To máte marže, naftu na převoz, výplaty zaměstnancům a do toho malá povědomost o tom, co prodávají. S takřka svěrákovskou poetikou vyjmenoval zemědělec David Smetana z farmy nedaleko Hradce Králové nevýhody toho, když si ovoce a zeleninu kupuje v obchodních domech a supermarketech. I on nyní sleduje, že se pomalu karta obrací a lidi v duchu baťovského hesla Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci, směřují čím dál častěji přímo k lokálním zemědělcům.

Jen za poslední rok si do Smetanova hájemství, kde kromě obligátních brambor nabízí i cibuli, dýně či zelí, našlo podle něj cestu o patnáct procent lidí víc než v minulosti.

K ovocnářskému hřbitovu přirovnal předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík situaci na své rodinné farmě, kde musí zlikvidovat několik tisíc jabloní. V Česku pak podle něj zmizí za pár měsíců přes dva tisíce hektarů ovocných sadů
Konec jablek v Česku? I šéf ovocnářů už kácí svůj sad, zaseje řepku

„Je zkrátka vidět, že lidé opět chtějí kvalitu a na stranu druhou jim je milejší podpořit lokálního zemědělce na úkor supermarketů, kde je cena, pokud není zboží v akci, složena z několika položek navíc,“ vysvětlil bývalý externí poradce ministra zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky. Jeho slova potvrzují i čísla Zemědělského svazu České republiky, který před dvěma lety přišel s portálem Najdi svého zemědělce, kde začal upozorňovat právě na takzvané prodeje ze dvora.

V regálech je nenajdete

„Za dobu jeho existence portálu jsme zaznamenali trojnásobný přírůstek farmářů. Začínali jsme na dvou stovkách a nyní už jich máme v databázi na webu šest stovek. A pomalu přibývají další,“ uvedl mluvčí svazu Vladimír Pícha.

Za nárůstem vidí, stejně jako Smetana, větší zájem Čechů o to, co a od koho konzumují. „Když se něco stane, vědí, komu mohou vynadat. A je to také pohodlnější, než se například vracet do supermarketu a hledat manažera prodeje. Mnoho malých a středních pěstitelů se také nemá šanci dostat do regálů velkých obchodů. Důvodem jsou nízké výkupní ceny a velké marže. I proto je náš projekt tak úspěšný,“ tvrdí Pícha.

Zákazníkům, kteří chtějí jíst především zdravé potraviny, by mohlo pomoci nutriční skóre na obalech potravin.
Jak poznat zdravé potraviny? Nutriční skóre na obalech se už šíří Evropou

Zákazníci si u menších prodejců pochvalují i to, že se jim dostane více rad. „Spousta lidí se nás ptá, na co je ten a ten produkt vhodný, zda nemáme nějaký zaručený recept nebo jak suroviny skladovat. To vám v supermarketu řekne asi jen málokdo,“ uvedl Smetana.

Vzestup zájmu o lokální produkty potvrdila i Agrární komora České republiky. „Zemědělci využívají stále častěji a na pravidelné bázi například prodej ze dvora. Prodávají tímto způsobem především sezonní ovoce, zeleninu, brambory, dále maso a uzeniny, vejce, mléko, mák, květiny nebo bylinky. Přibývá také podnikových prodejen či různých specializovaných prodejních automatů, jako jsou vejcomaty, mlékomaty, masomaty či bramboromaty,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Mohou být i levnější

Mnozí lidé však stále poukazují na markantní rozdíl cen právě mezi velkými obchody a prvovýrobci. Akční ceny u velkých hráčů totiž mohou být lákavé. Ani to však už podle Smetany není pro menší prodejce vždy nevýhoda.

Agrární komora České republiky si chce posvítit na ceny německých řetězců v Česku. Ilustrační snímek
Kdo může za drahotu v obchodech? Agrárníci chtějí prověřit německé řetězce

„Všichni zemědělci ceny sledují a snaží se být konkurenceschopní. A zatímco řetězec musí ovoce, zeleninu či maso odněkud dovézt a tuto cenu také v prodeji zohlednit, u nás tento krok odpadá. Podívejte se například na současnou cenu brambor. Zatímco ve velkých obchodech se pohybují od patnácti korun výše, my prodáváme kolem dvanácti až třinácti korun za kilogram,“ upozornil Smetana.

Podle Zemědělského svazu je u prodeje ze dvora výhodou také to, že peníze zákazníků nekončí v kapsách mateřských podniků velkých řetězců v zahraničí, ale směřují částečně do české státní kasy, popřípadě přímo do regionů, kde dotyčný farmář prodává.