Jiřiny, astry, kopretiny, pivoňky. Kosatce, zvonky, hvozdíky a pomněnky. Matčina a panenská jablíčka, jeřabiny, kdoule, brambory a česnek, ale také slepice a hukot včel, altánek se záclonkami, možná i bublající potůček. Hodně barev, trocha chaosu, ale především jedinečnost, odrážející potřeby a naladění majitele.

Les blahodárně působí na všechny naše smysly
Léčebný vliv lesa prokázán!

Zahrada byla vždy azylem, navozujícím pocit bezpečí a představujícím přírodu ve své ryzí podobě, která dokáže přinášet užitek i hladit po duši. Čas od času se však na tuhle její devízu zapomíná.

Návrat terapeutických zahrad

Zahrady hladily již smysly obyvatel Mezopotámie. V 5. století našeho letopočtu byly už všeobecně vnímány jako nástroj přispívající ke zlepšení zdraví a používány coby místa odpočinku a zotavování se z nemoci. Během středověku vznikaly v Evropě okouzlující klášterní zahrady, přinášející nejen rozptýlení nemocným, ale i podmínky pro regeneraci jejich těla a sil.

Filozofie „léčení přírodou“ začala dostávat na frak až počátkem 20. století, kdy postupně docházelo k výraznému medicínskému pokroku a místo zvelebování „terapeutických zahrad“ se začaly stavět sterilní budovy, které měly sloužit jako co nejefektivnější prostředí pro nové medicínské technologie.

5–7 minut pobytu v přírodní zahradě nebo při pohledu do ní může:
● snížit stres
● zlepšit náladu
● urychlit hojení
● upravit krevní tlak
● zvýšit mozkovou aktivitu

Stromové aleje a záhony přetékající květinami vystřídaly příjezdové cesty, chodníky a parkoviště, mnohde zůstaly jen skromné okrasné plácky zdobící vchody nemocnic… Někde ani to ne. Jenže i medicína, balancující na hranici schopností učinit člověka nesmrtelným, začala po určitém čase širokou zeleň a kaskády květin při svém bohulibém terapeutickém snažení postrádat.

V roce 1984 provedl profesor Roger Ulrich průkopnickou studii zabývající se pozitivními zdravotními účinky, které vyvolávají pohledy na zeleň a přírodní scenérii. Část pacientů byla umístěna do pokojů s výhledem na zahradu s množstvím stromů a květin, druhá část ze svých oken viděla cihlové zdi protějších domů.

Pokaždé šlo o srovnatelné skupiny nemocných po stejných operačních zákrocích. Jednoznačně se ukázalo, že pacienti s výhledem na bohatou zeleň měli mnohem úspěšnější rekonvalescenci – kratší pooperační pobyty v nemocnici, méně bolesti, méně léků i nižší skóre pooperačních komplikací.

Ze studie též vyplynulo, že se regenerační účinky navozené prostým pohledem do zeleně projeví už během pouhých tří až pěti minut. Začnou převládat pozitivní emoce a pocit klidu, zatímco negativně laděné pocity, jako jsou strach, hněv a smutek, ustupují do pozadí.

Beskydy
Pokochejte svou duši přírodou Beskyd

Laboratorní a klinické výzkumy zase potvrdily, že pouhý pětiminutový pohled do přírody je následován pozitivními změnami v krevním tlaku, srdeční aktivitě, svalovém napětí a elektrické aktivitě mozku.

Na základě těchto i dalších podobných přibývajících zkušeností se terapeutické zahrady začaly do areálů nemocnic a dalších zdravotnických zařízení ve velkém stylu vracet.

Zelená zbaví deprese, fialová léčí

Jestliže mohou lidskému zdraví pomáhat zahrady obklopující zdravotnická zařízení, o to větší moc mají zahrady obklopující domy a místa, kde pobýváme nejčastěji. Už Claude Monet považoval svoji zahradu za nejúčinnější lék na depresi, což si ověřil na vlastní kůži.

Jeho zahrady v Giverny okouzlují ještě dnes, pro slavného malíře byly lékem i inspirací. Investoval do nich obrovské množství peněz, zaplavil je bezpočtem květin všech barev, loubím, mosty i jezírky, a poté je v celé té fascinující kráse maloval – podle tvrzení některých historiků především proto, aby pomohl uzdravit válkou zmítaný francouzský národ.

Význam zahrady pro člověka se snaží stále častěji propagovat i mnohé současné výzkumné obory. Přibývá odborníků věnujících se zahradní terapii, opět přicházejí ke slovu studie, které mají tento blahodárný vliv potvrdit. Není vzácností setkat se s doporučením typu „zotavujete-li se z vážného onemocnění, zvažte vytvoření zahrady, která léčí“, jak například tvrdí známá propagátorka ekologického zahradnictví Shawna Coronado.

Jistě, není zahrada jako zahrada a je mylné se domnívat, že pohled na lán anglického trávníku s trampolínou uprostřed a tújemi u plotu vám sníží krevní tlak, minimalizuje stres, zvýší imunitu a nastartuje ozdravné procesy v organismu. Aby mohla zahrada „léčit“, měla by být opravdu součástí přírody, respektující její pravidla a zákonitosti.

