Právě dnes je to půl roku, co elektronická evidence tržeb (EET) začala platit i pro všechny obchody, a zároveň tři čtvrtě roku, co povinné účtenky musejí vydávat v hospodách.
Případ prodejny ze Slavkova je naštěstí spíše výjimkou. Za celou dobu zavřela finanční správa v Česku osm prodejen a dvě z toho už tržby začaly evidovat a mohly tak znovu otevřít.

PROBLÉMY, KDE NEJSOU
Celkové dojmy obchodníků jsou přesto spíše smíšené. „Kontroly chodí, ovšem ne vždy tak, jak jsme očekávali. Na poctivého obchodníka, který z principu vše dodržuje, přijdou i čtyřikrát za kvartál. Naopak tam, kde všichni vědí, že účtenky vydávány nejsou, není zájem kontrolu vyslat i přes upozornění,“ říká Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), Ta sdružuje přibližně čtvrtinu tuzemských obchodů, hlavně na venkově. „V každodenní praxi se totiž přesvědčujeme, že podnikatelé, u nichž v minulosti nebylo běžné vydávat účtenky, tržby opětovně neevidují. Kontroly by měly být přísnější a hlavně důslednější,“ apeluje Juračka.
Přes všechna úskalí a finanční zátěž malí obchodníci vládu v zavádění EET podporovali a jejich podmíněná podpora trvá. Žádají ale spravedlivý přístup a slibované narovnání trhu.

OBCHOD, NEBO DAR?
Černých ovcí je totiž stále dost. „Nejčastější „triky“ registrujeme u drobných stánkových prodejců, kteří se na EET snaží vyzrát hned několika způsoby. Například si tisknou účtenky dopředu, nebo zboží zákazníkům „jednoduše“ darují. V praxi to pak vypadá tak, že prodejce věnuje zákazníkovi zboží a ten mu na oplátku věnuje finanční obnos v odpovídající hodnotě – žádná kasa, žádná účtenka ani EET,“ popisuje Martin Dvořák, ze společnosti Bizerba, která dodává váho-pokladny pro EET. Před takovým postupem ale berní úředníci důrazně varovali. Výmluva na darování nebo pořádání různých „darovacích trhů“ hodlají inspektoři postihovat.
Finanční správa zatím v celé ČR provedla přes 55 tisíc kontrol EET a uložila téměř 1700 pokut v celkové výši 15 milionů korun. Stále přitom platí, že na lepší výběr EET daní a pojistného spoléhá státní rozpočet. Jenom za rok 2017 by měl podle výhledu ministerstva financí stoupnout daní a pojistného o 13,4 miliardy korun.
Zda se takové přání splní, je otázkou. Část podnikatelů totiž skončila a žádné daně už nezaplatí. „Děje se to, ale ne v takovém měřítku, jak strašili odpůrci EET. Jako asociace evidujeme skutečně zavřené prodejny maximálně v řádu desítek, přičemž nemálo prodejen pouze změnilo IČ,“ popisuje Juračka.
Ti, kteří EET zavedli, se se systémem pomalu sžívají. „Uživatelé druhé vlny jsou daleko zběhlejší. Na rozdíl od gastronomických provozů je znát, že se maloobchod s technologiemi více kamarádí,“ uzavírá Jan Kysela, jednatel eKasa, dceřiné společnosti O2.