V kulisách baroka freskových sálů žďárského zámku zasedli k debatě početní majitelé rodinných firem, odborníci na investice z pražské burzy a v neposlední řadě i zástupce veřejného sektoru, hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Červenou linkou prvního bloku poutavého programu byly informace o možnostech, jaké skýtá i malým rodinným firmám pražská burza a vstup na ni.

Potenciál burzy pro rodinné firmy

Škálu osobností diskuse reprezentovali Pavla Fischerová, manažerka trhu START z Burzy cenných papírů Praha a Tomáš Morava, z konzultační společnosti LIFTIA, která pomáhá firmám na burzu, na straně finančníků. A za stranu rodinných firem, které se přišly podělit se svými zkušenostmi při vstupu na burzu, se účastnili Petr Kasa, zakladatel společnosti Pilulka, a Jan Moravec, ředitel společnosti Fixed, orientované na příslušenství pro mobilní telefony.

„Slovo burza je mezi podnikateli neznámý prostor,“ uvádí Pavla Fischerová.

„I přesto jsme přesvědčení, že burza je pro úspěšné firmy ideální místo. Má to jednoduchý důvod: vstup na burzu znamená možnost získat kapitál na další rozvoj firmy a jejího podnikání,“ vysvětluje.

Manželé zajímavě propojili výrobky ze dřeva a z kůže.
Inspirace přírodou: Manželé zajímavě propojili výrobky ze dřeva a z kůže

Pražská burza cenných papírů spustila před šesti lety nový segment START určený malým a středním firmám.

„Naše ekonomika je malá, a proto potřebujeme segment vhodný pro tyto malé rodinné firmy. Za šest let fungování jsme zde přivítali 15 firem, kterým burza k růstu pomohla,“ potvrzuje tento burzovní krok.

„Výhodou už samotného zájmu firmy o vstup na burzu je potřeba úklidu, myšleno zejména v účetnictví,“ komentuje proces přípravy Tomáš Morava.

„Sám jako poradce pro tyto kroky svou roli chápu spíše jako průvodcovství. Je to práce s managementem. I když nakonec k samotnému vstupu na burzu nedojde, už sám o sobě pořádek ve firemních financích znamená velký přínos pro firmu, která se chce zdravě rozvíjet a růst,“ doplňuje.

„Ve výsledku záleží, aby firma našla správnou cestu, jak pokračovat dál a jak se rozvíjet,“ vysvětluje Pavla Fischerová.

„S každou tedy řešíme, jaké možnosti jsou, a pro řadu z nich, které hledají kapitál a nevědí o burze, je takový proces objevný,“ dodává.

„Nám se při rozvoji firmy nabízely tři možnosti naší kapitalizace,“ shrnuje Petr Kasa příběh firmy Pilulka, který je nakonec ke vstupu na burzu dovedl.

Jako manažer prodejny v OC LETMO docílil David Krška stabilizace týmu.
Stereotyp nehledejte, naše práce je dynamická a živá, říká David Krška

„Jednali jsme s jinou firmou, což by ale vedlo ve výsledku k pohlcení a naše mise by skončila. Varianta investora by u firmy, která většinu peněz dává na investice, opět znamenala kámen úrazu. A tak se nám cesta otevřela v burze. Bylo to kompromisní řešení, kdy jsme mohli získat nové peníze v porci odpovídající tomu, co jsme zvládli zužitkovat, a zároveň nám zůstala možnost dál řídit svou firmu bez ztráty vlivu na její směřování,“ vyzdvihuje.

„Nejsme závislí na rozhodnutích jednoho investora, ale máme tisíce menších. Burzou sice omezujeme svůj vlastnický podíl, ale neomezuje nás v dalších aktivitách, a nadále řídíme své podnikání,“ uzavírá.

„Jednoznačnými výhodami burzy je velké PR firmy,“ doplňuje i Jan Moravec.

„Obchodování na burze dává firmě i daleko větší váhu směrem k zákazníkům i partnerům. Navíc je možný i personální marketing, kdy můžete přizvat své zaměstnance ke spolupodílnictví ve firmě,“ doplňuje.

Manželé Baranovi stojí u nové pokladničky. Už je zabetonovaná, takže krádeže peněz přestaly.
Lesní bar umí prověřit poctivost návštěvníků. Vyhrávají ti slušní, ale jen těsně

„Stinnou stránkou burzy je ale transparentnost,“ doplňuje Pavla Fischerová.

„Na burze jste pod drobnohledem. Nejen akcionáři sledují vaše kroky a komentují úspěchy i chyby. Toto je daň za flexibilitu, kterou burza umožňuje. Sama transparentnost ale prospívá i celé ekonomice, a tak je zdravá pro zákazníky i investory,“ uzavírá.

Firmy potřebují více praktického vzdělávání

Druhý diskusní blok o roli firem na rozvoji regionu uvedl již na začátku Constantin Kinský.

„Aktivity, které zde rozvíjíme, vždy činíme s ohledem na okolí,“ odkázal na letitou snahu rodiny.

„Náš aktuální přínos pak je plán na otevření zámku zřízením krajského kreativního centra. To bude fungovat jako inkubátor pro umělce, podnikatele a tvůrčí zájmy. A vaše přítomnost je pro nás příspěvkem k tomuto rozvoji,“ dodal.

Vedle hostitele byli v diskusi zapojeni Vladimír Chládek ze žďárské firmy Tokoz a Bohumil Cempírek junior z firmy CECHO. Častým diskutérem pak samozřejmě byl i hejtman Vítězslav Schrek.

Otec a syn Drahošové (oba Miroslavové) z Trutnova se z opravářů aut stali  uznávanými výrobci ultralehkých letadel.
Začínali jako opraváři aut, teď staví ultralighty i repliky historických letadel

Debata se nakonec dominantně stočila na problém budoucí nedostatečnosti pracovních sil, a to ve všech sektorech.

„Jako zaměstnavatel se neztotožňuji s koncepcí všeobecného vzdělávání,“ komentoval téma Vladimír Chládek.

„Potřebujeme změnu pohledu na manuální práci, techniku, průmysl a zemědělství. A to pak vrátí vzdělávání k praxi. Služby samy nás neuživí,“ dodává.

Revize koncepce a snaha o návrat dětí a mládeže k zájmu o učňovské a specializované školství je největší výzvou, co může kraj pro rozvoj regionu a firem udělat.

Family Business Week 2024Family Business Week 2024Zdroj: Deník