Pozitivní test na koronavirus přišel v nejhorší možnou dobu. „Jarní práce nepočkají a my jsme stáli před otázkou, jak je zorganizovat. Nevěděli jsme, jestli budeme moci opustit areál farmy a jet na pole, rozházet hnůj, zaorat ho, připravit pole a zaset. To jsou práce, které 14 dní nebo měsíc opravdu nepočkají,“ vzpomíná Lucie Bošinová, která nakonec našla cestu, jak polní práce obstarat.

„Stálo mě to celý den telefonování, ale nakonec jsme si vymohli výjimku. Popravdě se s námi o tom nechtěl nikdo bavit a na argumenty, že farma se nedá vypnout a že zvířata se musí krmit, zareagoval až bývalý ministr zemědělství Marián Jurečka, kterému jsem naši situaci vylíčila. Výjimka dorazila a to nás zachránilo. Manžel s dcerou měl na starosti dobytek a prasata a já s mladší dcerou jsme obhospodařovaly dětskou farmu a drobné zvířectvo,“ zmiňuje dělbu práce okolo asi tří stovek kusů krav, stovky prasat a stovek kusů drůbeže, o něž se museli postarat bez pomoci zaměstnanců.

Kvůli krávám se zdržely vlaky

„Zvládli jsme to s vypětím všech sil - manžel pracoval celý měsíc sedm dní v týdnu 16 hodin denně. Doufali jsme, že si o víkendu konečně odpočineme a něco si ugrilujeme, a do toho se nám stal další průšvih,“ dostává se Lucie Bošinová k útěku dvacítky jalovic. „V sobotu odpoledne zazvonil telefon, že lesem běží splašené krávy a něco je honí. Chvíli před tím jsem slyšela zlověstný štěkot psů ze sousedství, víme, že takhle reagují, když cítí vlka. Zmobilizovali jsme všechny síly a začali hledat naše vyplašené jalovice, které se rozběhly do okolí. Naštěstí se k nám přidali další farmáři, kteří nám je pomáhali vystopovat. Některé kusy se dokonce ocitli na železniční trati a musím moc poděkovat paní výpravčí z Teplic nad Metují, že pozdržela vlaky,“ přibližuje farmářka.

Některé jalovice byly podle farmářky natolik vyplašené, že nemělo smysl je dále honit a stresovat. „Naštěstí kráva je stádové zvíře, a tak se ty zbývající útěkářky pokusily přilnout k jiným stádům v okolí. Postupně teď zjišťujeme, jaká je situace, a převezeme je zpět k nám.“

Farmářce dělá vrásky sucho

A aby těch trampot nebylo málo, farmářům dělá vrásky sucho, kterým je Náchodsko zasaženo. „Poznáme to už v květnu, kdy se začínají dělat senáže. Je to vidět třeba i na tom, jak jsou pampelišky nízké. I když teď pár dnů pršelo a zazelenalo se, tak tráva je stále řídká. Jsme vděčni za každou kapku, která spadne,“ říká.

Kvůli nedostatku vody se obává i následné výroby krmiva. „Potřebujeme mít takových 1300 balíků senáže a 800 balíků sena, což letos…," odmlčí se. "Já nevím,“ zvedne v obavě obočí. „Nějaké seno jsme naštěstí ušetřili, ale krávy preferují senáž. Je pro nás klíčové, aby teď v květnu nějaká tráva narostla. Kdoví, jestli bude vůbec druhá seč. Jsem závislí na počasí,“ dodává Lucie Bošinová, a věří, že letošní trable si už vybrali. „Rostlinnou výrobu máme jen pro to, abychom uživili naše zvířata. Doufám, že jsme stačili zasít zavčasu a že po dešti vzejde.“

Jiří Řezník