České stavebnictví se mění. Králíkárny už stavět nechceme, říká Jiří Nouza

Mění se podle vás v současnosti české stavebnictví?
Jiří Nouza: Jsem přesvědčen, že ano. Jen se o tom mnoho nemluví. Mění se v souvislosti s digitalizací „všeho“. Už dnes by byla řada lidí překvapena, jak pracují stroje na velkých infrastrukturních stavbách, že pracují na základě „mapy“ pořízené dronem a dat zadaných do řídicí jednotky grejdru nebo bagru apod. Těch změn je jistě celá řada a stavebnictví se tím připravuje na výzvy, které budou přicházet.

Simona KalvodaVvýkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona KalvodaZdroj: se svolením S. Kalvody: Ano, mění. Reaguje tak na požadavky trhu a zpřísňující se požadavky legislativy udržitelnosti a efektivity provozu. Důraz je na budovy, které jsou navržené tak, aby co nejméně zatěžovaly životní prostředí v základních aspektech: energetická účinnost, kvalitní materiály, hospodaření s vodou, kvalita vnitřního prostředí, sociální přínosy – podpora a rozvoj místní komunity.

Projevují se v českém stavebnictví moderní trendy?
J.N.: To by asi bylo na delší diskuzi, projevují a některé jsem už zmínil. Stavebnictví, teď myslím v celém svém rozsahu – investorem počínaje, přes projektanta, výrobce stavebních hmot, výrobce stavebních prvků, zhotovitele stavby, prochází změnami. Pokud bych měl jmenovat trendy, asi bych použil výraz: snaha o unifikaci. My pamětníci výstavby například Jižního Města v Praze víme, co to je panelová výstavba. Je to jen jiný výraz pro unifikované řešení stavebních prvků – vyrobí se někde jinde, dovezou na místo určení a na místě, podobně jako na výrobní lince v auto-moto průmyslu, se smontují. To, že se nám panelová výstavba moc nelíbila, je také fakt, ale tento trend bude pokračovat a my se musíme velmi snažit, aby nám nevznikaly právě ty „králíkárny“, a přitom bylo dosaženo nastaveného cíle. Myslím, že je to při současné kvalitě a šíři technologických možností proveditelné.

S.K.: Prosazují se stavební informační modely (BIM), které umožňují virtuální 3D modelování a sdílení dat mezi účastníky projektu. Mobilní aplikace, senzory, umělá inteligence a další technologie, které slouží k efektní realizaci a provozu budovy a zajišťují komfort a kvalitu vnitřního prostředí.

Stavebnictví neláká. Odborné zaměstnance hledáme jen těžko, shodují se firmy

Co je dnes pro realizaci staveb nejdůležitější? Kvalita? Cena? Rychlost?
J.N.: Platí všechny tři atributy. Cena a rychlost spolu přímo souvisí, kvalita je vždy podmínkou ze strany investora. Ten určuje poměr kvality a ceny.

S.K.: Důležité jsou všechny faktory, jsou vzájemně přímo provázané, je potřeba jejich vyváženost. Důležitá je specificky také udržitelnost, budova musí být šetrná vůči životnímu prostředí, investorovi i uživateli.

Jaké jsou Vaše poznatky ohledně možného nahrazení lidských zdrojů roboty ve stavebnictví?
J.N.: Umím si to v některých oblastech představit, ale jak jsem uvedl příklad z automotive, i na výrobní lince automobilů zasahuje lidská ruka. Nasazení robotů je možné v některých případech, ale bez lidské ruky to nepůjde. Příkladem budiž Bořislavka centrum, kde je na 3D tiskárně takzvaně vytištěná mnohatunová socha. Nikdo už ale neříká, že byla vytištěna po částech a lidskou rukou za pomoci těžké mechanizace na místě sestavena.