Už zase ukazuje čas. Hromadu šrotu přetvořil hodinář v překrásný stroj

„Díky tomu, že na zašlém strojku nebyla poznat mosazná ozubená kola, unikl zřejmě pozornosti nenechavců. Na strojku jsem odhalil několik závad, kvůli kterým se stroj zastavoval. Proto ho v minulosti sundali z kostelních hodin. Musely se vyrobit nové čepy. Na cévkovém pastorku byly vyšoupané plošky, což je špatně. Chyběla také půlka kyvadla. Stroj se zřejmě snažil kdosi přede mnou marně rozchodit, ale bez celkového rozebrání a kontroly součástek to prostě nelze,“ říká Břehovský, kterému v Kraslicích nikdo neřekne jinak než Božan.

Z chodovského Penny zbyly jen obvodové zdi. Místní přišli o oblíbený obchod

Zapisoval si pracovní postupy od samého začátku a také čas, který na opravě strávil. „To mám zažité z předchozího zaměstnání v chemičce, kde to po mě vyžadovali,“ vzpomíná se smíchem Božan, který si užívá zaslouženého důchodu.

Dokáže opravit drobné dámské náramkové hodinky a zároveň je schopen rozchodit a seřídit hodinový strojek na kostelní věži.

Ten kraslický je navíc od jednoho z nejznámějších výrobců věžních hodin v Čechách, kterým byl kraslický rodák Josef Kohlert. Cedulky s jeho jménem zdobí strojky stovek hodinových strojů. Mnohé z nich jsou dodnes ukryté za ciferníky na věžích a stále funkční. Řada z nich byla ovšem modernizována a předělána na elektrický nátah. A původní stoleté strojky byly kamsi odloženy, zničeny či odvezeny do šrotu. Je ale pár muzeí, kde je ještě možné je vidět. Nyní k nim přibude i Kohlertovo rodiště Kraslice. I v nich je ve věži římskokatolického kostela odložen původní stroj z této dílny.

Kvůli rozkopanému chodníku jsem nebyl týden venku, stěžuje si vozíčkář

S renovací strojku pomáhali Božanovi přátelé i místní strojírenská firma Kukal Uhlíř, která mu poskytla prostory pro opravu strojku. „Majitel vyšel vstříc, za což mu patří dík. Dokonce mi zakoupil i hlazenku, což je speciální tenký drát, který jsem potřeboval k opravě. Další z kamarádů Míra Zohn pracuje se dřevem a tak mi vyrobil kyvadlo. To původní bylo zlomené a jen polovina. Někdo ho zřejmě zlomil při stěhování. Nové je ze smrkového dřeva, protože smrk má nejmenší tepelnou roztažnost. Ta je důležitá při následné přesnosti strojku,“ vysvětluje Božan. Ze smrku se dává kyvadlo například i do klasických pendlovek. Dříve byla ve věžích i kovová, ale musela se pod ně dávat nádobka se rtutí, která pomáhala vyrovnávat teplotní rozdíly.

Po renovaci strojku spolu s vystavením historického hodinového stroje připravuje spolek publikaci, která ukáže kraslického rodáka Josefa Kohlerta a jeho stroje v Čechách. Díky aktivitě Spolku přátel Kraslic, vstřícnosti farníků a ochotě Bohumíra Břehovského si budou moci lidé připomenout opomíjenou osobnost zmíněného místního rodáka a jeho dílo. Nádherné a precizně zpracované mechanické stroje si pozornost právem zaslouží. Přestože svých sto let už dávno oslavily, stále fungují a ukazují přesný čas.