Nejen Břevnovem koluje protestní petice, kterou k dnešnímu dni podepsaly více než tři stovky rozzlobených Pražanů.

Dokument si podle opozičního zastupitele Prahy 6 Antonína Nechvátala klade za cíl záchranu historicky cenných budov i přilehlého parku. Obrací se pak především na vedení dejvické radnice, ale i na primátora Bohuslava Svobodu.

Vedoucí političtí představitelé města i městské části tedy byli varováni. Organizátoři petice, v čele s předsedou petičního výboru Josefem Eliášem, totiž upozorňují na nevyčíslitelné a nevratné ztráty, které by demolicí architektonicky významných staveb i poškozením parku v údolí potoka Brusnice utrpěla celá Praha. „Navíc životní prostředí kolem křižovatky Malovanka by utržilo další ránu v podobě značného úbytku zeleně," varují dále autoři petice.

Uzavře se i park?

Místní starousedlíci se dle zjištění Deníku vedle stavebního ruchu i demolice zmíněných historických objektů bojí i uzavření parku pro širokou veřejnost. Respektive toho, že bude přístupný pouze obyvatelům nově postavených bytovek.

V parku kolem Petynky zatím vládne letní pohoda. Procházejí se tu maminky s kočárky, penzisté diskutují na lavičkách a mezi tím vším se prohánějí hrající si děti.

Informace o možnosti demolice letohrádku Petynka i břevnovského mrakodrapu a následné moderní zástavbě tu působí jako rozbuška. „Tohle snad nemůže projít!" Tak zní nejčastější reakce lidí, kteří dodnes netuší, že objekty i předmětné pozemky jsou v soukromých rukou a tak s nimi, samozřejmě s požehnáním příslušných úřadů, může investor nakládat dle svých původních záměrů.

Tedy projít „to" může. Jak je to možné?

Domy se nechaly chátrat

V případě letohrádku Petynka založeného kolem roku 1650 a okolních pozemků se na první pohled jedná takřka bohulibý záměr tedy výstavbu domu pro seniory o kapacitě 137 bytů se zdravotnickým zázemím. Jenže okolnosti jsou podle autorů i signatářů petice více než diskutabilní.

Objekt totiž v roce 2006 získal bezúplatným převodem od ministerstva obrany nadační fond Vincentinum k veřejně prospěšnému využití. Jenže původně barokní stavba se v péči fondu nedočkala rekonstrukce.

„Nesplnili své sliby a nechali objekt, který má za sebou klasicistní a novogotickou přestavbu, postupně chátrat," upozorňuje obyvatel Břevnova a předseda petičního výboru Josef Eliáš.

Ono chátrání dospělo už do takové fáze, že pražští památkáři letos na jaře vydali souhlas s demolicí. Opoziční zastupitel Prahy 6 Antonín Nechvátal se snaží na poslední chvíli situaci zachránit návrhem ministryni kultury na zapsání Petynky mezi kulturní památky.

Nadace: Zanedbání? Nesmysl!

Nadační fond Vincentinum, v němž podle obchodního rejstříku figuruje i bratr exministra Cyrila Svobody, odmítá záměrné zanedbání péče.

Také sousední břevnovský mrakodrap, postavený právě před sto lety tehdejším břevnovským starostou Janem Kolátorem, má ustoupit moderní tentokrát čistě komerční sedmipatrové zástavbě. Jak připomíná zastupitel Prahy 6 Nechvátal mrakodrap a dříve i oblast takzvané Malé Kajetánky zahrnující kapli i okolní pozemky byly prodány městskou částí firmě Geosan Kappa za náhradu v podobě 40 bytových jednotek či za sto milionů korun. „Aktuální záměr počítá s demolicí mrakodrapu a obestavění kaple masivními hmotami sedmipodlažních bytových domů," dodává Nechvátal.

Vedení městské části i firma Geosan Kappa uvádí, že demolice je schůdným řešením vzhledem k údajnému podmáčení objektu. Dalším argumentem je rehabilitace stopy zdejšího původního špitálního kostela.