Podle krajských politiků však ve skutečnosti situace v turistickém ruchu tak špatná není. Statistiky jsou prý zkreslené. Lídři stran a hnutí kandidujících v podzimních krajských volbách se shodují, že pokud jde o přírodní krásy, kulturu, památky, možnosti rekreace a trávení volného času Pardubický kraj za ostatními regiony rozhodně nezaostává.
Podpora více cestami
Turistický ruch podporuje krajská samospráva více cestami. Propagovat atraktivity a krásy kraje, lákat návštěvníky a přesvědčovat je, aby se na pár dní zdrželi, má už dvanáctým rokem v „popisu práce“ Destinační společnost Východní Čechy (DSVČ). Pardubický kraj je zakládajícím členem. Ve společnosti, na jejíž činnost ročně posílá pět milionů, má krajská samospráva čtyři hlasy z jedenácti.

Kraj dává ročně na cestovní ruch zhruba 25 milionů, což je pouhé půl procento ročního rozpočtu. Za poslední čtyři roky částka vzrostla o 11 milionů. Dvacet procent z roční dotace na turistický ruch spolkne podpora destinační společnosti. Je to dost, nebo málo?
„Příspěvek na fungování DSVČ byl pro letošní rok navýšen, právě proto, aby bylo možné i nadále rozšiřovat aktivity nejen směrem ke konkrétním turistům, ale také vůči jednotlivým turistickým oblastem, touroperátorům, novinářům z domova i zahraničí,“ vysvětluje hejtman a lídr koalice Pro prosperující Pardubický kraj Martin Netolický. Dobrou vizitkou fungování společnosti jsou podle hejtmana ocenění odborníků a návštěvnost jednotlivých zapojených destinací.
Kolovratník: Finance jsou nedostatečné
Jednička kandidátky hnutí ANO Martin Kolovratník tvrdí, že finance, které kraj vkládá do podpory cestovního ruchu, jsou nedostatečné. „Je to směšně malá částka. Chci aktivně vybídnout rodiny a obyvatele, aby cestovali v našem kraji,“ naráží tím na svůj návrh, aby každý obyvatel dostal pětistovku na dovolenou v kraji. Na vouchery by z rozpočtu vyčlenil 50 milionů korun.
Více peněz by do cestovního ruchu poslal i lídr koalice ODS a TOP09 Michal Kortyš. „Na podporu cestovního ruchu bude vždycky málo peněz. Ale na co je peněz dost?“ povzdechl si krajský radní pro dopravu.
Podle lídra Pirátů Daniela Lebdušky dává kraj do podpory turismu zhruba stejně jako ostatní kraje. „Půl procenta je dostačující. V porovnání s ostatními kraji jsme na průměru, ale výsledky máme velmi podprůměrné,“ říká. Se změnami by začal právě u destinační společnosti. „Když bych se o cestovní ruch nezajímal, existenci DSVČ bych zachytil jen těžko. Ze svých zkušeností vím, že veletrhy zažívají v posledních letech ohromný úbytek návštěvníků. Nevidím proto důvod, proč navštěvovat tolik veletrhů. Říká se, že společnost by se měla přejmenovat na Výletní společnost Východní Čechy podle toho kolik mají naplánovaných zahraničních veletrhů,“ upozorňuje. Navrhuje proto revidovat koncepci krajské destinační politiky. „Může se ukázat, že DSVČ za vložené peníze nedělá kraji dobrou službu,“ uzavírá lídr Pirátů.
Zbytečná destinační společnost?
Stejně to vidí i Michaela Matoušková, které stojí v čele Starostů a nezávislých. „Na webových stránkách společnosti bych v dnešní době hledala něco jiného. Informační možnosti se velmi změnily a bude třeba tomu přizpůsobit všechny systémy, které byly vybudovány před mnoha lety. Tehdy lidé navštěvovali veletrhy, sbírali letáčky. Dnes jsou tradiční veletrhy cestovního ruchu na hranici krachu,“ upozorňuje. Členský příspěvek DSVČ vzhledem k jejímu přínosu je podle ní rozhodně neadekvátní.

Přímo za zbytečnou považuje destinační společnost lídr SPD Tomáš Fadrný. „Myslím, že DSVČ nemá téměř žádný přínos a finanční prostředky, které přes ni proudí, by měly být použity transparentnějším a účelnějším způsobem, neboť jsem od žádného z turistů nezaregistroval, že by někdy o této organizaci vůbec slyšel,“ sdělil.
Vicehejtman a lídr Koalice pro Pardubický kraj Roman Línek destinační společnost hájí. Podle něj je DSVČ pro kraj přínosem. „Neexistuje zákon o cestovním ruchu, který by řízení a financování cestovního ruchu v krajích řešil. Kromě tří krajů jsou dnes krajské destinační organizace zřízeny již ve všech krajích,“ říká. Podobně hovoří i jednička KSČM Jan Foldyna. „Souhlasím, že je potřeba se zamyslet nad způsobem řízení instituce z pohledu výše dotací a rozhodovacích pravomocí,“ podotýká.