Finalista hasičské soutěže krásy: Kolegové mými fotkami polepili celou stanici

Za mužné a čestné chlapy je považuje 32 procent žen. To dokazují i finalisté letošního ročníku soutěže Fernet Stock Hasič. Jedním z nich je i Jakub Zajan z Prahy. Už odmala toužil být hasičem. Po dlouholetém členství u kostomlatských dobrovolných hasičů a úspěších v požárním sportu bylo pro něj budoucí směřování jasné. Kariéra profesionálního hasiče.

Proč jste se přihlásil do soutěže?

Přihlásili mě spolupracovníci, pořadatelky k nám přišly na stanici, kde jsme se s kolegy ze srandy navzájem nominovali a také jsme přihlásili ještě Ondru (Ondřej Novák, další pražský finalista soutěže - pozn. red). Nebrali jsme to vážně, říkali jsme si, že kdyžtak na casting nepůjdeme. Nakonec jsme na něj přišli jen já a Ondra.

Máte předchozí zkušenosti s modelingem?

Ne.

Jak jste vnímal casting?

Nečekal jsem, že nás budou fotit. Myslel jsem si, že s námi udělají rozhovor, po kterém se rozhodnou, koho vyfotí. Byla to pro mě nová zkušenost.

A promenáda v plavkách?

Nevadilo mi to, v plavkách chodím běžně na koupališti. Navíc jsme na chodbě viděly holky v plavkách, které soutěžily o titul Hasičky roku, tudíž promenáda byla fajn.

Chtěl byste se po zkušenostech z castingu živit jako model?

Nevím, nedokážu si to představit. Ještě jsem nepostoupil do finále, proto netuším, co mám od něho očekávat.

Připravujete se nějak na soutěž?

Nijak zvlášť, hodně běhám, celoročně trénuji na požární sport. Byl jsem v juniorské reprezentaci, nyní závodím za pražské a dobrovolné kostomlátské hasiče, takže se snažím udržet ve formě.

Hlídáte si váhu?

Snažím se jíst zdravá jídla, ale nijak se ve výběru neomezuji. Držím se hesla, že mohu sníst všechno, ale v malém množství, všeho moc škodí.

Kolik času strávíte v koupelně?

Ráno se osprchuju a vyčistím zuby.

Podařilo se vám díky účasti v soutěži seznámit se zajímavou slečnou?

Ještě jsem nic nezkoušel, ale na diskotéce se mi stalo, že jedna holka soutěž znala a mluvila o ní, ale nepoznala mě.

Co ohlasy na sociálních sítích?

Nečekal jsem, že se informace začne šířit, mnoho lidí ví o mé účasti v soutěži. Občas si někdo ze srandy rýpne, ale nemyslí to zle.

Jak zareagovali kolegové na vaši účast v soutěži?

Velmi bujaře. Když zjistili, že jsem ve finále, vylepili po celé stanici moje fotky, byly úplně všude, na ledničce, televizi, dveřích, skluzech, prostě všude (smích).

A rodina?

Babička soutěž hodně sleduje, řekla mi, že jsem byl v novinách.

Zmínil jste, že se věnujete požárnímu sportu. Jaké máte úspěchy?

Jsem dětský mistr republiky za rok 2007, absolvoval jsem s týmem i několik juniorských světových mistrovství. V Plovdivu jsme skončili druzí, o rok později v Jaroslavli třetí. Ve francouzských Mylhúzích jsme se pak v mužské kategorii umístili na druhém místě. Bohužel jsem poslední dvě sezony nezávodil kvůli zranění.

Vyzkoušel jste i TFA?

Zúčastnil jsem se několika závodů za akademiky z Báňské univerzity. V práci se jich musíme povinně jednou za rok zúčastnit v rámci fyzické přípravy, kontroluje se tak zdatnost každého jednotlivce.

Proč jste se stal hasičem?

Je to můj dětský sen. V roce 2002 jsem nastoupil k dobrovolným hasičům a strašně mě to chytlo. Vše se pak točilo pouze kolem dobrovolných hasičů, zanedbával jsem kvůli nim své další koníčky, které jsem pak postupně omezil, až jsem zůstal pouze u hasičů. Když se před dvěma lety objevila možnost nastoupit k pražským hasičům, neváhal jsem.

Jaký je váš nejsilnější hasičský zážitek?

Tolik zásahů jsem ještě v kariéře nezažil, abych mohl říci, ze kterého mám nejsilnější zážitek. Pro mě každý zásah znamená nový silný zážitek. Poznávám stále nové věci.

Čtěte také: Profesionální hasič: Promenáda v plavkách? Příjemné to nebylo

Aneta Bozděchová