Paní ředitelko, jak se vám daří měnit svět, aby byl bez kouře?

Postupně. Na jedné straně jsme nadšení, že naše výrobky mají opravdu úspěch u dospělých kuřáků. Ukazuje se, že technologie a věda, kterou jsme se změnou spojili, si nacházejí svoje zákazníky. Jsou ochotní skončit s klasickými cigaretami a přejít na bezdýmné výrobky, ať už je to zahřívaný tabák, nebo zahřívaná kapalina. A navíc je jim daří u nich zůstat. To nás na jedná straně těší, ale je tu i něco, co nás mrzí. Jsme v tom poměrně osamoceni a je jasné, že ten přechod sami pravděpodobně zvládnout nemůžeme. Potřebujeme, aby nám více pomohli vědci, lékaři a regulátoři.

Musí pro Vás být dost těžké přimět dospělého, ortodoxního kuřáka, aby přešel na jinou variantu, než je zapálená cigareta. Jaké k tomu používáte nástroje?

Je to opravdu velmi těžká práce. Probírali jsme to nedávno s naším nejvyšším světovým šéfem a shodli se na tom, že jsme podhodnotili, jak rádi vlastně kuřáci kouří. I přes to, že vědí, jak moc jim to škodí, nedokážou s kouřením přestat a je těžké je od něj odvést jinam. I přes to, že znají zdravotní důsledky a vědí, kam až to může vést. Používáme metody, které jsou lidské. Rozhovor, osobní pomoc, v začátcích to bylo o vytvoření vztahu. Měli jsme stovky IQOS koučů v te-rénu, probíhala individuální jednání, kde jsme kuřákům vysvětlovali, co způsobuje kouření. Co vzniká hořením, co způsobuje popel, takže trocha jednoduché fyziky. Dospělý kuřák pak má nějaký čas na zvážení a pokud nechce opustit nikotin a chce jít cestou lepších alternativ, tak mu dokážeme i půjčit zařízení na vyzkoušení, vyladit s ním chuť, poradíme s elektronikou. Základ je nedotknout se klasických cigaret sedm až deset dní. Když toto kuřák zvládne, tak je jednoznačně z nejhoršího venku.

A jaké jsou nejčastější argumenty těch, kteří nechtějí přejít na jiný typ kouření?

Ty jsou velmi individuální. Nevím, jestli je to láska nebo jak to nazvat, ale někdo má rád chuť, někdo to bere jako silný rituál, bez něhož nemůže být.

Vy sama jste kuřačka?

Ne, v životě jsem to jen dvakrát nesměle zkusila. Proto si možná nedokážu úplně představit, co přesně kuřáci hledají, samozřejmě tak dobře neznám chuť cigarety. Dokážu si představit, že za zapálenou cigaretou může být podvědomě hledání klidu. Kuřák si často zapálí a k tomu si dá kávu, udělá si pauzu v práci.

Kouření je také image. Když se podíváte na film ze sedmdesátých nebo osmdesátých let, hrdinové tam téměř nemají chvíli, kdy by nežmoulali zapálenou cigaretu. Kouřilo se tehdy všude, nevyjímaje obývací pokoje bytů. A v tom vyrůstaly celé generace dětí. Dnes u toho kroutíme hlavou a divíme se, jak jsme to mohli snášet. Není proto dnešní cigaretový kuřák někdo, kdo v tom vidí svobodu doby, která už je pryč?

To nevím. Každá doba s sebou nese specifické věci, které jsou brány jako normální. Ale od té doby jsme se výrazně posunuli. Vždy vlastně byly jen dvě cesty. První byla osvěta, šíření informací o škodlivosti kouření a následná regulace. Ale pokles počtu kuřáků je jen v jednotkách procent, i Světová zdravotnická organizace predikuje, že ještě v roce 2025 bude na světě miliarda kuřáků. Takže tento přístup funguje jen velmi omezeně. Ale pak je tu ještě další cesta, která se otevřela až díky společnosti Philip Morris. Ukázali jsme kuřákům, že užívání nikotinu může probíhat i jiným, šetrnějším způsobem, než je kouření klasických cigaret. Nikotin není bez rizika, protože způsobuje závislost, ale není hlavní příčinou onemocnění z kouření.

A co role státu? Mohl by při hledání alternativ ke klasickému kouření udělat víc?

Ano, určitě mohl. Je to hlavně šíření osvěty založené na faktech, na vědě. Naše věda je otevřená a odborníci z různých oblastí posuzují naše studie jak laboratorní, tak i klinické a postklinické. Úkol pro stát je zhodnotit kriticky všechna fakta. A pokud bezdýmné výrobky představují méně rizikovou alternativu k tradičním cigaretám, tak má určit způsob, jak diferencovat regulaci. Ta má být přizpůsobena míře rizika.

Jak konkrétně by měl podle Vás šířit osvětu?

Hlavně ve správný čas, na správném místě a správnému publiku. My se hodně snažíme, jen jsme v tom dost osamoceni. Nežádáme billboardovou kampaň. Je tu odborná veřejnost, všeobecní lékaři, lékaři prvního kontaktu, profesní lékaři, kteří stále nevědí, že existuje lepší alternativa ke zničujícímu kouření. Sami osvětu šíříme a za pět let jsme se výrazně posunuli, ale pro osamoceného hráče je to fůra práce. Stát má nástroje a prostor na to, aby sehrál výraznější roli. Ve 21. století opravdu už nikdo nemusí kouřit klasické cigarety a každý kuřák by měl zvážit, jestli nepřejde na mnohem zdravější alternativu. Mimochodem, moc mě v této souvislosti těší, že stejnou cestou jde i naše konkurence, která také přináší kuřákům alternativy. Nevidím svět jen v barvách Philip Morris a mám radost, že se jej pokoušejí zlepšit i druzí.

