Vše nyní diriguje počasí. Tkadlec v pondělí odsemenil sklizené stvoly a nastala doba rosení. "Hodně mi pomohly pondělní a úterní lijáky. Předpověď počasí hlásí slunečné dny. Takže kdyby byla ráno bohatá rosa a přes den teploty kolem 18 stupňů, len může být za čtyři týdny vyrosený. Což je skvělé," konstatoval Fidler.

Čerstvě sklizený len totiž nyní potřebuje, aby se vlhkost kombinovaná s teplem projevila na růstu bakterií, virů a hlavně plísní. Ty rostlinu rozloží a oddělí se tak od sebe obal stonku a jeho vnitřek potřebný k dalšímu zpracování. Sklizeň přinesla Josefu Fidlerovi 42 kilogramů základní suroviny, sušením a rosením se ztratí asi třetina původní váhy.

Na několika políčkách a záhoncích, které tkadlec obhospodařuje, len každoročně rotuje. Na místo, kde byl pěstován, se smí vrátit za pět, nejlépe až za sedm let. Jeden z pozemků je v Muzeu v přírodě Vysočina na Veselém Kopci. Právě tam se uskuteční od 25. září ukázky jeho práce pro návštěvníky - od zpracování stonků v pazderně po upředení vlákna na kolovratu a tkaní lněných ubrusů. V olejně budou moci lidé vidět, jak se lisuje lněný olej. "Program jsme nazvali Příběh lněného semínka. Vloni se toto téma našim návštěvníkům moc líbilo, a tak ho letos zopakujeme o víkendech až do konce října," potvrdila ředitelka Muzea v přírodě Vysočina Magda Křivanová.

Len patřil vždy mezi významné suroviny a po nejhlubším úpadku jeho pěstování v dobách třicetileté války se lnářství začalo pomalu vzpamatovávat i díky Marii Terezii, která pěstování lnu vydatně podpořila v roce 1765 "lnářským patentem". Na jeho základě dostávali pěstitelé lnu zvláštní peněžní příspěvky. Tím byl zvýšen zájem o jeho pěstování, zpracování, výrobu a vývoz lněného tovaru, zvýšil se tak příjem peněz z ciziny na vylepšení státních financí. Po tomto nadějném období přišel další úpadek, tentokrát z Anglie a její průmyslová revoluce. Bavlna začala vítězné tažení světem.