Jedním z mála, kdo v okrese Louny ještě „dělá“ mléko, je rodinná farma Václava Srba v Žerotíně na Lounsku. „Máme devadesát krav, denně vyprodukujeme přibližně 1 600 litrů mléka. Jeho produkci jsme přizpůsobili naši rostlinou výrobu, hospodaříme na 140 hektarech polí,“ přiblížil Srb. Mléko dodává do společnosti Pragolaktos, většina skončí v krabicích v obchodech. Kdo chce, může si ho koupit přímo na farmě. Před ní stojí automat na mléko.

Legendární MiG-15 inspiroval výrobce hodinek. Jsou se čtyřmi ručičkami a bez kompromisů
Výrobce hodinek inspiroval MiG-15. Jsou se čtyřmi ručičkami a bez kompromisů

Velkým pomocníkem v kravíně je moderní robotické dojení. Na volno ustájené krávy si samy zvolí, kdy se nechají podojit. Přijdou do kóje, kde je příslušné vybavení, o vše se postarají stroje. Každá kráva má na krku elektronický obojek, který ji identifikuje. Stroj pozná, zda kráva přišla, kdy má. Pokud ano, nasype jí žrádlo, jež je spolu s úlevou od plného vemene pro zvířata motivací nechat se podojit. Pokud kráva přišla dřív, žádný mls navíc nedostane. Odejde „s nepořízenou“, spokojit se musí s běžným krmením ve stáji.

„Pocházím ze zemědělské rodiny. Moji rodiče získali pole a statek, kde nyní hospodaříme, v devadesátých letech v restituci. Rodiče měli úžasnou biodiverzitu, chovali krávy, býky, prasata, desítky slepic, pěstovali řadu plodin. Bohužel to ekonomicky moc nevycházelo. Cítil jsem potřebu něco změnit,“ řekl Srb. Rozhodl se, že se zaměří jen na produkci mléka. Před deseti lety proto postavil nový chlév pro krávy, stal se tak jedním z mála v okrese, kdo se pustil do takové investice. Následně vybavil nový kravín zmíněným robotickým dojením. Farma investovala do nové jímky na kejdu, celkově zlepšila nakládání s ní.

Při pohledu na nové trendy v potravinářství to vypadá, že budoucnost patří recyklovaným potravinám
Pivo ze splašků, sušenky z lógru. Recyklované potraviny dobývají i Česko

Produkce mléka se rapidně zvýšila z několika málo stovek litrů denně na zmíněných 1 600. Z osmnácti hektarů, na kterých Srbovi hospodařili v začátcích v devadesátých letech, obhospodařovaná plocha narostla na 140 hektarů. Část polí přikoupili, část si pronajali. „Na polovině pěstujeme vojtěšku a kukuřici, tedy krmné plodiny pro naše krávy. Na druhé půlce obiloviny, hlavně pšenici a ječmen. Část zkrmíme, část obilí prodáme do výkupu,“ popsal Václav Srb.

Seznámení na studiích 

V Žerotíně hospodaří s manželkou Magdalenou původem z Plzeňska. Potkali se na studiích na dnešní České zemědělské univerzitě v Praze Suchdole. „I já pocházím ze zemědělské rodiny. V zemědělství jsem chtěla vždy pracovat, líbí se mi být pořád venku. Práce v kanceláři by nebyla nic pro mě,“ sdělila Magdalena Srbová.

Na farmě s nimi pracují dva zaměstnanci, občas vypomohou synové. Oba studují na stejné vysoké škole jako jejich rodiče. „Věříme, že farmu po nás jednou převezmou,“ shodli se manželé.

#clanek|6196169

Václav Srb před pár dny převzal v aule zmíněné univerzity při slavnostním vyhlášení výsledků jubilejního 20. ročníku soutěže Zemědělec roku několik ocenění. Hlavní cenu získal v kategorii "smíšená výroba", vedlejší ocenění je v kategoriích ,,objev roku“ a „farmář Ústeckého kraje“. „Rozhodně si nemyslím, že bych byl nejlepší zemědělec. Prostě se to nějak sešlo, že zrovna ocenili nás. Beru to jako ocenění i pro naše předky, kteří zemědělství věnovali celý život. Cena mě naplňuje přesvědčením, že v jejich práci pokračujeme dobrým směrem,“ zhodnotil Srb.