Které osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) musí zaplatit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění?
Minimální zálohy musí v prvním roce svého podnikání platit všechny OSVČ, které mají živnost jako svůj hlavní příjem. V následujícím roce se nové zálohy vypočítávají z jejich přehledu o výši daňového základu.

Kdy a kam je třeba tyto zálohy odeslat?
Zálohy je třeba zaplatit nejpozději do 8. dne následujícího měsíce. Zálohu na zdravotní pojištění živnostníci zasílají na účet své zdravotní pojišťovny. Jako variabilní symbol je třeba uvést své rodné číslo. Zálohy na sociální pojištění je třeba poslat na účet České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) s variabilním symbolem, který každé OSVČ úředníci ČSSZ přidělí.

Zleva místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) na jednání vlády.
Konsolidační balíček prošel: Co finální podoba obsahuje, co vše se pro lidi mění

Jak se v roce 2024 změní minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění?
Předepsaná výše minimálních záloh každým rokem roste. Zatímco letos v případě zdravotního pojištění činila 2722 korun, v příštím roce budou OSVČ muset zaplatit nejméně 2968 korun, tedy o 246 korun více. V případě sociálního pojištění bude nárůst ještě mnohem vyšší - namísto letošních 2944 korun bude třeba zaplatit dokonce 3852 korun, tedy o 908 korun více.

Proč zálohy na sociální pojištění OSVČ porostou tak výrazně?
Vláda chce, aby se živnostníkům zvýšily jejich platby do důchodového systému. Proto se minimální sociální odvody nebudou tak jako dosud počítat z 25 procent průměrné mzdy, ale nově z 30 procent. V příštím roce přitom poroste rovněž samotná průměrná mzda.

Kdo zálohy na sociální a zdravotní pojištění platit nemusí?
Této povinnosti jsou v prvním roce zproštěni pouze lidé, vykonávající svou výdělečnou činnost jen jako vedlejší ke svému zaměstnání, a dále důchodci, rodiče na rodičovské nebo mateřské dovolené či studenti do 26 let. Platí-li za ně pojištění zaměstnavatel, případný doplatek jim na konci roku určí výměr vycházející z jejich skutečného výdělku. Pokud je platí stát, v následujícím roce budou platby vycházet z jejich reálného výdělku.

Jak se v příštím roce změní paušální daň?
Paušální daň mohou už od roku 2021 dobrovolně platit OSVČ, které si chtějí zjednodušit administrativu a v jednotné měsíčně placené částce spojit platbu na daň z příjmu i povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. V příštím roce se ale paušální daň živnostníkům prodraží. Je to proto, že minimální sociální odvody nebudou tak jako dosud vycházet z 25 procent průměrné mzdy, ale nově z 30 procent průměrné mzdy. Kromě toho se zvyšuje i samotná průměrná mzda, asi o 3500 korun na 43 967 korun.

Výplata, finance - Ilustrační foto
Vládní škrty: Podívejte se, kolik si živnostníci připlatí kvůli novým odvodům

S jakými částkami na paušální daň tedy musí nově živnostníci počítat?
Připlatí si OSVČ ve všech třech pásmech paušální daně. V prvním, nejnižším pásmu, které se vzhledem k celkové výši ročního příjmu využívá nejčastěji, budou OSVČ nově platit 7498 korun měsíčně. Ve druhém pásmu to bude 16 745 korun a ve třetím pásmu 27 139 korun.

Kam se mají peníze na paušální daň posílat?
Paušální zálohy se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně, tedy finančního úřadu.

Které OSVČ spadají do jakého pásma paušální daně

První pásmo paušální daně
Patří sem živnostníci s ročním příjmem do milionu korun anebo OSVČ s příjmy do dvou milionů korun s uplatnitelným výdajovým paušálem 80 procent, případně OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun a uplatnitelným výdajovým paušálem 60 procent. 

Druhé pásmo paušální daně
Je určeno pro OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun, které se do prvního pásma nevešly z důvodu nižšího výdajového paušálu. Dále se týká živnostníků s příjmy do dvou milionů korun s uplatnitelným výdajovým paušálem 60 procent.

Třetí pásmo paušální daně
Patří do něj zbývající OSVČ s příjmy do dvou milionů korun, jež se nevešly do nižších pásem.