Naštěstí to bylo jen taktické cvičení. Jenomže to řadová mužstva do poslední chvíle, kromě jednotlivých velitelů družstev, nevěděla. Přemýšlet o tom, proč se tak stalo, nebyl čas. Následné příkazy rozjely likvidaci požáru naplno.

Aby byla iluze požáru Chodovské tvrze co největší, nechyběly všechny složky integrovaného záchranného systému. Tedy zdravotníci a hlídky městské policie, včetně hodnověrných figurantů. Neinformované oko mohlo zpovzdálí sledovat, že se ze střechy Chodovské tvrze skutečně valí kouř.

To pověřená osoba v půdních prostorách aktivovala dýmovnici, kterou měla samozřejmě stále pod kontrolou. Dým nicméně působil na okolí velmi věrohodně. „Šokované osoby v objektu, jde se pro ně,“ zněl rozkaz Jiřího Košárka, velitele chodovského týmu. Zvědavá veřejnost z okolních paneláků tak vzápětí dostala svůj díl nedělního dramatického odpoledne.

Figuranti svou roli psychicky dezorientovaných lidí zasažených požárem zvládli přímo bravurně. Jeden by docela věřil, že jejich psyché má vážné trhliny. Péče zdravotníků však zakrátko udělala své. „Tyto akce nelze podceňovat, čím je ta dnešní víc podobná realitě, tím lépe pro nás v případě těch opravdových," poznamenal ve spěchu jeden hasičů.

K ohni se sjely sbory i z blízkého okolí

Podle dostupných informací na místě byl fingovaný požár jasnou prověrkou připravenosti dobrovolných hasičských sborů. K ohni se totiž sjely sbory i z blízkého okolí. Například tým z Kunratic, který o taktickém cvičení rovněž předem neměl ani tušení. Nicméně nikdo z hasičů to negativně nekomentoval a krom jiného nasadili k likvidaci ohně, šířícího se ve střešních prostorách i výškovou požární techniku. Střecha Chodovské tvrze je totiž sestavená 
z dřevěných šindelů, domnělý požár je tudíž takříkajíc polykal velice rychle. Vodní clona ze dvou výškových výsuvných plošin za chvíli střechu proměnila v malý vodopád a zakrátko bylo po ohni.

Nikoliv ale už po starostech - z vysílaček se vzápětí ozvaly příkazy velitelů, že v objektu se nacházejí další osoby - zřejmě se nadýchaly škodlivých zplodin z kouře. Následná záchranná akce předvedla, jak tyto osoby rychle najít a poskytnout jim patřičnou péči. „Sám jsem mile překvapen, jak se figuranti své role zachraňovaných tak dobře zhostili. Jsou to zpravidla rovněž členové dobrovolných hasičských sborů," poznamenal velitel zásahu Jiří Košárek.

Právě tyto osoby se postaraly o další menší pozdvižení - zdravotníkům někteří chtěly ze sanitky jako by utéct a tak uklidňování k prasknutí napjatých nervů šokovaných osob začalo nanovo. „Zachraňovaní lidé se tak někdy pochopitelně chovají, víme ale, co máme dělat," poznamenal přítomný zdravotník na otázku hlídky městské policie, zda se zmítající se osobou nechtějí v jejím zklidnění pomoci. Podobné situace se opakovaly ještě několikrát, dvě sanitky tak co chvíli neměly o pacienty nouzi.

Podobná prověrka se prý chystá v říjnu

Taktické cvičení skončilo zhruba po devadesáti minutách, další desítky minut pak přítomné týmy vyhodnocovaly úspěšnost akce. Podle informace pracovníka úřadu radnice Prahy 11 však nebyla poslední. Podobná prověrka se prý chystá v ještě v letošním říjnu. Avšak na kterém objektu, to už dotyčný pracovník neprozradil. Nicméně radnice Prahy 11 i tuto prověrku prý bude dozajista hodnotit poměrně vysoko. „Chlapcům nebylo co vytknout," doplnil dotyčný přihlížející úředník.

Zvědavá veřejnost postupem času poznala, že nedělní cvičení dobrovolných hasičů jí Chodovskou tvrz zachová 
v původní podobě. Což přijala 
s jistou úlevou a jeden úsměvný postřeh z anonymního davu snad vypovídá za všechno. Kdyby Chodovská tvrz prý shořela, jako by prý pro Jižní Město lehly popelem Hradčany. Hasičům po koupeli objektu však budiž odpuštěno, aspoň že má tvrz teď pořádně umytou střechu.

Každý hasič má svůj „životní" požár

Velitel hasičského cvičení na Chodovské tvrzi Jiří Košárek.U sboru dobrovolných hasičů Jiří Košárek působí už 16 let. Za tu dobu nikdy nechtěl odejít, Naopak s přibývajícím věkem ho tato dobrovolná profese přitahuje stále víc.

Taky jsem se jako dítě chtěl stát velitelem hasičů. Co jsem měl tehdy udělat?

Těžko říct, ale vím, co jsem udělal já. Tedy začal jsem hezky od píky, až jsem se postupně k velící funkci dopracoval. Což ale zdaleka neznamená, že bych měl teď jen přihlížet. Jsem i nadále rád poplatným členem hasičského týmu. Nehledě na to, že jsme dobrá a sehraná parta. Říkám svůj názor, jestli má někdo jiný, to je jiná otázka.

Mohu opravdu věřit tomu, že o tomto taktickém cvičení do poslední chvíle váš tým včetně těch okolních nevěděli?

Je to především v našem zájmu, aby byla připravenost chlapců co nejlepší. S vědomím, že pojedu jen tak cvičně někam natahovat hadice, nikam nevede. Vymstí se to dříve nebo později. Skutečný požár je nemilosrdný, to mi věřte snad ze všeho nejvíc. Za těch šestnáct let o tom opravdu něco vím. A naši chlapci taky. Takže s plnou vážností vnímáme jakékoliv hlášení o tom, kde se od nás něco čeká.

Který že požár vám utkvěl nejvíc v paměti?

Každý hasič má svůj tak říkajíc životní požár, na který se nezapomíná. Ten můj byl na Výstavišti, kdy tehdy oheň zachvátil Průmyslový palác. Vlastně mám ještě jeden sklady tržiště Saparia v Libuši. Hasili jsme ho několik dní. Opravdu jsme si tam mákli.

Kolik lidí čítá váš tým?

Máme třiadvacet členů ve výjezdových jednotkách. Jeden za všechny, všichni za jednoho. To platí nejen u mušketýrů.