Bude probíhat v období vegetačního klidu, přičemž jde zejména o křoviny a náletové porosty. Náhradní výsadba proběhne podle zákona, t.j. pokácené stromy budou nahrazeny ve stejném či větším počtu. ŘSD ČR zároveň vybírá zhotovitele archeologického průzkumu a potřebných zemních prací.

Předpokládá se, že stavební povolení pro výstavbu úseku bude vydáno během roku 2024, při plánovaném zprovoznění v roce 2027.

Pražský okruh, křižovatka u Zbraslavi.
Názor veřejnosti na Pražský okruh: Dostavba měla být už dávno hotová

„Kácení mimolesních dřevin je dalším důležitým krokem. Pracujeme na tom, abychom koncem roku 2024 začali stavět. Ještě letos otevřeme výběrové řízení na zhotovitele stavby. Z praxe víme, že u takové velké stavby nebude jednoduché. Chceme být připraveni, protože nyní neexistuje v ČR důležitější komunikace než úsek 511,“ uvádí generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Převážná část kácení na ploše šedesát tisíc metrů čtverečních se týká křovin. Stromů s obvodem kmene do 50 centimetrů bude pokáceno necelé čtyři tisíce.

„Jedná se především o mladší, náletové porosty, případně o doprovodnou vegetaci komunikací a vodních toků,“ říká Lukáš Gabriel, jednatel společnosti Gabriel, které kácení provádí. Z většiny vytěženého dřeva se vyrobí štěpka.

Minimalizace dopadů na přírodu

Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČRRadek Mátl, generální ředitel ŘSD ČRZdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR„Abychom minimalizovali negativní vliv na přírodu, budeme dřeviny kácet mimo vegetační období, a to v závislosti na výkupu pozemků. Vykoupeno je jich přes 85 procent. V jedenácti případech ze zbývajících patnácti procent jsme byli nuceni přikročit k řízení o vyvlastnění,“ upřesňuje Radek Mátl.

Mezi realizovaná kompenzační opatření, která byla projednána s orgány ochrany přírody, patří např. trvalé bariéry, zídky pro plazy, budky pro ptáky apod. V neposlední řadě jde také o odstranění komunálního odpadu. Tůně byly vybudovány v údolí Pitkovického i Říčanského potoka. Mezi další opatření patří revitalizace vodoteče v oblasti Lítožnice nebo nivy Po-černického rybníka. Řeka Rokytka zde byla vrácena do přirozeného koryta.