„Oba břidlicové doly, které nyní revitalizujeme, disponují vytěžitelnými zásobami kvalitní štípatelné břidlice v milionech kubických metrů, což představuje životnost plánované výroby v řádu stovek let,” uvádí ředitel Premiot Mining & ResourcesPetr Welser. K tomuto účelu bude zahájena výstavba a modernizace stávajících provozů.

„U břidlice začínáme prakticky od začátku. Oba doly, které nyní revitalizujeme, disponují vytěžitelnými zásobami kvalitní štípatelné břidlice v milionech kubických metrů, což představuje životnost plánované výroby v řádu stovek let. Paralelně plánujeme rozvíjet i další zpracovatelské metody, zaměřené na využití „odpadu“ z ušlechtilé výroby, tedy výrobu břidlicových písků, přísad do asfaltových a cementových směsí nebo přísad do lehčených betonů,” konstatuje Petr Welser.

Při rozvíjení těžebních aktivit navázala společnost PMR úzkou spolupráci s místními samosprávami měst a obcí i se spolkem Krajina břidlice. Snahou je podpora a propagace historie těžby břidlice v regionu.

Vítkovsko a Budišovsko jsou lokality proslulé těžbou břidlice.Vítkovsko a Budišovsko jsou lokality proslulé těžbou břidlice.Zdroj: archiv Krajina břidlice

Břidlicový důl ve Lhotce u Vítkova má zásobu břidlice na více než sto let a skupina PMR mu chce vrátit bývalou slávu. Provoz zahájil v 60. letech minulého století, ale postupem času nezadržitelně chátral a proto musí být před zahájením těžby v podstatě celý znovu vybavený.

V této lokalitě se břidlice těžila od nepaměti a jedná se o jedno z nejkvalitnějších ložisek jílových břidlic ve střední Evropě. V oblasti Staré Oldřůvky se břidlice dobývala už ve třicátých letech minulého století. Přímo odsud pochází krytina, kterou můžeme najít na významných českých památkách, mezi které patří například Pražský hrad nebo Národní divadlo.

Provoz dolu však koncem roku 2001 po delším skomírání zcela zanikl a společnost ho teď chce vrátit zpět do života. Do 90. let minulého století se na pokrývání břidlicí specializovala firma OSP Opava. Její odborníci naklepli kladívkem otvory pro hřebíky ručně do každé břidlicové desky a pokud deska při poklepu žádaně zvonivě nezazvučela nebo se rozštípla, nebyla použita. Tuto techniku dnes nahradilo navrtání desky dopředu, což vylučuje poslední technickou kontrolu a kvalita pokrytí tím klesá