuk a řezníci ještě snižují výkupní cenu. Pokud nemá chovatel možnost prodeje na prověřená jatka, přenechá porážková zvířata překupníkům, kteří slíbí odbyt. V některých případech však je obtížné následné vymáhání pohledávek,“ popsal situaci ekonom ZOS Kačina a místopředseda Okresní agrární komory Kutná Hora Miloš Buňka. 

Problém podle něj mají i porážky, kterým neplatí odběratelé, protože mají zavřené provozovny a nemají tržby. „Tím se opožďují i platby zemědělcům. Na nízkou prodejní cenu prasat zareagovali někteří lidé v okolí podniků chovajících prasata zvýšeným zájmem o nákup živých prasat s následnou domácí porážkou, vysvětlil Buňka.

Kde nakonec skončí maso, o které není nyní na trhu zájem? S největší pravděpodobností bude vykoupeno za podnákladové ceny, zamraženo a na trh bude dodáváno, až stoupne poptávka.

„Velkým paradoxem přitom zůstává, že Česká republika je ve výrobě vepřového masa pod 40 procenty soběstačnosti a přes to je obtížné české vepřové prodat. Výroba vepřového masa na 100 hektarů zemědělské půdy v ČR je 62 kilogramů . V Německu je to 326 kilogramů a v Holandsku dokonce 690 kilogramů na hektar zemědělské půdy,“ uzavřela Veronika Vraná.