Jako první nastoupili na hlídání lesa a odhalování možných nových nebo obnovených ohnisek požáru dobrovolní hasiči z Děčína-Křešic. Ty přitom ještě před dvěma lety chtělo bývalé vedení Děčína rozpustit.

„Našim úkolem je monitoring oblasti, kde by už teoreticky nemělo hořet. Procházíme ji v pravidelných intervalech ve dvoučlenných hlídkách a zjišťujeme, jestli se někde něco nerozhořelo,“ popisuje nasazení velitel družstva křešických hasičů Petr Tobiáš. Spolu se svými třemi kolegy nastoupili v pondělí v 6 hodin ráno. Původně měli skončit po 24 hodinách, ale ještě během dopoledne čekali na další jednotku ze středních Čech, která by je měla vystřídat.

Spáleniště v Českém Švýcarsku.
Situace v Českém Švýcarsku: Hasiči objevili několik ohnisek díky dronům

V prvním převzatém sektoru, který je v blízkosti Janova, Růžové a Kamenické Stráně se zatím žádné nové ohnisko neobjevilo. Požár se před několika dny zastavil přibližně 200 metrů od místa, kde nyní mají hasiči z Křešic stanoviště.

Pomáhá termokamera

Při obhlídce mají s sebou běžné vybavení jako je opasek nebo helma. Navíc si jako pomocníka berou termokameru, kterou mohou nasnímat podezřelá místa. Pokud by nějaké ohnisko v lese odhalili, jsou v lese rozmístěné sudy s vodou, ze kterých mohou na prvotní zahašení nabírat.

„V současném počasí má řada míst, na které svítí sluníčko, šedesát nebo sedmdesát stupňů. To ale není nic, z čeho by hrozil požár. Pokud by nám termokamera ukázala třeba 200 a více stupňů, tak bychom už zpozorněli,“ říká Petr Tobiáš. Pokud by se oheň rozhořel víc a nestačila by ani cisterna ze stanoviště, je domluvené, že na dané místo zaletí vrtulníky, které na likvidaci požáru v Českém Švýcarsku stále pracují.

Jak Canadairy hasí požár v Českém Švýcarsku:

Zdroj: HZS Martin Kavka

Správa parku by po předání celého požářiště měla zajistit dohled na celkem sedmi místech, na kterých by se s ohledem na rotace mohlo prostřídat i více než dvacet jednotek dobrovolných hasičů. Právě s jejich sháněním má správa nyní největší problémy. Ty z blízkého okolí buď ještě zasahují, nebo odpočívají po náročných dvou týdnech v prudkých svazích Českého Švýcarska.

„Poptáváme zřizovatele dobrovolných hasičů a domlouváme s nimi podmínky, za jakých jsou ochotni nám požární dozor poskytnou,“ vysvětluje Tomáš Salov. Kromě hasičů s cisternou musí správa národního parku zajistit dvakrát denně přelet dronu s termovizí, který by mohl odhalit skrytá ohniska.

Spáleniště v Českém Švýcarsku.
České Švýcarsko: Ožehlé stromy mohou umírat léta, dřevo je téměř bez využití

Problémem u požárního dozoru, který bude trvat ještě týdny, je, že dobrovolné hasiče nemusí jejich zaměstnavatel uvolnit z práce jako je tomu při zásahu. Pokud by chtěli přijet, budou si to muset u svých zaměstnavatelů vyřídit sami, případně si vzít dovolenou. „Já jsem zatím o volno nepožádal, jezdím sem ve vlastním volnu. Pracuji jen na půl úvazku a zbytek mám podnikání. Takže jsem si práci přesunul na jindy a tlačím ji před sebou,“ přibližuje složitost práce u požárních dozorů Petr Tobiáš, který v pondělí ráno vyrazil do Českého Švýcarska hned poté, co ve své práci předal sanitku nastupující směně.

Zkušenosti přímo od požáru má také Miroslav Šmiraus. I on se nyní podílí na požární hlídce. „Ze stavby není možné jen tak odjet. Viděl jsem ale, že je potřeba každá ruka. Naštěstí se mi podařilo vše domluvit a mohl jsem přijet,“ říká další člen křešické hlídky působící nedaleko Růžové Šmiraus.