Poslanci odmítli všechny návrhy zejména opozičních poslanců, kteří chtěli okruh firem s nárokem na odpuštění pojistného rozšířit především na středně velké podniky. Sněmovna v novele pouze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašovat změny následující pracovní den považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.

Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51 700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12 700 korun.

Výplata, finance - Ilustrační foto
Dopady koronaviru: firmy hledají ochranu před věřiteli

Nárok na odpuštění pojistného by měl zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. Podle Maláčové je to 88 procent firem, tedy asi 233 tisíc. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.

Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.

Zpětné uplatnění daňové ztráty

V případě zpětného uplatnění daňové ztráty Sněmovna přistoupila na poslanecký pozměňovací návrh, který omezuje její celkovou výši na 30 milionů korun. Návrh vznikl na základě dohody ve vládní koalici, protože někteří sociální demokraté měli výhrady k tomu, že zpětné uplatnění ztráty není omezeno.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) avizovala, že podpoří návrh na limit 30 milionů, protože jde o koaliční dohodu, kterou musí respektovat. Dodala ale, že smysl jí to nedává a smysl by dávalo, kdyby limit nebyl. Uvedla také, že i kdyby neprošel návrh na zpětné uplatnění ztráty, budou ji moci firmy tak jako doposud uplatňovat bez limitu následujících pět let, jak jim zákon umožňuje už víc než 20 let.

Vláda původně navrhla možnost uplatnit ztrátu bez limitu. Podle ministryně se tak stalo po debatě s odbornými svazy. Před variantou bez limitu varoval Ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu i některé opoziční strany. Podle týmu by to mělo značné dopady do rozpočtů a motivovalo by to nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR.

Ekonomicky neefektivní 

Oslovení poslanci již pře hlasováním uvedli, že očekávají, že tento návrh Sněmovna schválí. "Předpokládáme, že členové našich poslaneckých klubů nás podpoří," sdělila ČTK poslankyně Vostrá. Pozitivní přijetí napříč Sněmovnou očekává i poslanec Volný.

Návrhů na zastropování ztráty, kterou lze uplatnit, se objevilo víc. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) navrhuje limit rovněž 30 milionů korun. Poslanci SPD Lubomír Španěl a Jan Hrnčíř navrhují strop 25 milionů korun. Lidovec Jan Bartošek chce pasáž upravující uplatnění ztráty z vládního návrhu zcela vypustit, případně chce možnost uplatnění ztráty omezit na osm milionů pro jedno zdaňovací období.

Ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu vydal tento týden varování před zavedením zpětného uplatnění daňové ztráty bez omezení. Podle týmu by to znamenalo výrazný zásah do rozpočtu státu i obecních a krajských rozpočtů. Navíc je to podle něj ekonomicky neefektivní, selektivně podpoří velké firmy, oddálí potřebné firemní restrukturalizace a bude motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR. Tým proto vládě doporučil toto opatření vůbec nezavádět.

Restaurace Forman v Mariánských horách, 25. května 2020.
Čtvrtina restaurací zůstala po karanténě zavřená. Lidé mají stále strach

Opoziční Piráti dnes varovali, že zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty může stát i obce připravit až o 100 miliard korun. Výhrady vůči neomezenému uplatnění ztráty měli také někteří sociální demokraté.

Ministerstvo financí jejich obavy nesdílí. "Není pravda, že by toto opatření mělo být pro veřejné rozpočty nákladné," uvedlo ministerstvp v tiskové zprávě. Tím, že si poplatníci budou moci snížit ztrátu dřív, dopady na inkaso daní se podle ministerstva pouze přesunou v čase. Pokud Sněmovna návrh schválí, sníží se negativní dopad na veřejné rozpočty v letošním roce z 31 na 20 miliard korun, uvedl úřad v tiskové zprávě.

Sdílená pracovní místa

Zákonné zakotvení sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie dnes Sněmovna schválila hlasy 179 ze 183 přítomných poslanců. Do vládní novely přidala pozměňovací návrhy o zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a o změně výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Další poslanecké úpravy dolní komora odmítla. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Dovolená by se podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky. Část novely o vysílání pracovníků reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Pětidenní placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež, prosadila skupina poslanců v čele s Janem Farským (STAN). Náhrada mzdy se má počítat nejvýše z průměru v národním hospodářství. Zaměstnavatelům ji má hradit stát, což si vyžádá asi 50 milionů korun ročně. Možnost využití už nyní zakotveného až třítýdenního neplaceného volna by se měla podle schválené úpravy rozšířit i na sportovní soustředění dětí a mládeže.

Změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu poslanci schválili na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL). Cílem je to, aby se lidem, kteří rentu pobírají, vyplatilo znovu pracovat i na hůře placených místech.

Letní tábor. Ilustrační foto
Jezdíte s dětmi na tábor? Budete mít více dovolené

Poslanec ODS Jan Bauer neprosadil úpravy, aby souhrn pracovních dob zaměstnanců na sdíleném místě nemusel odpovídat stanovené týdenní pracovní době, aby zaměstnavatel mohl nařídit zaměstnancům zástup například nemocného kolegy a aby u sdíleného místa byla měsíční výpovědní doba místo navrhované půlměsíční. Sněmovna zamítla i pozměnovací návrh Pirátky Olgy Richterové, který by zavedl automatickou valorizaci minimální mzdy. Chtěla, aby tato mzda činila 0,46násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy vždy za předminulý kalendářní rok. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura neuspěl s požadavkem na navýšení počtu hodin z nynějších 300 na 450, které je možné odpracovat ročně na dohodu o provedení práce.

Dalším cílem vládní předlohy je snížit administrativu. Zaměstnavatelé by už nemuseli vydávat potvrzení o ukončení dohody o provedení práce. Dostávali by ho dál jen lidé se srážkami nebo s nemocenským pojištěním. Zákoník upravuje doručování písemností zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situaci komplikovalo to, že si lidé poštu nepřebírali a že se firmy nenacházely na uvedené adrese z rejstříku. Nově se budou písemnosti považovat po určité lhůtě za doručené.

Zpřesnit se mají také podmínky pro výpověď, kterou dá pracovník kvůli přechodu na jinou práci. Novela by navíc zvýšila jednorázové odškodnění pozůstalých po pracovníkovi, který zemřel v práci, a úhradu za zřízení pomníku či desky. V případě odškodného místo jednorázové částky nejméně 240.000 korun by to měl být nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Pro stanovení sumy se má používat průměrný výdělek za první tři čtvrtletí předchozího roku. Nyní se na pomník poskytuje nejméně 20.000 korun, nově by to měl být aspoň 1,5násobek průměrné mzdy.