„Pošlete to do laborky," říkají kriminalisté ve filmových a televizních detektivkách nad nejrůznějšími nálezy zajištěnými na mstě činu. A zakrátko mají k dispozici výsledky. Poznatky nezbytné k vyřešení případu. A současně svědčící o tom, že jejich spolupracovníci v laboratořích dokážou hotové zázraky. Navíc prakticky hned, když už ne rovnou včera. Takhle to ale nefunguje. Práce to není rychlá ani jednoduchá. Ovšem zázraky – ty se odehrávají. Alespoň tedy z pohledu laika.

Nejde ale o žádná kouzla, připomíná Magdalena Bendová z ústavu chemických procesů. Za kriminalistickými metodami z televizních seriálů se podle jejích slov skrývají poměrně jednoduché a docela srozumitelné chemické a fyzikální pochody, s nimiž se zájemci nyní mohou seznámit pěkně zblízka. „Přijďte se dozvědět, jaké materiály kriminalisté používají, co umí chromatograf nebo jak zjistíte, jestli jsou vaše šperky pravé," zve Bendová k návštěvě výstavy.

Neviditelný svět důkazů

Žádné čáry nejsou potřebné například při zjišťování, jaké léky nebo drogy si vzala oběť před smrtí. Metody, jak to zjistit, vypadají záhadně jen na pohled. Už dávno nicméně neplatí, že nejlepší pomůckou detektivů je lupa – a nanejvýš mikroskop… Mimochodem – i takové zkoumání DNA, která o člověku prozradí neuvěřitelnou spoustu informací (včetně pomoci při zjišťování totožnosti oběti či naopak jejího vraha), vlastně není ničím jiným než analýzou složité chemické sloučeniny.

Chemie ostatně stojí za spoustou metod běžně používaných kriminalistickými techniky. Třeba zviditelňování otisků prstů, kterési návštěvníci mohou i sami vyzkoušet (a současně se přesvědčit, že je lze sejmout třeba i z papíru nebo textilií) vlastně není ničím jiným než chemickým pochodem. Stejně jako luminiscence sloužící k odhalování stop po krvi, byť zdánlivě dokonale umytých. Ostatně i k získávání odlitků otisků bot nebo pneumatik lze použít nejenom „klasickou" sádru, ale celou řadu zajímavých materiálů různého chemického složení.

Zajímavou oblastí je zkoumání mikrostop, které tvoří zajímavý svět, lidskému oku neviditelných. Metody fyzikální chemie přitom dokážou vyhodnotit spoustu pozůstatků po činnosti pachatele na místě čin, které jsou velmi trvanlivé a jejichž vzniku prakticky nelze zabránit. Návštěvníci si pod silným zvětšením mohou prohlédnout různé druhy vláken, fragmenty odebírané pro analýzu pigmentů či úlomky chlupů – a dozvědí se také, co to vlastně jsou povýstřelové nebo povýbuchové zplodiny a co všechno se z nich dá vyčíst.

Nejrůznější znalecká zkoumání – včetně analýzy fragmentů pouhým okem neviditelných –hrají podle slov Petry Srnkové významnou roli v řetězci dokazování v rámci trestního řízení.

Kdo zabil trenéra?

Speciální metody a pomůcky, které používají, stejně jako přístrojovou techniku, nyní experti ukazují zvědavcům. „Kriminalistický ústav představuje některá starší, ale i novější odvětví kriminalistiky, která pomáhají usvědčovat pachatele trestných činů. Do kriminalistických laboratoří se dostává nejrůznější materiál organického či anorganického původu; prakticky vše, co zajistí technik na místě činu," poznamenala Srnková.

Vyzkoušet si, jak to chodí v praxi, nabídne interaktivní expozice. Kdo zavraždil trenéra? Tak zní otázka, na niž mohou s využitím výsledků znaleckých zkoumání hledat odpověď i návštěvníci. Tým mladých volejbalistů oslavuje vítězství v turnaji. Bujarý večírek však skončí mordem. Kdo je pachatelem, která má zločin na svědomí?

Návštěvníci se setkají

Po stopách zločinu je název společné expozice Kriminalistického ústavu Praha Policie ČR a Ústavu chemických procesů AV ČR, kterou v rámci Týdne vědy a techniky hostí do pátku 15. listopadu budova Akademie věd ČR v centru Prahy – na adrese Národní 3.

Praktické ukázky z činnosti daktyloskopie a fyzikální chemie přichystali specialisté Kriminalistického ústavu Praha na úterý 12. listopadu a čtvrtek 14. listopadu – vždy od 10 do 18 hodin.

V pondělí 11. listopadu a ve středu 13. listopadu jsou na výstavě přítomni pracovníci Ústavu chemických procesů AV ČR – rovněž od 10. do 18. hodiny.