Nouzový stav v České republice zatím paralyzoval pětinu z aktivních živnostníků, což je podle agentury Bisnode zhruba 204 tisíc podnikajících lidí, kteří se nyní ocitli v úzkých. Ti s napětím čekají na záchranná opatření vlády, pomoc rukou jim ale podávají i velká města.

Ostrava

Jako jedni z prvních schválili už před dvěma týdny pomoc pro drobné podnikatele radní v Ostravě. Město nabízí okamžitou finanční výpomoc do výše 20 tisíc korun na pokrytí části nákladů pro menší živnostníky, kteří se z důvodu přerušení provozu dostávají do stavu hmotné nouze.

„O příspěvek mohou zažádat menší podnikatelé s ročním obratem do 6 milionů korun, kteří mají provozovnu na území města Ostravy. Počet žádostí se postupně zvyšuje. Celkovou výši sumy, kterou město na program podpory podnikatelů uvolní, přizpůsobíme situaci. Jsme připraveni pomoci,“ říká náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

O tuto finanční výpomoc mají podle ní zájem především podnikatelé provozující restaurační či hostinskou činnost, kadeřnictví nebo kosmetické salóny. Další možností finanční výpomoci, kterou Ostrava schválila, je prodloužení splatnosti nájmu za měsíce březen a duben o tři měsíce. Chystá se také finanční výpomoc na zmírnění ztrát – dar do výše 100 tisíc korun na úhrady nájmu, mezd zaměstnanců či nákladů na energie.

Brno

Také v Brně už před více než dvěma týdny rozhodli městští radní o prodloužení splatnosti nájemného u podnikatelů a živnostníků, kteří sídlí v nebytových prostorách

města. „Nájemcům, kteří aktuálně splatné nájemné zaplatí do konce července, nebudeme účtovat žádné úroky z prodlení ani smluvní sankce. Rozhodnutí se týká nájemců nebytových městských prostor, které nejsou svěřeny městským částem," přibližuje brněnská primátorka Markéta Vaňková.

Živnostníci v úzkýchZdroj: DeníkDalší formy pomoci podnikatelům zástupci města zvažují, jasněji o nich bude po středečním jednání brněnských radních. Podle Vaňkové se rozhodují mezi plošnou podporou a podporou některých skupin živnostníků, které jsou stávající situací nejvíce dotčeny.

„Osobně se kloním k tomu, začít prominutím nájmu nájemcům nebytových městských prostor," doplňuje Vaňková s tím, že do úvahy připadá také finanční výpomoc podnikatelům od města.

Praha

Pražští malí a střední podnikatelé by měli mít po Velikonocích možnost požádat o první výhodné úvěry v rámci nového programu Covid Praha. Ten vznikl z iniciativy radních, protože celostátní program Covid 2 na podporu podnikatelů zasažených „koronakrizí“ je určený jen pro chudší regiony v rámci EU. Město vyčlenilo pro Covid Praha 600 milionů korun, které chce přesunout z unijních dotací.

„Tento balík nevyřeší všechny problémy. Na celkovém řešení se musí podílet stát. Město nemůže tyto náklady sanovat jen ze svého rozpočtu,“ míní pražský primátor Zdeněk Hřib. Jeho koaliční kolega Jiří Pospíšil pak s odvoláním na ekonomy odhadl celkovou sumu, kterou bude třeba „nalít“ do pražských firem, na nejméně pět miliard korun.

V polovině týdne by metropole měla dostat text smlouvy od ČMZRB, kterou hodlají radní schválit po právním přezkumu nejspíš první den po Velikonocích. Hned další den by mohlo začít podávání žádostí o úvěr. Nárok na podporu bude mít každý podnikající subjekt do 250 zaměstnanců a ročního obratu do 50 milionů EUR.

Berlín

A jak pomáhají podnikatelům města v zahraničí? Štědrou a rychlou pomoc poskytuje třeba Berlín. Jak uvedl server novinky.cz s odkazem na server rbb24.de, tak se v německé metropoli vyšplhala pomoc pro jednotlivce na 5000 euro (zhruba 135 tisíc korun). Podnikatel s pěti zaměstnanci může získat 9000 eur (240 tisíc korun), žadatelé s deseti zaměstnanci získají dokonce 15 000 eur (405 tisíc korun).

„Finance pro tento záchranný program pocházejí částečně ze zdrojů Berlína a podílí se na něm i německá vláda. Žádosti vyřizuje Investitionsbank Berlin (IBB) a systém je rychlý a velmi jednoduchý. Valná většina žadatelů o pomoc uvedla, že měli peníze na účtech během jednoho až dvou dnů. Příjemci tyto peníze nemusejí vracet ani splácet,“ přiblížily berlínskou pomoc novinky.cz.

Jak pomáhají podnikatelům některé zahraniční státy?

V Austrálii vytvořili jednoduchý systém, kdy každá OSVČ, které spadne příjem pod 2000AUD, v přepočtu 30 000 Kč měsíčně, dostává příspěvek ve výši 1100 AUD, tedy asi 16 500 Kč měsíčně a zároveň může pokračovat v provozování živnosti, pokud je to možné. Firmy, kterým klesl příjem o 30 % a více dostávají v Austrálii kompenzaci ve výši 3000AUD, tedy 45 000 Kč na zaměstnance.

V Dánsku dostanou firmy, kterým bylo znemožněno podnikat, proplaceno 100% jejich běžných výdajů. Firmy, kterým se snížil obrat o 40 a více procent mohou požádat o proplacení běžných výdajů. Ty jím budou proplaceny ve výši až 80%. Živnostníci, kterým se v Dánsku sníží jejich příjem o 30 a více procent, dostanou kompenzaci ve výši 75% jejich běžných příjmů a to až do výše 23 000 DKK měsíčně, tedy asi 85 000Kč měsíčně.

V Holandsku dostanou firmy, které přijdou o 20% a více svého obratu, vládní podporu na platy zaměstnanců, a to až ve výši 90% v závislosti na tom, o kolik jim poklesne obrat

V Rakousku se postarali o nejohroženější skupinu živnostníků. Pokud splní podmínku poklesu příjmů o 50% a zároveň měli v minulém roce čistý příjem do 33 000 EUR, asi 890 000 Kč čistého měsíčně, dostanou vyplacenou jednorázovou podporu ve výši 500 nebo 1000 euro. K tomu budou dostávat 80% jejich běžného příjmu a to až do výše 2000 euro, asi 54 000 Kč měsíčně.

Zdroj: Podnikatelské odbory

ŽIVNOSTNÍCI V ÚZKÝCH. Deník se příběhům živnostníků a tomu jak (ne)zvládají současnou situaci pozorně věnuje na svých stránkách i na webu denik.cz/podnikani. Pište nám na e-mail zivnostnici@denik.cz své příběhy a zkušenosti, jak nastalou situaci zvládáte.