Už od mládí se Vlastimil Vejrosta věnuje chovu ovcí. Po středečním ránu, kdy mu vlci zardousili dvě ovce a jednoho berana, s jejich chovem po půl století končí. „Já je měl jak děti. Padesát let se chovu ovcí věnuji a tímhle končím. Nemá to smysl – už to obnovovat nebudu. Abych koupil jehničky a za dva týdny zase přišli a sežrali mi je, to nemá cenu vůbec něco začínat,“ těžko potlačoval vztek mísící se smutkem při pohledu na mrtvé ovce s vyhřezlými vnitřnostmi.

„Ráno jsem o půl sedmé vyšel ven, hvízdl na ně, a když beran nezvedl hlavu, tak jsem hned tušil, že je něco špatně,“ popisuje smutný začátek dne. Na pastvě ležel mrtvý beran a jedna ovce, druhá napůl sežraná ležela v přístřešku.

„Obě ovce měly mít v září jehňata. Tak jsem z toho měl takovou radost… Říkám upřímně, že jsem to obulel,“ přiznává chovatel, který by se s vlky nemazal. „Na rovinu říkám, že bych po nich střílel. Ti, co jsou v lese, ať si žijí v lese, ale vlci, co chodí lovit do vesnice, by se měli zastřelit. Tak by to mělo fungovat.“

Vlky od útoku neodradila ani blízkost stavení. „Odkrokoval jsem to a je to asi 35 metrů od baráku,“ říká chovatel a rozhlíží se po okolních sousedech. „Tamhle je penzion, kde je ubytováno asi 10 lidí, tady hned za cestou je kemp, kde je do půlnoci živo, psa tady mám a stejně si sem přijdou,“ zlomil ho druhý letošní útok. A to ještě jednomu zabránil. „Jednou jsem je zaplašil – přišli zase, a tak jsem po nich házel petardy,“ dodává Vlastimil Vejrosta a kvapem odchází směrem k blížícímu se náklaďáčku, který mu na korbě veze posekanou obecní trávu. „To už mi nevoz, nemám to už komu dát,“ mává na řidiče.

Překousané kosti

Že se jednalo o útok vlka, potvrdil i zoolog Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko, který byl na „místo činu“ přivolán. „Podle určitých znaků se dá říci, že se skutečně jednalo o vlky,“ říká Kafka, který s ohledem na četnost vlčích útoků na Broumovsku má s jejich rozpoznáváním velké zkušenosti.

„Vždy je potřeba posuzovat více ukazatelů. Často ta oběť má jen jedno smrtelné zraněné, zpravidla na hrdle a nebývá pokousaná na více místech. Vzhledem k tomu, že nežijeme v lokalitě, kde bychom pozorovali přítomnost divoce žijících vyhladovělých psů, tak i fakt, že z té kořisti je hodně zkonzumováno, svědčí o vlkovi. Stejně tak i překousání velkých kostí – třeba žeber – nasvědčuje tomu, že původcem útoku by měl být vlk,“ popisuje charakteristické znaky vlčího útoku Petr Kafka a obhlíží ohradu, jejíž překonání pro vlka evidentně nebylo překážkou.

To, že vlci útočí prakticky uprostřed obce, nepovažuje až za tak mimořádný jev.

„Jsme sice prakticky uprostřed obce, ale ohrada v podstatě navazuje na volnou krajinu, kde nikdo nechodí. V loňském roce jsme tu zaznamenali více útoků v ohradách krav a vlci jsou jednoznačně naučení, že tady nějakou potravu vždy najdou,“ popisuje zoolog chování vlků, kterým nevadí ani blízkost civilizací. „Že je to kousek od obydlí není pro vlky nic neobvyklého. Nemusí spojit přítomnost domů s nějakým nebezpečím a proto ty škody na okrajích obcí nejsou až tak mimořádné,“ dodává.

Na místo dorazili i zástupci Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu (LDVI) z Vyškova, kteří chování a útoky vlků na hospodářská zvířata dlouhodobě monitorují. A mají srovnání se situací z jiných míst. „V Beskydech dochází také k útokům na hospodářská zvířata, ale ten přístup vlka je naprosto jiný. Tamní populace útočí vesměs při přechodu přes hranice ze Slovenska, kdy se zničehonic objeví, zaútočí a zase zmizí. Není to jako na Broumovsku, kde jsou vlci viděni i během dne a vrací se na stejná místa,“ říká mluvčí LDVI Lubomír Hajný.