Mezi největšími cennostmi, které na střešovické adrese U Brusnice 220 mohou čtenáři objevit, je třeba první vydání Máchova Máje z roku 1836. „Oddělení vzácných tisků uchovává ve svých depozitech přibližně 20 000 historických a vzácných dokumentů od 15. do 21. století. Máme tu věci velmi zajímavé, například kolekci historických tisků Bohuslava Balbína, Müllerovu mapu Čech z roku 1726 nebo třeba první vydání beletristických děl Jana Nerudy nebo Karla Hynka Máchy," říká zaměstnankyně knihovny Michaela Losíková. Nejvzácnějším a nejstarším exemplářem je ovšem prvotisk Pražské bible z roku 1488.

Ani „Knize knih" se povodně nevyhnuly

Povodeň v srpnu roku 2002 fond vzácných tisků Městské knihovny v Praze vážně zasáhla. Mezi zaplavenými dokumenty byl právě i jediný prvotisk Pražské bible. Dříve sídlilo Oddělení vzácných tisků na holešovickém Ortenově náměstí, které je v záplavové oblasti. Zaplavena byla celá pobočka knihovny. Přízemní objekt byl zatopen do výše hladiny více než jednoho a půl metru. Knihy, které byly nad hladinou, se podařilo zachránit, ale asi 30 000 svazků, které tvořily 80 procent fondu, bylo zcela zničeno.

Tehdy byly kromě knih a časopisů zničeny také katalogizační lístky i veškeré záznamy o vzácných tiscích. Všechny zaplavené cennosti byly ihned po povodni omyty od bahna čistou vodou a zabaleny do igelitu. Následně byly odvezeny do Mochovských mrazíren a hluboce zamrazeny. Jedině zamrazení totiž mohlo zabránit tomu, aby byly tisky zcela zničeny plísní. Během několika měsíců se potom hledala nejvhodnější metoda jak dokumenty rozmrazit, usušit a opět uvést do původního stavu.

Vaječný bílek nebo arabská guma

Restaurování starých tisků je věc časově i finančně velmi náročná, proto práce na obnově fondu pokračují i v současnosti. „Náročnost opravy historického dokumentu vždy záleží na míře poškození daného tisku a také na restaurátorských možnostech. V současné době v naší dílně pracuje jedna restaurátorka, jejímž hlavním a nejdůležitějším úkolem je preventivní konzervace knižního fondu. Pro opravu vzácných tisků se, velmi obecně řečeno, používají většinou různé druhy novodobého papíru, většinou ten ručně dělaný z Velkých Losin. Také různé druhy usní, lepenky, vaječný bílek, arabská guma a další vhodné prostředky a materiály. Všechno záleží na úsudku a zkušenostech restaurátorů," uvádí Losíková.

Podmínky pro uchování cenný tiskopisů jsou přísné a pravidelně kontrolované. Všechny vzácné tisky jsou umístěny ve dvou klimatizovaných depozitářích, kde je regulována teplota a vlhkost.

Každé drobné poškození, které se objeví, je hned hlášeno restaurátorce, která vybere vhodnou metodu, jak knihu zase uvést do pořádku.

Vybavení restaurátorské dílny je velice pestré. Jedním z důležitých pomocníků je vakuový stůl. Za pomoci tohoto přístroje se dolévají, doplňují a dokližují všechny potřebné silně poškozené papírové dokumenty, které jsou z citlivých materiálů.

Badatelské středy

Vzácné tisky jsou k dispozici pouze každou středu od devíti hodin po celé dopoledne a opět od třinácti hodin do šesti hodin večer. Aby cenné publikace měly co největší životnost a používáním se neopotřebovaly, musejí mít badatelé rukavice a další ochranné pomůcky. Navíc mohou studovat originál pouze za odborného dohledu obsluhy badatelny.

„Objednat tisky z katalogu si čtenáři musejí nejméně 48 hodin předem, abychom je mohli vyhledat a připravit. Využíváme dnes už rychlou elektronickou cestu. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail, a pak může přijít do naší badatelny," vysvětluje postup Losíková.