Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. 

„Každá dohoda je o kompromisu,“ uvedla po jednání vlády ministryně financí Schillerová. „Musí se dopad rozdělit spravedlivě mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance,“ upozornila. 

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) výsledek označila za "krvavý kompromis". Podle ní je ale dobrá zpráva pro zaměstnance to, že z příspěvku od státu budou moci vyžít.

Podle poslední verze novely z dnešního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.

Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok.

Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Vážné ohrožení ekonomiky

Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle "relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje". Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.

Podle ministryně práce Jany Maláčové nebude moci kurzarbeit využít firma, která má sídlo v daňových rájích. 

Úprava ošetřovného 

Ministerstvo práce také navrhuje, aby se ošetřovné vyplácelo po celou dobu karantény či výuky na dálku na děti do 13 let.  Nyní se poskytuje zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů.

O tomto bodu však dnes vláda nejednala, v koalici totiž zatím nepanuje shoda. Politici ANO dosud uváděli, že úprava není potřeba, když karanténa trvá deset dnů a školy se plošně nezavírají. „Není na pořadu dne žádné plošné opatření. Musíme podporovat, aby lidé chodili do práce,“ konstatovala Schillerová. „Jsem zatím proti tomu, musíme podporovat ekonomiku,“ dodala. 

Podle Maláčové změna kvůli šíření covidu-19 a omezování provozu škol nutná je. „Budeme se o tom bavit. Bude chtít poctivou diskusi k ošetřovnému, co mají rodiče dělat, když bude zavřená škola,“ reagovala. 

Příspěvek pro zaměstnávání lidí s handicapem vzroste o 800 Kč  

Příspěvek od státu na mzdu lidí s handicapem se od října zvýší z 12 800 Kč o 800 korun, po dnešním jednání vlády to oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pomůže to 60 tisícům postižených, doplnila. Zvýšením podpory chce bránit rušení míst pro lidi s postižením. Při jednáních se ministerstvo financí klonilo k částce nejvýš 500 korun, zaměstnavatelé žádali 1100 korun.

Příspěvky míří na takzvaný chráněný trh práce. Letos v prvním čtvrtletí ho tvořilo 3450 zaměstnavatelů s víc než polovinou postižených pracovníků. Celkem zaměstnávali kolem 60 200 lidí s handicapem. Od státu mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, nejvýš ale 12 800 korun měsíčně. Částka se zvedala naposledy letos od ledna o 800 korun. Rostla po navyšování minimální mzdy.