Když dělníci v roce 1934 dokončili dnešní dům Radost, tehdy sídlo Všeobecného penzijního ústavu, šlo o nejvyšší budovu Československa. Se svými 52 metry a 11 patry se dům stal novou dominantou Prahy.
Odvaha architektů Havlíčka a Honzíka, kteří se při jeho návrhu postavili proti tehdejším regulím a zvyklostem, dala vzniknout jedinečné stavbě inspirované nejnovějšími trendy v architektuře a vybavené nejmodernější technikou – například americkou klimatizací Carrier, která zajišťovala, že se v kancelářské budově tehdejším zaměstnancům penzijního ústavu dobře pracovalo.
Kulturní centrum dolního Žižkova
Za bezmála devadesát let existence domu se na něm však výrazně podepsal zub času. Ačkoliv prvorepubliková kancelářská budovav současném stavu jen těžko hledá ekonomicky smysluplné využití, díky novým majitelům slouží Radost po letech chátrání jako kulturní centrum dolního Žižkova.
Před koronavirovou pandemií sev něm otevřelo jedinečné butikové kino pod vedením Aerofilms. Na střeše domu majitelé otevřeli vyhlídkovou terasu s barem, kterou provozuje známý pražský kavárník Ondřej Kobza. V domě se konaly i různé vernisáže a kulturní akce.
Současný stav domu však není vůbec dobrý.
„Některé části budovy jsou v havarijním stavu, jiné, za hranicí životnosti, jen těžce udržujeme v chodu. Většina rozvodů elektřiny je původní. Stejně tak i rozvody vody a kanalizace. Ikonická fasáda domu je poškozená a opadávají z ní obklady. Okna, která byla bývalými majiteli vyměněna před osmi lety, netěsní, přes střechu zatéká,“ vyjmenovává technické problémy Martin Louda.
Zachrání ho rekonstrukce
Aby mohl dům sloužit i dalším generacím Žižkováků, je nevyhnutelná jeho revitalizace. A majitelé Radosti si to uvědomují.
„Jakékoliv opravy domu musí proběhnout tak, aby byla zachována jeho architektonická hodnota a zároveň budova odpovídala všem dnešním požadavkům a normám. Například současná energetická náročnost domu je obrovská. Budova momentálně splňuje normyz doby kolaudace v roce 1934, což je dnes absolutně nedostatečné,“ dodává Martin Louda.
Vítězný návrh rekonstrukce od studia QARTA architektura, které se mimo jiné podílelo na revitalizaci pražského Karlína, vzešel z architektonické soutěže a vybrala jej komise odborníků. Návrhu předcházel detailní stavebně-histori᠆cký průzkum, který trval téměř dva roky.
„Historická hodnota stavby rekonstrukcí neutrpí. Proběhne restaurování konferenčních místností a vybraných vnitřních prostor a vertikálních komunikací, budou zachovány původní dispozice, proběhne důkladné restaurování a obnova pláště budovy,“ vysvětluje architekt David Wittassek.
Je třeba jednat rychle
Majitelé Radosti nechtějí dopustit, aby se funkcionalistický palác vylidnil, uzamkl a začal nevratně a rychle chátrat. Navrhují proto takovou rekonstrukci, která na jedné straně zachová všechny důležité a ikonické znaky domu, a zároveň umožníjeho plnohodnotné využití v 21. století.
Z Radosti vznikne dům v centru dění, odpovídající potřebám a nárokům dneška – ať už jde o ekologickou šetrnost, jeho fungování, nebo to, co vše nabídne svému okolí.
Po dlouhých letech chátrání tak čeká dům Radost budoucnost, kterou by si jistě přáli i jeho autoři Honzík s Havlíčkem. V ní bude stavba otevřená lidem, pomůže zkultivovat své okolí a vytvoří plnohodnotnoua živou součást dolního Žižkova.
