Za několik dní uplyne přesně deset let od ničivých povodní, které v srpnu roku 2002 braly životy a ničily majetky. Při svém řádění velká voda nevynechala ani Děčínsko. Co se za posledních deset let změnilo?

Dost věcí. Sice se podařilo opravit spoustu poničených silnic a mostků, jenže to základní, ochrana proti velké vodě, v Děčíně zatím neexistuje. Teprve na jaře tohoto roku začalo Povodí Labe s výstavbou protipovodňových zdí na obou březích řeky. Jenže kdyby přišla opravdu velká voda teď, bylo by zle, opět, jako před deseti lety, byl zaplavila například plavecký areál či zimní stadion.

Někteří obyvatelé Děčína navíc ze stavby protipovodňové zdi nadšeni nejsou. Velké vášně vzbudila především stavba stěny proti vodě na pravém břehu Labe. Proti její výstavbě se postavili nejen ekologové, ale také archeologové a historici. Prý bude hyzdit město. A navíc, jak tvrdí její odpůrci, s největší pravděpodobností ani nepomůže při opravdu velkých záplavách. Nesouhlas se zdí podepsalo v petici několik tisíc lidí.

Ale ani to, stejně jako protesty poukazující na nedostatek informací, stavbě zdi nezabránilo. Po archeologickém průzkumu se do země zakously bagry a stavaři vylévají místo pro budoucí zeď stovkami kubíků betonu.

Po dokončení by měla chránit při povodních kromě jiného několik ohrožených ulici ve vilkové čtvrti na Starém Městě, zimní stadion, plavecký areál a nákupní centrum.

„Když to ochrání majetek lidí a životy, tak to určitě souhlasím se stavbou. Bude to sice betonová zeď, ale v tomhle případě na kráse moc nesejde," říká například Miroslava Adamová a vystihuje tak názor velké části obyvatel Děčína, nejen těch, kteří u řeky žijí.

Stavbu zdi na Mariánské louce každopádně provázela také řada happenningů. Lidé z iniciativy Ne Děčínské protipovodňové zdi uspořádali například pohřeb stromů, které kvůli výstavbě padly. Krátce po zahájení stavby se pak přímo na Mariánské louce objevila protiufounská věž, která měla poukázat na údajnou nesmyslnost této protipovodňové zdi.

Také na levém břehu Labe začalo Povodí Labe s výstavbou ochrany proti velké vodě. V této části Děčína by měla ochránit především Podmokly a důležité silniční dopravní uzle ve městě.

„Primární účel výstavby protipovodňového opatření je ochrana části území města Děčín před škodami způsobených povodněmi. Lokalita zahrnuje část zástavby městské části Děčín – Podmokly v místě křížení drážního tělesa a koryta Jílovského potoka a křižovatky ulic Ústecká – Podmokelská včetně podjezdu pod drážním tělesem, souhrnně nazývána Pětimostí a dále pak lokalitu podjezdu pod drážním tělesem u Mototechny a dále vedoucí ulicí Labské nábřeží směrem na Tyršův most," vysvětluje ředitel Povodí Labe Václav Jirásek.

Obě křižovatky jsou pro Děčín klíčové. Přes křižovatku u bývalé mototechny je vedena dopravy z levobřežního centra Děčína, tedy Podmokel, do té pravobřežní. Při zaplavení podjezdu a křižovatky u Pětimostí pak kolabuje i tranzitní doprava přes Děčín. Vede tudy totiž silnice první třídy spojující Liberec a Teplice. Ta je velmi často využívána také jako přivaděč k dálnici D8 směřující do Německa.

Stěna proti vodě má ale jeden háček. Celá tato část Podmokel sice bude chráněna pouze proti velké vodě z Labe, tedy i vody vracející se do koryta Jílovského potoka, nikoliv ale proti povodním na tomto potoce.

„V současné době není tato část chráněna proti případným zvýšeným průtokům z Labe a v případě povodní zde dochází k zaplavování lokality přibližně od Q2. Podle zadání navržená opatření řeší ochranu území před povodněmi v Labi, nikoliv Jílovském potoce," doplnil Václav Jirásek.

Součástí protipovodňových opatření nebudou jen pevné betonové zdi sahající do hloubky několika metrů. Protipovodňové zdi totiž na několika místech protnou důležité silnice.

V těchto místech proto Povodí Labe využije mobilní stěny, které jsou ve velké míře využívány například v Praze. Kdo se o ně bude starat a kde budou po většinu času uskladněné, ale zatím není jasné. Stejně jako to, jak často se budou provádět potřebná cvičení jejich montáže.