Věří Vám lidé, kterým říkáte, že máte méně škodlivé varianty kouření? Nepochybují o nich?

Někteří věří, někteří ne. Lidé, kteří rozumí fyzice a chemii, jejich princip pochopí takříkajíc na první dobrou. Ono je to totiž jednoduché. Podstata škodlivosti kouření spočívá v tom, že cigareta hoří. A když něco hoří, vzniká popel, vzniká kouř a ten je nositelem několika tisícovek toxických látek. Jakmile nedochází k hoření, počet těchto látek dramaticky klesá, až o 95 procent. Jsou ale lidé, kteří fakta nepřipustí a hrají u nich hlavní roli emoce. Mám k tomu příměr, ten je matematický. Když mám za úkol vyřešit, kolik je dva plus dva, je jedno, jestli to dám vyřešit synovi nebo jeho babičce. Výsledek bude čtyři, ať to zadám komukoliv. A stejné je to s principy kouře.

Divíte se? Vždyť žijeme v zemi, kde vysoké procento lidí odmítá, že by existovalo onemocnění Covid-19.

A pravděpodobně to budou ti samí lidé, co se na kouření dívají ze svého úhlu, nechají vyhrát emoce a fakta nějak potlačí do pozadí.

Letos slavíte třicet let od privatizace tabačky v Kutné Hoře, kterou vstoupila společnost Philip Morris International na český trh. Co se vám za tu dobu podařilo?

Těší mě, že jsme tu investici do českého tabákového průmyslu tehdy vzali zodpovědně a zvládli ji. Postarali jsme se o dědictví, které má tři úrovně. Jednak pracovní, protože v Kutné Hoře pracují už generace rodin a my jsme udrželi a pak i rozšířili zaměstnanost. Pak jsme zdělili lokální klenoty značek jako Sparta, Petra, Start, které vznikly v bývalém Československu a ještě jsme je obohatili o světové značky Marlboro, LM, Chesterfield. A třetí úroveň je, transformace a budoucnost. My jsme v každé době nabízeli zákazníkům to nejlepší, co mohli dostat, a ve 21. století zase nabízíme to nejlepší. Nehořlavé tabákové výrobky. Náš úspěch měřím podle toho, kolik dospělých kuřáků odejde do světa bez kouře.

Jak se taková čísla dozvídáte?

Máme více než 85 procent zákazníků zaregistrovaných. Není to samozřejmě žádná povinnost, ale registrovaným klientům adresně poskytujeme třeba informace o posunech v technologiích, mají k nim přístup vždy jako první. Také jim dáváme výhodné garanční služby, servis, upgrade technologií. Je to interaktivní vztah, z něhož mají obě strany své výhody.

Co čeká společnost Philip Morris v příštích letech?

Báječná jízda. Když jsem sbírala zkušenosti v oddělení strategického rozvoje a plánování v centrále Philip Morris ve švýcarském Lausanne, viděla jsem bezdýmné výrobky, které tehdy byly na trhu jen v Japonsku a v Itálii. Měla jsem tehdy asi i trochu štěstí, ale hned jsem věděla, že je chci přivést do Česka, Slovenska a Maďarska, tedy do mé rodné kotliny. Od té doby stojím za transformací a denně mě to nabíjí. Transformace z cigaretového byznysu na bezdýmné alternativy je ale jen jednou nohou budoucího vývoje Philip Morris. Tu druhou tvoří naše velmi robustní vědecké zázemí, s jehož pomocí využijeme poznatků o inhalaci a aerosolizaci. Nabyté poznatky a naše technologie nabídneme jiným odvětvím. Nepůjde už o nikotin, ale o doručování jiných látek do lidského těla, které pomohou například v relaxaci, spánku, koncentraci. A třetí noha je využití našich technologií a znalostí v v oblasti medicíny. Už jsme uskutečnili tři akvizice farmaceutických firem, jdeme do velmi nečekaného světa. Z lékařského pohledu půjde o zásadní věci, které snad pomohou zachraňovat lidské životy. Naše technologie umí při inhalaci doručit do těla látku v horizontu dvou minut. To je naprosto výjimečné.

Kdy se lidé prvních takových výrobků dočkají?

Pokud jde o medicinské preparáty, ty podléhají dlouhodobému schvalování regulatorních orgánů, takže nedokážu odhadnout přesný časový rámec. Ráda bych dodala, že do roku 2025 plánuje společnost PMI zisk ve výši jedné miliardy dolarů právě z této oblasti, tedy nad rámec nikotinových výrobků.

Kdo je Andrea Gontkovičová

Ředitelka společnosti Philip Morris ČR, SK a HU. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1997 začala pracovat ve firmě Philip Morris Slovakia, kde postupně zastávala různé funkce, v roce 2004 přešla do společnosti Philip Morris International ve Švýcarsku. V dalších letech pracovala pro firmu v několika zemích, v roce 2016 přešla do Prahy jako ředitelka pro inovace a rozvoj a stála za rozšířením produktu IQOS na trhu. V roce 2019 byla jmenována generální ředitelkou a předsedkyní představenstva Philip Morris pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Je členkou představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Je vdaná a má dvě děti.