Zodpovědnost. O ní zejména přemýšlel Lukáš Klein, když se rozhodl, že se stane součástí důchodové reformy. „V mém okolí jsem byl jediný, přátelé se mi dokonce smáli," vypráví. Většina mladých byla k novince skeptická. V době, kdy se pro toto spoření Lukáš rozhodl, překročil čerstvě třicítku.

Z vlastní hrubé mzdy odváděl dvě procenta 

I to ho přimělo přemýšlet jiným způsobem. „Začal jsem více myslet na zadní kolečka. Účast ve druhém pilíři důchodového spoření mi přišla smysluplná," dodává. Spořit na pozdější léta do penzijní společnosti tak Lukáš začal jako jeden z prvních. Poprvé peníze novým způsobem ušetřil už v roce 2013. Z vlastní hrubé mzdy tak odváděl 2 procenta, k nim dostával 3 procenta od státu. „V průběhu trvání spoření jsem byl spokojený, peníze přibývaly," vzpomíná Lukáš.

O to překvapenější byl počátkem roku 2016, kdy došlo na zrušení druhého pilíře. „Vůbec se mi rozhodnutí nelíbilo, přišel jsem tak o možnost smysluplně si spořit na důchod," vysvětluje. Stejně jako jemu se zrušení druhého pilíře nelíbí více než 33 procentům dotázaných z Prahy.


INDEX DENÍKU pohledem Prahy

67%

UDĚLALA VLÁDA SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ, KDYŽ ZRUŠILA II. PILÍŘ PENZIJNÍHO SPOŘENÍ?
Podle 66,7 procenta oslovených panelistů Pražského deníku bylo zrušení II. pilíře penzijního spoření správným krokem. Opačný názor má zbylých 33,3 procenta, podle nichž jej vláda rušit neměla, a to například i z toho důvodu, že nenabídla žádnou alternativu. Na otázku odpovídaly známé tváře z různých oblastí, od herců po vědce. 

Na peníze čekal měsíce 

Situaci začal Lukáš řešit co nejrychleji to bylo možné. Rozhodl se naspořené peníze převést na svůj běžný účet. „Nějakou dobu jsem hledal možnosti, jak si spořit na důchod jinak, nakonec jsem to ale vzdal," vypráví. Po této zkušenosti totiž ztratil důvěru k takovým novinkám. O tom dát peníze do tzv. třetího pilíře ani neuvažoval. „Zase přijde nějaké politické rozhodnutí a všechno se změní, už to nechci riskovat," směje se. Na svoje finance si musel několik měsíců počkat. Nakonec byl rád, že se k nim dostal do konce roku 2016. Zkušenost zpětně hodnotí kladně. „Poučil jsem se, už se do žádných finančních experimentů nepustím," dodává. Stejně jako například dotazovanému rektorovi VŠCHT Karlu Melzochovi mu nejvíce vadí jedno. Vláda nenabídla adekvátní alternativu.

Po svém situaci vyřešila padesátnice Lenka Jášová. Peníze vložila do investičního životního pojištění v zahraničí, které po vypršení dlouhodobé smlouvy hodlá použít právě na financování stáří. „Stojí to na investicích do komodit, podílových fondů a podobně. Máme garantovaný výnos a můžeme kontrolovat zaměření investic," uvádí výhody Jášová.

Z odpovědí panelistů Karel Melzoch, rektor VŠCHT
Nebylo to správné rozhodnutí, a to proto, že vláda nenabídla žádnou alternativu.
Karel MelzochZdroj: DENÍK/ Dimír Šťastný

Radim Jančura, majitel Student Agency
Podle mě to bylo správné. Z hlediska cash flow veřejných financí udělala vláda dobře. Průběžný systém je výrazně efektivnější.
Radim Jančura. Zdroj: DENÍK/ Drahomír Stulír

 Petr Ryska, 
spisovatel, autor Prahy neznámé
Rozhodnutí to bylo správné, dva pilíře stačí. Systém už byl příliš nepřehledný a tento už zrušený pilíř nenašel odezvu mezi obyvateli.
Petr Ryska.Zdroj: Archiv Petra Rysky