Práce z domova? Někde není možná, jinde s ní firmy nesouhlasí. Zájem o ni ale prý poroste

V Česku umožňuje nejvíce zaměstnavatelů práci z domova v Praze a Středočeském kraji, celkem je jich přes 80 %. Nejméně pak v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde na takzvaném home office může pracovat pouhých 53 % dotazovaných zaměstnanců.

Vyplývá to z průzkumu, který prováděla společnost Microsoft Česká republika ve spolupráci s agenturou STEM/MARK a který navazuje na globální průzkum Work Trend Index. Ten dlouhodobě mapuje vývoj pracovního prostředí. 

Moderní způsob práce se bude vyvíjet

Violeta Luca, ředitelka Microsoft Česká republika a Slovensko, uvedla, že z domova bude chtít pracovat stále více zaměstnanců. 

„Moderní způsob práce se bude nadále vyvíjet. V řadě sektorů se práce na dálku stane standardem a lidé se naučí takto spolupracovat. Pomáhat jim bude umělá inteligence a automatizace, které zefektivní řadu pracovních úkonů. Lidé se budou neustále vzdělávat a v centru pozornosti bude také pohoda zaměstnanců,“ řekla.

Karel Stříbrný a jeho Rodinná farma Stříbrný v Radimi na Jičínsku
Produkci mléka na rodinné farmě řídí roboti. Krávy si mohou dopřát i odpočinek

Jako jeden z důvodů, proč není ve firmách umožňován home office, uvádějí zaměstnavatelé, že s ohledem na podobu práce zkrátka není možný. Obávají se však také, že zaměstnanci doma nebudou tak výkonní či že jejich výkon nebude prospěšný pro pracovní kolektiv. 

Malá produktivita i ztráta kontaktu

O home office nemají zájem ani někteří zaměstnanci. Jako nejčastější důvod uvádějí ztrátu osobního kontaktu s kolegy, obecnou nevraživost vůči práci z domova a sníženou produktivitu.

To, že home office není pro každého, vnímá také Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 

Podle ní pracují tahouni doma ještě lépe, zatímco průměrně produktivní zaměstnanci se propadají do podprůměru. Souvisí to mimo jiné i s řízením lidí při práci na dálku, které je podle ní zcela odlišné.

Naopak zaměstnanci využívající home office jako hlavní výhodu uvádějí ušetřený čas, který by strávili cestou do práce, flexibilitu při plnění pracovních úkonů a jednodušší skloubení rodinných a pracovních povinností. Zajímavostí je, že zaměstnanci ve Středočeském kraji jako jednu z hlavních výhod uvedli i péči o domácí mazlíčky. 

Ilustrační foto
Nástup umělé inteligence je nevyhnutelný. Jak se změní náš běžný den?

Přestože část respondentů home office odmítá, jedná se poměrově pouze o 3 z 10. Zbylých 70 % práci z domova využije, pokud jim je umožněna. Navíc většina zaměstnanců tvrdí, že jim možnost home office zlepšila kvalitu života. Výrazné či mírné zlepšení životní kvality uvedlo 56 %, dalších 40 % pak uvedlo, že se u nich nic nezměnilo. Z průzkumu se dá vysledovat významný rozdíl mezi Čechy a Moravou. Zatímco v českých krajích si zaměstnanci práci z domova pochvalují, Morava tuto nově nabytou možnost přijímá zatím spíše vlažně.

Mezi největšími tuzemskými aglomeracemi se však najdou i výjimky, jak dokládá třeba příklad jihlavské nemocnice. 

„Možnost pracovat na dálku se poprvé objevila s příchodem covidu a od té doby se osvědčila u lékařů i nelékařského personálu. Díky digitalizaci máme velkou část dokumentů bezpečně uloženou online. Lékaři tak mohou na dálku třeba vyhodnocovat rentgenové snímky, kompetentní pracovníci laboratoří validovat výsledky vyšetření a všeobecné sestry ve vedoucích funkcích mohou provádět administrativní činnosti, které jsou spojené s provozem oddělení, jako např. plánování směn – to vše v rámci vzdáleného připojení, plném soustředění a pohodlí ze svého domova. Ušetříme tím zaměstnancům čas a věříme, že jim tím vycházíme vstříc při skloubení pracovního a soukromého života,“ uvádí Hana Hladíková, náměstkyně nelékařských profesí v Nemocnici Jihlava.

Rozhodnutí závisí na více faktorech

Violeta Luca poznamenala, že rozhodnutí o zavedení hybridního pracovního modelu závisí na několika faktorech.

„Hlavní překážkou pro jednotlivce bývá nedostatek vhodného prostředí pro práci z domova. U firem hraje velkou roli firemní kultura, technologická infrastruktura, jejich vlastní zkušenosti, smýšlení vedení, ale také povaha práce,“ řekla s tím, že na druhou stranu si dnes stále více firem již nemůže dovolit ignorovat různé preference skupin zaměstnanců a jednotlivců.

„Přišly by o kvalitní potenciální zaměstnance jen proto, že jim nemohou nabídnout jimi preferovaný způsob práce,“ dodala Luca.