Podle společnosti GasNet stojí plynárenství na prahu největší transformace od dob průmyslové revoluce. Má svoji obnovitelnou budoucnost, stejně jako elektřina ze slunce nebo větru.

„Plyn je a bude pro fungování celé české ekonomiky klíčový. Dnes plyn zemní, do budoucna pak jeho zelené alternativy v podobě biometanu a vodíku. Plyn díky svým vlastnostem nabízí řadu výhod. Je ideálním médiem pro celoroční uchování i distribuci energie. Na rozdíl od elektřiny ho lze skladovat ve velkých objemech,“ vysvětluje Erika Vorlová, členka vedení skupiny GasNet.

Společnost tvrdí, že biometan je v Česku velmi perspektivní. Lze ho vyrobit z biologického odpadu a do roku 2030 by mohl nahradit až 15 % spotřeby zemního plynu pro účely vytápění a silniční dopravy. GasNet připojil ke své síti už tři bioplynové stanice a další jsou v jednání. Firma současně svoji distribuční soustavu systematicky připravuje na vodík, investuje do nových technologií, lidí a vzdělávání.

Odborníci na vodík chybí

Najít odborníky pro transformaci plynárenství ovšem není pro GasNet snadné.

„Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU, od roku 2017 v průměru okolo 3,5 %. Vnímáme nedostatek zejména plynařů, projektantů a IT specialistů. Odborníci na vodík nejsou,“ říká Helena Steinerová z HR týmu skupiny GasNet.

Firma se tak pro blízkou budoucnost zaměřuje na spolupráci s technickými a přírodovědnými školami. Středními i vysokými.

„Velmi úspěšný je náš Trainee program, ve kterém se vysokoškoláci stávají na 10 měsíců členy GasNetu a pracují na projektech spojených s inovacemi. K našemu překvapení byl zájem o účast v programu mezi studenty tak velký, že jsme jich oproti plánu přijali dvojnásobný počet,“ dodává Steinerová. 

Studenti, s nimiž GasNet nyní spolupracuje, by se pak měli stát plnohodnotnými zaměstnanci firmy. „Současně chceme, aby všichni dostudovali, proto studentům nabízíme maximum flexibility. A také inspirace, například v podobě zahraničních exkurzí za vodíkovými technologiemi,“ pokračuje Helena Steinerová.

Stoprocentní připravenost

Její slova potvrzuje studentka ČVUT Jana Kvapilová.

„V GasNetu se podílím na řešeních pro skladování vodíku či na přípravě testovacích polygonů. Je to jiný svět, než ten univerzitní a je skvělé, když ho můžu ochutnávat už při studiu,“ říká. 

Na spolupráci se pozitivně dívá také Josef Kubička, student energetiky na ČVUT v Praze.

„V GasNetu mě překvapila velká motivovanost týmu. Ta pomáhá vodíku razit cestu i přes byrokratičtější těžkopádnost, se kterou se setkáváme mimo firmu,“ popisuje. 

Síť GasNetu je technicky připravena až na 20% příměs vodíku v zemním plynu. Je to díky tomu, že společnost dlouhodobě investuje do modernizace plynárenské infrastruktury.

„S trainees systematicky pracujeme na tom, abychom byli na vodík připraveni na 100 %. Studenti tvoří budoucnost české energetiky s námi. Tady a teď,“ uzavírá Helena Steinerová.