Podzim v horách je nejkrásnější
Vzhůru za poklady podzimu

Na některé z nich upozorňuje například zahradní návrhářka a koučka Pamela Hubbardová, která se „terapeutickými zahradami“ zabývá. „Při rozhodování, které rostliny zasadit do své léčivé zahrady, nezapomeňte na svoji intuici. Pokud toužíte po nabití energií, vsaďte na jasné barvy ostálky, petúnie nebo slunečnice. Barvy navíc stimulují náladu a pozitivní emoce, přičemž každá má svůj specifický význam.

Při léčbě deprese je ideální uklidňující tmavě zelená, přispívající i k uvolnění stresu, jasně zelená či zelenožlutá naopak mírně povzbuzuje a podporuje pocit vnitřní síly, růžová má schopnost navodit veselou náladu, červená dokáže povzbudit a vyburcovat energii, a pokud by měla být zahrada opravdu ,léčivá‘, nezapomeňte do ní zahrnout co nejvíce fialové.“

Benefit pro nové předplatitele:
e-kniha Zázračné Česko v PDF podobě
(v případě koupi předplatného na 3 a 12 měsíců)

Jiní terapeuti doporučují také orientaci na rostliny, které přitahují divokou zvěř, protože ta si intuitivně vybírá „to nejlepší“. Podle odbornice je však dobré zohlednit i další aspekty, například prvky vody, zvuků či osvětlení.

„Voda evokuje pocit relaxace. Ve skromných podmínkách stačí i malá bublající fontánka, máte-li možnost, zvažte jezírko či vodopád. Zvuk vody podporuje rozjímání. Smysly úžasně povzbudí i jednoduchá zvonkohra. Ale stejně tak důležité je mít na zahradě život: přilákejte motýly, ptáky a hmyz rozmístěním ptačích budek, krmítek, ptačích koupelí a dostatkem vhodných rostlin, které jim budou dodávat potravu a nektar…“

Zahradní benefity tak půjdou ještě dále. Internista Robert Hutchins, lékař z kliniky v Chapel Hill v Severní Karolíně, například poukazuje na to, že aktivní život na zahradě je ideálním nástrojem posilování sebevědomí a sebeúcty a jedním z nejlepších podpůrných prostředků v současné pandemické situaci.

Lopeník v Bílých Karpatech
Co je divočina? Podívejte se na „tajné“ tipy

„I když o svých zahradnických schopnostem pochybujete, jděte do toho. Obdělávejte, pěstujte, kochejte se pohledem na rostliny, sklízejte – a najednou v zrcadle uvidíte trochu jiného člověka. Takového, který dokáže něco vyprodukovat a je o něco více sladěný se Zemí. Zahrada vám dá šanci se na něco soustředit a pozorovat zrod a růst. Vidět, jak něco roste a prosperuje, je nesmírně užitečné zejména v dnešní době, kdy se všude mluví o nemocech a umírání.“

Vyvolávejte vzpomínky

Odborníci mají za to, že velká moc zahrady tkví mj. v jejích schopnostech oživovat vzpomínky, na kterýžto fakt vsadila mnohá léčebná a pobytová centra pro pacienty trpící Alzheimerovou chorobou. Tuto skutečnost zdůrazňuje i již zmíněná Pamela Hubbardová.

„Většinou doporučuji vysazovat rostliny, které se člověka dotkly v dětství. Paměť na vůně je mimořádně silná, takže bylinky jako rozmarýn, citronová verbena, levandule nebo čokoládová máta vás spolehlivě zavedou zpět do zahrady a kuchyně vaší babičky. Výběr rostlin, které vyvolávají pozitivní emoce z minulosti člověka, je pro psychiku obzvláště přínosný, a pokud je zahrada určená i pro někoho s Alzheimerovou chorobou, potom je opravdu doslova lékem.“

Nejen v souvislosti s Alzheimerem je pak dnes už jednoznačně prokázán i pozitivní význam zahradní ergoterapie. Mnoho nemocnic a zdravotnických zařízení využívá programy zahradnické terapie jako důležitou součást léčby pacienta a lékaři doporučují práci na zahradě jako velmi efektivní způsob pohybu. „Zahradničení je synonymum kardiovaskulárních výhod, což prokázaly i mnohé studie,“ potvrzuje doktor Hutchins.

Turistická rozhledna Děčínský Sněžník
České Švýcarsko: láska na první pohled

Kopání, sázení, ohýbání a přecházení jsou podle odborníka skvělé formy cvičení, které udržují tělo zdravé. Práce na zahradě nejen pomáhá spalovat kalorie, ale je například i skvělou prevencí osteoporózy.

Není divu, že zahradnictví je dnes v celém světě pravděpodobně nejoblíbenější formou interakce s přírodou. Podle statistik se například ve Velké Británii této zálibě věnuje 40 % populace, v USA každý třetí, v Japonsku každý čtvrtý.

Nejde samozřejmě jen o vlastní zahrady u domu, ale také o čím dál větší využívání komunitních zahrad, pozemků pronajatých třeba skupinou lidí a další způsoby, jak si pravidelně dopřávat „zahradní terapii“, ať již v pasivní či aktivní formě.

Týdeník Květy
zpravodajsko-společenský týdeník pro celou rodinu

Víme, co se děje kolem vás. Týdeník Květy přináší klíčové informace, podrobné analýzy, rozebírá aktuální témata, objevuje nové fenomény a trendy, analyzuje spotřebitelské problémy, přináší zajímavé události i profily a rozhovory s osobnostmi z domova i ze světa. Součástí časopisu je vložený týdeník TV magazín s TV programem. Titul je určen pro aktivní rodinu – jde vlastně o jakéhosi rodinného zpravodajského průvodce současným světem.