ON-LINE reportáž ke koronaviru najdete ZDE.

Změnu použití těchto peněz ale bude muset schválit Evropská komise, což potrvá nejspíš několik týdnů. „Proto je pro nás klíčové, aby se pro případ zamítnutí Bruselem zaručil za tyto částky i stát. Od ministra průmyslu Karla Havlíčka mám k tomu zatím ústní příslib,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti), podle kterého Havlíček (ANO) avizoval také možné navýšení „balíčku“ pro Covid Praha o dalších 400 milionů korun.

Peníze garantované hlavním městem budou krýt většinu úroků a případné prodlevy splátek klasických úvěrů, které žadatelé získají od komerčních bank, přičemž Praha peníze uloží u Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Vzhledem k „multiplikačnímu efektu“ umožní šesti set milionová záruka bankám rozpůjčovat až zhruba dvě miliardy korun. Taková částka je nicméně podle magistrátních politiků pouze první a provizorní řešení situace, kterou způsobila vládní opatření proti šíření koronaviru.

„Tento balík nevyřeší všechny problémy. Na celkovém řešení se musí podílet stát. Město nemůže tyto náklady sanovat ze svého rozpočtu,“ dodal Hřib. Jeho koaliční kolega Jiří Pospíšil (Spojené síly pro Prahu/TOP09) pak s odvoláním na ekonomy odhadl celkovou sumu, kterou bude třeba „nalít“ do pražských firem, na nejméně pět miliard korun. „Pražští podnikatelé jsou ti nejpostiženější touto krizí a my je nenecháme zkrachovat. Pokud stát nenaplní své závazky a sliby, jsme připraveni jednat s komerčními bankami sami. Vnímám to ale jako krajní řešení a mluvím zatím jen za náš koaliční klub,“ sdělil Pospíšil. Ministerstvo průmyslu a obchodu už prý také signalizovalo, že v dalším chystaném programu Covid 3 se dostane úplně na všechny podnikatele včetně pražských a že jeho celkový objem dosáhne „desítek miliard“.

Žádosti po Velikonocích

V polovině týdne by metropole měla dostat text smlouvy od ČMZRB, kterou hodlají radní schválit po právním přezkumu nejspíš první den po Velikonocích. Hned další den by mohlo začít podávání žádostí. Ty bude muset každý žadatel řešit individuálně s bankéřem z konkrétní komerční instituce. Nárok na podporu bude mít každý podnikající subjekt do 250 zaměstnanců a ročního obratu 50 milionů EUR. Jednotlivý úvěr bude moct dosáhnout až 15 milionů korun a městem umořený úrok jednoho milionu. Maximální doba ručení bude tři roky.

Žádost o úvěr v programu Covid Praha by měla podle pražských radních formálně v zásadě kopírovat státem krytý nástroj Covid 2. Ten přitom řada podnikatelů žádajících o tuto podporu vnímá jako zbytečně komplikovaný, jak potvrdil byznysový konzultant Jaroslav Skoták. „Stran žádosti o program Covid 2 jsem měl nespočet dotazů primárně v minulém týdnu. Žádost je nejenže komplikovaná, ale i poměrně zdlouhavá a bez hlubších znalostí účetních a daňových prakticky neřešitelná. U menších společností, kde jste odkázáni například na externí účetní, je zpracování v krátkém čase a bezchybně prakticky nerealizovatelné,“ uvedl Skoták.

Půl miliarda v Berlíně

Některá města už na rozdíl od Prahy začala drobným podnikatelům vyplácet nevratnou pomoc. Berlín ji ve spolupráci se spolkovou vládou posílá každému žadateli z řad živnostníků, firem do deseti zaměstnanců i OSVČ včetně umělců či kulturních podniků. Jednorázová podpora je ve výši pět až patnáct tisíc EUR v závislosti na velikosti firmy. Za jediný týden stihla berlínská vláda vyřídit padesát tisíc žádostí a vyplatit celkem půl miliardy korun. Zájemci dostávají peníze na účet po vyplnění jednoduchého formuláře do dvou dnů. O poznání skromněji, ale také pohotově zareagovala ostravská radnice. Ta už týden před koncem března poslala prvním čtyřem desítkám menších podnikatelů s provozovnou na území Ostravy okamžitou finanční výpomoc, určenou na pokrytí části nákladů spojených s nájmy, energiemi či mzdami. Většina žadatelů obdržela dvacet tisíc korun, zbytek o něco méně.

„Živnostníci tuto podporu vítají, byť nejde o závratné částky. Potvrzuje se tím potřebnost finanční pomoci, která může rychle a alespoň částečně pokrýt akutní náklady související s podnikáním. Také se nám na základě této zpětné vazby podaří lépe zacílit i další programy na pomoc podnikatelům,“ komentoval rozhodnutí města ostravský primátor Tomáš Macura (ANO).

V Praze si sice dávají na čas, ale i zdejší magistrát připravuje přímou finanční výpomoc v řádu desítek tisíc korun, které budou moct někteří krizí postižení podnikatelé použít na výplaty či provozní náklady. Podnikajících subjektů je přitom v metropoli registrováno přes půl milionu a provozoven bezmála sto tisíc. Celý tento sektor, zaměřený převážně na služby, přitom vyprodukuje až čtvrtinu ročního českého HDP.

Hra s cizími penězi

Podnikatel a místopředseda Hospodářské komory Praha 1 Filip Dvořák ovšem nepovažuje přímou finanční injekci za nejdůležitější a nejsystémovější řešení. Dosavadní přístup vlády i města k byznysu považuje „tak trochu za hru s cizími penězi“ a dosavadní opatření podle něj „jdou spíše po povrchu“. Peněz je prý v ekonomice i veřejných rozpočtech relativně dost. Jde o to je ale využít promyšleně a cíleně a neplýtvat jimi, tvrdí Dvořák. „Očekáváme od města, že se ujme role rozehrávače, protože má databázi živností. Může proto provést důkladný průzkum a popsat problémy i potřeby jednotlivých skupin, například hudebních klubů. Až na tom základě mají vzniknout konkrétní iniciativy a konkrétní finanční řešení. Předpokládá to velkou porci práce, která ale dá představitelům Prahy do ruky pádné argumenty pro vyjednávání se státem,“ prohlásil Dvořák s tím, že snahy o takovou hloubkovou analýzu příliš nepozoruje.

Radní pro oblast městského majetku Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu/TOP 09) ale sdělil Pražskému deníku, že lidé z jeho kanceláře už situaci podnikatelů mapují a zkoumají při tom předmět podnikání, výši tržeb a počet zaměstnanců. „Probíhá kategorizace jednotlivých nájemců – podle typu provozů a dopadu stavu nouze na jejich podnikání budeme přistupovat ke konkrétním opatřením,“ sdělil Chabr. Jeho koalice už odložila splátky nájemného za užívání městských nebytových prostor v období nouzového stavu a dále plánuje rozložení splátek vzniklých dluhů do delších období, případně i odpuštění a zlevnění nájmů pro vybrané subjekty. 

Mezi chystanými úlevami jsou také slevy z parkovného a poplatků za živnostenský odpad. Praha rovněž zamýšlí poskytnout obchodníkům bezplatně chodníky před provozovnami, aby mohli prodávat venku. Podle náměstka primátora pro městský rozpočet Pavla Vyhnánka (Praha sobě) se navíc v Praze působící podnikatelé mohou spolehnout na zrychlené proplácení faktur od metropole, což má pomoci jejich cash flow. Vyhnánek vyzval k následování tohoto příkladu i ostatní aktéry státní správy a samosprávy.