V České republice program P-Tech letos zahájil již druhý školní rok. Hovořili jsme s Kristinou Kosatíkovou z IBM, která je za jeho realizaci v ČR zodpovědná.

Jak program P-Tech vznikl? Můžete přiblížit jeho hlavní cíle?

První P-tech škola byla otevřena v roce 2011 v americkém Brooklynu a odtud se program rozšířil do 220 škol ve 24 zemích. P –Tech je zaměřený na rozvoj technologických i profesních znalostí a dovedností studentů. Nejdeme přitom cestou nějakých teoretických strategií, ale podporujeme praktickou spolupráci středních škol s vysokými školami, zřizovatelem a partnerskými firmami. Tím P-Tech efektivně propojuje veřejný a soukromý sektor.

Co přináší školám a samotným zapojeným studentům?

P-Tech umožňuje mladým lidem rozvíjet schopnosti a dovednosti, které po nich požaduje moderní trh práce. Studenti i učitelé načerpají vědomosti o kybernetické bezpečnosti, umělé inteligenci, ale také o týmové spolupráci, řešení problémů či řízení projektu.

Jakým způsobem probíhá výuka?

Studenti se učí realizací projektů v malých týmech. Snažíme se jim ukázat, jak důležitá je práce v týmu a vzájemná komunikace. Učíme studenty řešit problémy komplexně a co nejlépe prodat své schopnosti. Během střední školy se navíc důkladně seznámí s vysokoškolským i firemním prostředím. Rovněž je začleníme do celosvětové sítě studentů a mentorů. To jim může poskytnout klíčové kontakty pro jejich další profesní dráhu.

Reaguje P-Tech přímo na zkušenosti z praxe?

Určitě ano. Firmy si stěžují, že absolventi, kteří vychází ze škol, nejsou zvyklí pracovat na zadaném úkolu, vyhledávat informace na internetu, nalézat řešení a umět je prezentovat. Nespokojeni jsou i studenti. Říkají nám, že se učí jeden rok Word, druhý PowerPoint a třetí Excel. Jenže to v dnešní době zdaleka nestačí. Na druhé straně jsou tu ředitelé škol, kteří říkají, že dělají vše, co mají, a žádný problém nevidí. Na to vše P-Tech reaguje.

Kde program loni odstartoval?

Pilotním krajem pro zavádění projektu do Česka se loni stala Vysočina. První P-Tech školou v ČR je Střední škola průmyslová, technická a automobilní Jihlava. Do projektu se zapojila také zdejší Vysoká škola polytechnická a Bosch Diesel, který je největším zaměstnavatelem v kraji. Od tohoto školního roku se programu účastní gymnázia ve Žďáru nad Sázavou a Třebíči, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou a Střední průmyslová škola Třebíč. Novými firemními partnery se staly I&C Energo, DEL, MANN+HUMMEL a ICE Industrial Services. Ti podpoří studenty svými pracovními zkušenostmi, včetně mentorování studentů a stážemi.

Na Vysočině je P-Tech úspěšný. Kam míříte dále?

Naším cílem samozřejmě je, aby se program rozšířil po celé České republice.

Přidala se i gymnázia. Získává tím program nový rozměr?

Ve společnosti panují mýty, že gymnazisté nemají o vývoj moderních technologií zájem, že je to spíše pro studenty průmyslovek. Jenže to se nám nepotvrzuje, a navíc zde můžeme oslovit i dívky, kterých je v této oblasti zoufalý nedostatek. V Česku studuje v technických oborech pouhých osm procent dívek. Přitom předpoklady k tomu mají, někdy i lepší než kluci, ale narážíme na společenské stereotypy, které začínají již v rodinách. Rodiče vedou dívky spíše k oborům jako učitelka, lékařka nebo sestřička, málokdo chce mít z dcery programátorku či IT specialistku. Technologické firmy potom marně hledají uchazečky na volné pozice. Přitom heterogenní kolektiv funguje mnohem lépe a nechybí v něm ženský pohled na věc, který je nesmírně důležitý. Z IBM vím, že muži ženy na těchto pozicích uznávají a respektují. My máme ženy i ve vrcholném managementu.

Nač se tedy studenti na zapojených školách mohou těšit?

V prvním ročníku středních škol začínáme přednáškami a workshopy, které vedou odborníci z partnerských firem nebo vysoké školy. Od druhého ročníku mají studenti pravidelný P-Tech předmět, ve kterém pracují na konkrétním úkolu. Výsledkem jejich práce bude ročníkový či maturitní projekt, který mohou konzultovat s mentory z partnerských firem. Studenti tak vymýšlejí třeba chytrý dispenzer léků pro seniory, chytrou bundu s možností vyhřívání a napojením na mobil, chytrou závlahu, která se sama spustí podle potřeby, chytrou přepravku, která pošle do mobilu zprávu, zda došlo pivo, chytrý kávovar, jenž uživateli uvaří v konkrétní hodinu kávu, nebo chytrou peněženku.

Ovlivnila P-Tech nějak pandemie coronaviru?

Program jsme samozřejmě museli na jaře přizpůsobit nástupu pandemie. Místo přednášek a workshopů jsme pořádali on-line webináře pro studenty i učitele. Dva z nich byly o chatbotce Anežce, kterou IBM připravilo pro telefonní linku Ministerstva zdravotnictví. Na workshopu v závěru školního roku si potom každý student připravil vlastního chatbota. Během léta jsme se spolu s partnery připravovali na možnost, že školy budou opět uzavřené. Žákům jsme připravili potřebné vybavení a proškolili jsme učitele, kteří nyní vedou P-tech výuku on-line. Pro všechny zájemce jsme dali k dispozici zdarma Open P-tech – vzdělávací on-line platformu, na které mohou absolvovat certifikované kurzy, které v zahraničí zaměstnavatelé uznávají při výběrových řízeních. Na Open P-tech máme skvělou zpětnou vazbu od studentek, které se účastnili letních IT táborů. A máme velkou radost, že pandemie nezmenšila zájem o program P-tech mezi žáky, učiteli ani firmami.