Nejhorší sklizeň za sedmnáct let. Tak hodnotí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha letošní úrodu olejnin. Pokles ale zaznamenaly také třeba obiloviny či pšenice. Nepříznivá situace vyvíjí na zemědělce obrovský tlak. Jak dopadlo jejich jednání s vládou? A jak se Martin Pýcha zpětně dívá na březnové demonstrace v Praze?

Zisk zemědělského sektoru za rok 2023 činí jen 8,7 miliardy korun. Oproti 22 miliardám v roce 2022 jde o propad o 60,5 %. Svaz na základě šetření z konce loňska odhadoval, že zemědělský sektor letos dosáhne zisku pouze 4,7 miliardy korun. Změnily se tyto odhady v průběhu roku?
Po šetření z konce loňského roku jsme ještě udělali korekci a zisk za minulý rok klesl dokonce na 6,2 miliardy, tedy o 70 %. Především v rostlinné výrobě je problém v tom, že ceny základních komodit, jako jsou obiloviny, olejniny nebo řepka, jsou velmi nízko. Jediné, co teď zemědělcům pomáhá, je částečně živočišná výroba, ať jde o mléko, nebo vepřové maso. V tomto případě je situace o něco lepší, ale není vyřešena. Nehledě na to, že producentů vepřového masa už jsou spíše stovky a producentů mléka je asi 1500. To je jen malá část ze 30 tisíc zemědělců.

Jak to pociťují zemědělci?
Většina z nich vyčerpala rezervy nebo je čerpá. Teď jsou v situaci, kdy se modlí, aby se cena komodit zvedla a aby mohli prodat dráže. Ale je otázkou, jestli se to podaří, nebo ne. Když se podíváte na první pololetí, cena potravinářské pšenice je 4673 korun. To je stejná cena jako v roce 2001, 2003 nebo 2008. Náklady jsou ale vyšší. Cena řepky činí 10 500 Kč/t. Náklady jsou ale přes 14 tisíc Kč/t.

Lze už v tuto chvíli přesněji říci, jak bude vypadat úroda letos?
Obiloviny a olejniny jsou už sklizené. Olejniny mají úrodu nižší o 25 %. To představuje velmi nízké výnosy, jde o nejhorší sklizeň za sedmnáct let. U obilovin pak není tak dramatický pokles, asi o 8 %, ale u hlavní plodiny, potravinářské pšenice, je asi o 12 %. Představuje to problém. V minulosti jsme mívali buď nízkou sklizeň, ale dobré ceny, nebo nízké ceny, ale dobrou sklizeň. Tím se nepříznivá situace částečně vykompenzovala. Teď se ale její dopad spíše násobí, což s sebou nese obrovský tlak na zemědělce.

Zemědělci mají za sebou protesty i jednání s vládou. Přetrvává stále jejich nespokojenost?
Když vidím, jak dopadla sklizeň a jak nízko jsou ceny , jsem přesvědčený, že nespokojenost mezi zemědělci bude přetrvávat velmi významně, a to i v zahraničí. Ceny u obilovin nebo řepky se nacházejí pod výrobními náklady, což ohrožuje životaschopnost zemědělců. Ceny zemědělských výrobců u základních komodit dlouhodobě nekopírují inflaci. Od roku 1989 se zvýšily 3,8krát, ale inflace se zvýšila 9,7krát. Zemědělci dlouhodobě působí jako protiinflační polštář, ale platí za to nízkými mzdami, nízkou rentabilitou a dlouhou návratností investic. Například zemědělská půda je na prodej za cenu zhruba 300 tisíc Kč/ha, ale zemědělci při ziskovosti 3 až 5 tisíc korun za rok ji splácejí desítky let. Pro srovnání: běžná návratnost investic se počítá na 6 až 10 let, ale zemědělci ji u půdy počítají na desítky let.

V červnu letošního roku se měly konat další protesty. Zemědělci ovšem nakonec dali přednost jednání s vládou. Jakých úspěchů se vám při nich podařilo dosáhnout?
Vyjednali jsme toho málo. Vláda odmítla náš požadavek na přispění do příjmů zemědělců v rámci dočasného krizového rámce ještě v letošním roce, tak jako třeba v Polsku nebo v některých dalších zemích. Prý nemá v rámci rozpočtu peníze. Podařilo se ale vyjednat, že se vrátí alespoň část finančních prostředků v národních dotacích, které vláda zemědělcům odebrala, konkrétně 550 milionů korun. Jedná se o program Dobré životní podmínky zvířat. Dalších 550 milionů se pak dostane k zemědělcům v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu jako podpora pojištění, ale jen v národních dotacích a zvýšení daně z nemovitosti u zemědělské půdy přišli zemědělci o více než čtyři miliardy korun, a to nemluvím o nesplněných slibech a špatné změně zemědělské politiky. Tam bychom pak byli nad více než 10 miliardami korun.

Mohou podle vás protesty zemědělců poškodit obraz vašeho sektoru?
Bohužel ano. Snažíme se vytvářet pozitivní obraz zemědělství a zemědělců, abychom motivovali mladou generaci k práci v našem sektoru a podobně. A potom můžeme zkazit naši image tím, že jedeme s traktory do Prahy, což někteří lidé vnímají jako nátlakovou metodu a prosazování svých vlastních zájmů. Kvůli tomu, že nerozumí zemědělskému sektoru, mají pocit, že chceme dotace, na které nemáme právo, protože jiné sektory také nemají dotace. Jenže dotace dostávají zemědělci i v jiných zemích, a my voláme jen po srovnatelných podmínkách, aby mohli zemědělci fungovat. A povinností vlád je tyto podmínky zajistit. Pak ať o existenci či neexistenci rozhoduje šikovnost zemědělce. Ne objem dotací.

Připravujete další demonstrace?
Zemědělci jsou nervózní, ačkoliv se v tomto směru zdají na první pohled nečinní. Jsou totiž na polích. Až ale s prací na podzim skončí, vrátí se také diskuse o tom, zda budeme dále protestovat, nebo ne.