Původní Kydlinovský mlýn byl na břehu Velkého labského náhona na okraji Hradce Králové vybudován mezi lety 1533 – 1538 hradeckým měšťanem Mikulášem Kydlinem. V průběhu staletí se často měnili majitelé mlýna i přilehlého hospodářství a v areálu docházelo ke stavebním úpravám, zejména v roce 1717, kdy celý mlýn i okolní stavení vyhořela.

Ondřej (vlevo) a Viliam Wachalovi.
Začínal u míchačky. Nyní bude řídit jednu z největších stavebních firem v zemi

„Po jeho obnově, v červnu 1799, mlýn po veřejné dražbě koupil můj předek Jan Střemcha,“ přibližuje jednatel Ivan Horák.

Od poloviny 20. století však mlýn provázel podobný osud jako celou řadu jiných. V roce 1948 bylo celé hospodářství otci Ivana Horáka znárodněno. „V březnu roku 1952, když mi bylo necelých pět let, byla naše rodina z Kydlinova vystěhována. Až do roku 1990 jsem nevěřil, že bych se sem někdy mohl vrátit,“ vzpomíná Ivan Horák. V rámci restitučního procesu byl rodině Ivana Horáka areál mlýna ke konci roku 1991 vrácen. Všechny stavby však byly v žalostném stavu. Dosavadní uživatel, Státní statek Smiřice, měl záměr nemovitosti vybydlet a následně zbourat.

Složité začátky 

„Začátek našeho podnikání byl velmi složitý. I přes celou řadu obtíží se nám však díky silné vůli a odhodlání podařilo během dvou let vybudovat v prázdné budově bývalého mlýna linku na výrobu krmných směsí pro hospodářská zvířata a chlév vybavit technologickým zařízením na výkrm prasat. V průběhu roku 1992 jsem mohl postupně zaměstnat prvních pět pracovníků,“ říká Ivan Horák.

Richard Lukas, majitel biofarmy Lukas
Lukasovi z Krásného Pole mají biofarmu, bezobal i včelařství

V návaznosti na ukončený soudní proces o restitučních náhradách se Ivanu Horákovi podařilo v roce 1993 zprivatizovat také statek v obci Světí, kde začal provozovat rostlinnou výrobu na cca 730 ha převážně pronajaté orné půdy. „Rozvoj naší výrobní činnosti byl v devadesátých letech poměrně dynamický, zejména v oblasti výroby krmných směsí s ohledem na tehdejší vysoké stavy prasat i dojnic,“ popisuje Ivan Horák.

Vzhledem ke značnému objemu produkce rostlinné výroby a potřeby jejího řádného uskladnění, byla v roce 1993 pronajata posklizňová linka ve Svobodných Dvorech a následně přikoupena posklizňová linka v Předměřicích nad Labem a zrekonstruovaly se i dvě haly ve Světí.

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza: Povinné kvóty na potraviny jsou nesmyslné a nebezpečné

„Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se znatelně zlepšila i rentabilita naší rostlinné výroby. Dovybavili jsme výrobnu krmných směsí granulační i balící linkou, takže jsme nyní schopni nabízet nejen krmné směsi pro skot a prasata, ale i malospotřebitelská balení krmných směsí pro drůbež, králíky a pod.,“ přibližuje Ivan Horák.

K zajištění dostatečné skladovací kapacity pro suroviny na výrobu krmných směsí bylo na Kydlinově postupně postaveno pět ocelových sil s celkovou skladovací kapacitou cca 3500 t.

Statek Kydlinov dnes

V současné době hospodaří společnost Statek Kydlinov na cca 1200 ha orné půdy. Struktura rostlinné výroby je zaměřena na pěstování potravinářské pšenice, sladovnického ječmene, cukrovky, řepky, máku, kukuřice a cibule. V oblasti odbytu rostlinných komodit se společnost orientuje přednostně na dlouhodobě osvědčené odběratele, jako je Plzeňský Prazdroj, Mlýny J. Voženílek apod. V živočišné výrobě došlo již koncem devadesátých let k ukončení chovu prasat a stáje byly upraveny pro výkrm krůt těžkého typu.

„Posouváme se i přes stávající pandemickou situaci dál, v rámci dalšího rozvoje společnosti je připravována výstavba solárních elektráren na Kydlinově a na posklizňové lince v Předměřicích nad Labem. Současně je připravována výstavba nové posklizňové linky. Ani u mě nedochází k výraznějším změnám. Stále vstávám okolo páté hodiny ranní, vyřizuji aktuální agendu a věnuji se údržbě Kydlinovského parku."

Pildova hrouda do každé domácnosti.
Hrouda do domácnosti. Jan Pileček tvoří keramiku inspirovanou plastovým nádobím

Ve svých téměř 74 letech je Ivan Horák hrdý zejména na skutečnost, že se mu podařilo uchránit před demolicí historický areál Kydlinovského mlýna, který je spjat s dějinami jeho rodiny více než 220 let.

„Podařilo se mi změnit jej v sídlo prosperující firmy, která si zakládá na důsledném dodržování podnikatelské etiky a rodinné atmosféře ve vztahu ke svým zaměstnancům, kterých nyní máme 27. Vzhledem k věku už však začínám mít veškeré byrokracie spojené s podnikáním dost. Postupně tak chod celé firmy přebírají další dva jednatelé – dcera Iva Hrdličková, která řídí výrobnu krmných směsí, a její manžel Pavel Hrdlička,“ zakončuje Ivan Horák.