Následovat má sice zásah terénních pracovníků, pověřených magistrátem a rozvoz „vykázaných" do nocleháren. Jenže ty ani zdaleka nedisponují potřebnou kapacitou. „Zatím v Praze není ani tisícovka lůžek," upozornila tajemnice velitele Armády spásy České republiky Pavla Vopeláková. „Represivní vyhlášky problém nevyřeší. Ti lidé musí někde být," doplnila s tím, že financí na navýšení lůžkových kapacit se nedostává a v dohledné době dostávat nebude. Město však slibuje, že už letos zvýší počet míst pro bezdomovce v denních i nočních centrech. Konkrétně v nádražní lokalitě ve Vysočanech a na žižkovském Vackově.

Pražský radní pro sociální oblast Martin Dlouhý ujistil, že mezi prosincem a březnem se kapacita Centra sociálních služeb Praha rozšíří o sto osmdesát lůžek. Ředitel centra Tomáš Ján pak doplnil, že nouzově bude možno využít dalších zhruba sto padesát míst k přečkání mrazivé noci.

„Až šest stovek lidí by se pak mohlo denně vystřídat v nízkoprahových centrech, jejichž provozní doba se rozšíří na celý týden," shrnul Dlouhý.

Kritici však namítají, že „na ulici" stále zůstane několik tisíc lidí, kteří ztratí tu poslední možnost ohřát se alespoň v tramvaji.

I když se město pro letošní zimu zdráhá postavit provizorní stanový tábor, v případě opravdu tuhých mrazů by zřejmě nakonec vyrostl na Rohanském ostrově.

Zametání pod koberec

Plánovité a systematické „vyhánění" bezdomovců z tramvají, autobusů, metra a dalších veřejných prostor je jen zametání problémů pod koberec. To tvrdí pracovníci některých příspěvkových charitativních organizací, které lidem bez domova podávají pomocnou ruku. Nápad se jim nelíbí i přesto, že město v souvislosti s tímto opatřením zároveň přislíbilo v řádu stovek navýšit lůžkové kapacity Centra sociálních služeb Praha, rozšířit provozní dobu denních nízkoprahových center a vyslat týmy terénních pracovníků. Na ulicích hlavního města může totiž, podle některých odhadů, už příští rok přebývat až sedm tisíc bezdomovců.

Kam s nimi ve chvíli, kdy denní teplota nepřesáhne bod mrazu? Někdejší radní pro sociální oblast Jiří Janeček ještě před třemi roky prosazoval stavbu tak zvaného „tábora pro bezdomovce." Proti jeho nápadu se však strhla vlna nevole, zejména z řad zástupců charit a ochránců lidských práv. Přestože Janeček sliboval zajistit v táboře lidem bez domova základní životní standard.

Realizace? Nejpozději v roce 2014

V roce 2011 se pak na magistrátu objevila dlouhodobější a ucelenější koncepce z dílny tehdejšího radního za ČSSD Petra Dolínka a několika expertů v oboru (redakce má k dispozici kompletní znění, které je v souladu s vládní koncepcí, schválenou v polovině letošního roku).

Po rozpadu magistrátní koalice ODS a ČSSD ji vzala za svou i nová koalice ve složení ODS a TOP 09. Stačí tedy, aby ji současná jednobarevná pražská vláda TOP 09 s tichou podporou ČSSD začala realizovat. A to se podle pražského radního pro sociální věci Martina Dlouhého děje. Nejpozději do roku 2014 se totiž má začít postupně navyšovat počet lůžek a rozšiřovat záběr zdravotních a sociálních služeb. Na dvojnásobnou úroveň se má dostat terénní práce s bezdomovci. Do příštího roku by tedy mimo jiné měla vzniknout dvě nová nízkoprahová centra. Nejspíš na Andělu, u nádraží Holešovice, nebo Smíchov, případně v Nových Butovicích, či na Palmovce. Dvě nové noclehárny podle návrhu koncepce mají sloužit už letos v zimě ve Vysočanech a na Žižkově. Na realizaci zatím čeká například zřízení speciálního zdravotnického zařízení s kapacitou asi třiceti lůžek pro lidi, kteří opouštějí nemocnice a léčebny. Praha má kromě jiného podpořit systém tréninkových pracovišť, chráněných dílen a veřejných prací pro bezdomovce. Ti by se měli dočkat i vlastní psychiatrické, či zubní ambulance. Samotné vykázání bezdomovců z veřejné dopravy je podle primátora Tomáše Hudečka jen dílčím systémovým krokem, jak dostat bezdomovce do center, kde jim pomohou alespoň se základní hygienou.

„Je to vyvážení represe, motivace a prevence," zhodnotil před časem Hudeček. Počítá s tím, že počet bezdomovců, kteří tráví mrazivé noci v tramvajích, ještě letos klesne asi o pětadvacet procent.

„Dolínkova koncepce" řešení problému bezdomovectví, podobně jako ta vládní, počítá s tím, že do roku 2020 by se mohl počet bezdomovců zhruba o polovinu snížit. Pro začátek navrhuje, aby město podpořilo například výstavbu tří desítek tréninkových bytů. Zároveň by mělo posílit terénní programy o padesát procent ve srovnání s dnešním stavem. Pokrýt by měly celé území Prahy. Právě terénní pracovníci by se pak měli soustředit také na prevenci ztráty domova u rodin s dětmi.

Tábor pro lidi bez domova vzbudil pobouření

Lékařská péče, právní a sociální pomoc a noclehárna v jednom. To měl pražským bezdomovcům nabídnout tábor na periferii metropole. Na Jižním Městě, v Ďáblicích, případně v Malešicích.S nápadem před čtyřmi roky přišel tehdejší radní pro sociální záležitosti Jiří Janeček. I když kontroverzní snaha vytlačit bezdomovce z centra a přesunout právě na periférii obecně měla veřejnou podporu a dokonce se v srpnu 2010 Janečkovi podařilo prosadit ji v městské radě, u odborníků na sociální problematiku narazila. Ti návrh na zřízení tábora označili za záměr vystavět ghetto. Navíc protestovali i lidé, sousedící se zvažovanými lokalitami. Janeček záměr hájil s tím, že by byl bezdomovcům zaručeně prospěšný a že se do tábora uchýlí dobrovolně a to nejen na zimu. Jenže například zástupkyně Naděje Petra Lakatošová, ale i Pavla Vopeláková z Armády spásy upozorňovaly, že sociální služby se musí bezdomovcům poskytovat tam, kde se přirozeně zdržují, tedy v centru města. „Nemohu si pomoci. Připomíná mi to praktiky z dob koncentračních táborů," sdělila tehdy Pražskému deníku předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová.

„Přesouvat bezdomovce za město je to nejhorší řešení. To se nemůže nikdy povést," konstatoval ředitel Naděje Ilja Hradecký.