Kritické hlasy a požadavky zazněly z úst účastníků kulatého stolu, který uspořádala platforma sdružující „stavovské“ organizace. Řečníci zdůraznili, že stěžejním a zároveň „nejzranitelnějším“ regionem je od začátku krize hlavní město.

„Zatímco v předcovidovém roce 2019 Prahu navštívilo více než 8,4 miliónu hostů, z toho přibližně 6,8 miliónu ze zahraničí, v prvním pololetí letošního roku to bylo necelých 1,9 miliónu hostů. Cizinců z toho bylo jen něco málo přes 286 tisíc. Je zřejmé, že takový propad žene ke dnu celý český cestovní ruch. Nezbytně nutné je proto nejen urychleně podpořit příjezdový turismus, ale také odstranit trvající bariéry, které práci v tomto segmentu hospodářství komplikují,“ prohlásil prezident České unie cestovního ruchu a hoteliér Viliam Sivek.

Ilustrační foto.
Kastner: Pokud nebude mít zákazník doklad o bezinfekčnosti, nebude obsloužen

V nedávném rozhovoru pro Právo se svěřil, že z několika jím provozovaných hotelů je nyní otevřený jediný a počet jeho zaměstnanců se „smrskl“ na méně než čtvrtinu oproti předloňskému roku.

„Stažené rolety má v současné době v Praze přes 25 procent hotelů, předpokládám, že v průběhu zimy to číslo vystoupá až na 45 procent. Znám v současné době čtyřhvězdičkové hotely 200 metrů od Václavského náměstí, které mají otevřeno, ale neposkytují snídaně. To si nedovedu představit, že bych v jakékoli době připustil,“ uvedl Sivek. V rozhovoru také konstatoval, že návrat cizinců do metropole je velmi pozvolný. „Jsou výjimky, znám pětihvězdičkové hotely, jako Hilton, kterým se daří, jezdí tam Američané, filmaři pro Netflix, ale jinde mají prázdno,“ poznamenal.

Podnikatelé v turistickém ruchu připomínají mimo jiné to, že český stát na rozdíl od řady jiných evropských zemí přímo nepodporuje cestovní agentury, které zajišťují organizované zájezdy pro zahraniční návštěvníky (takzvaný incoming). Jejich obrat přitom předloni dosáhl několika miliard korun a další miliardy přinesl firmám v „navázaných“ službách. Gesčně příslušné Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v reakci na kritiku připomnělo, vedle nepřímé podpory formou marketingových kampaní agentury CzechTourism, množství dotačních titulů na zmírnění následků pandemie, z nichž některé byly určené specificky pro jednotlivé segmenty cestovního ruchu.

„Ministerstvo jen touto formou poskytlo podnikatelům v cestovním ruchu 8,5 miliardy korun. Postupně šlo o několik kol covidových podpor do různých segmentů cestovního ruchu - Covid podpora cestovního ruchu, Covid ubytování, Covid lázně,“ upozornil mluvčí rezortu Vilém Frček. Jakmile to podle něj pandemická situace dovolí, bude se MMR aktivně věnovat naplňování Strategie rozvoje cestovního ruchu do roku 2030, která klade důraz mj. na inovace, digitalizace a udržitelnost.

Snad nás nezavřou. Farmářské trhy doufají v podporu nové vlády
Farmáři chtějí záruky od vlády. Odmítají zavření trhů

„Právě v oblasti digitalizaci chceme ve spolupráci s CzechTourism zrealizovat několik projektů, které mohou cestovní ruch posunout na pomyslném žebříčku konkurenceschopnosti, např. v oblasti snižování byrokratické zátěže podnikatelů, zefektivnění výběru místních poplatků a jejich reinvestice do infrastruktury cestovního ruchu, propojování produktů a služeb v cestovním ruchu apod.,“ řekl k budoucnosti Frček.

Složitá situace s průvodci

Účastníci kulatého stolu také opětovně poukázali na dlouhodobě složitou situaci profesionálních turistických průvodců, kterých v Praze před krizí působilo kolem šesti stovek, přičemž z části z nich se stali učitelé cizích jazyků. V celém Česku podle Miroslava Prokeše z Asociace průvodců ČR přišla o práci více než třetina průvodců a na místa dalších „se tlačí cizinci“. Prokeš upozornil na to, že v Praze proto roste počet nekvalifikovaných průvodců cizinců. Od března platící novela zákona požaduje od obou skupin průvodců (s kvalifikací i bez), aby byli viditelně označeni průkazem pro průvodcovskou činnost buď prvního, nebo druhého stupně.

Michal Voldřich, šéf Českomoravského svazu minipivovarů
Největší boom minipivovarů už máme za sebou, říká šéf jejich svazu Voldřich

„Zákazník tak na první pohled může odlišit průvodce kvalifikovaného od průvodce nekvalifikovaného. Je pak jen na něm, jakou formu výkladu upřednostní. Toto opatření umožňuje, aby na trhu působili jak průvodci, kteří se zaměřují na specifický segment trhu, tak i ti ‚klasičtí‘, zaměření především na historii a kulturu,“ dodal k aktuální praxi mluvčí Frček.

Michal Veselý, který provozuje s manželkou agenturu zprostředkující průvodcovské služby po Praze, už loni očekával jen velmi pozvolný návrat k předkrizovému „normálu“, kdy pro rodinný podnik pracovala víc než stovka lidí. „Letos bychom se mohli dostat na nějakých 30 až 40 procent obratu před krizí, o rok později na 50 až 60, za další rok na 70 až 80. Tedy když to vše půjde dobře,“ předpokládá Veselý.

Za příklad „nesmyslné“ regulace označil zástupce Iniciativy pro záchranu zájezdové autobusové dopravy Jiří Vlasák Prahou letos schválené zpřísnění výjimek pro vjezd autobusů do centra. „Stávající změna vjezdů v Praze znamená třeba u kongresů to, že místo jednoho minibusu pro 24 osob, který přiveze hosty z kongresového sálu, pojede minimálně šest osobních aut taxi,“ tvrdí Vlasák. Podle vedení metropole jsou nicméně splnitelná i současná pravidla výjimek a dialog s turistickou unií o snadnějším fungování byznysu v Praze už začal.

Strojírny Kohout
Garážové začátky aneb Jak se ve Kdyni zrodily úspěšné strojírny

„Každopádně to, co kritizují, je věc, která v Praze funguje od roku 1999. Jen až my jsme ji začali reálně vymáhat. Nejedná se o nic nového. Jediné, co se změnilo, je požadovaná norma EURO 6 a i zde jsme vyšli vstříc. O rok a půl jsme tento požadavek posunuli k datu 1.6.2022, aby měly firmy dostatek času se vypořádat s krizí způsobenou pandemií,“ zdůraznil náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).